Tak je tu poslední den roku 2018.
31.12.18
30.12.18
Svatba?
Ber se vrátil z boje a... Neví jak. Utrpěl zranění. Ovšem brzy se setká s Ari a můžou být spolu, snad i šťastni.
Vaše Vanimaré
Vrátil jsem se ze své poslední cesty za skřety. Jen nevím jak, protože jsem byl v boji raněn. Několik dní se o mě starala má sestra. Ležel jsem asi dva týdny, i když mě to připadalo jako věčnost, co jsem neviděl Ari.
"Aco, kdy už budu moct vstát?" zeptal jsem se týden po tom, co mě přivezli ve voze.
"Jak se cítíš?" odpověděla mi otázkou.
"Dobře. Už mě to ležení nebaví." usmál jsem se.
"Chceš za Ari, že?" usmála se na oplátku.
"Ano. Co je na tom špatného?"
"Nic. Zavolám ji. Pěkně tu na ni počkej." opustila můj pokoj. Po chvíli jsem ji následoval. Šel jsem za svým otcem. Našel jsem ho v poradní místnosti s Draen.
25.12.18
Prvorozený
Takové malé, štědrovečerní překvapení. Rozhodla jsem se zveřejnit první z dodatků s ilustrací. Více v celém článku.
24.12.18
23.12.18
17.12. - 23.12.2018
Je za námi jeden z posledních týdnů roku 2018. Dnes je čtvrtá neděle adventní. Celý týden mi připadal strašně dlouhý. A co se dělo?
Velká bolest
Trochu delší díl, ale snad o to zajímavější a poutavější. Tady začíná slaďák. Ber se možná konečně vyjádří. A teď už to nechám na Berovi...
Vaše Vanimaré
Znovu jsem ji spatřil mezi ostatními účastníky slavnosti. Chvíli se bavila s Fronem, pak ale Fron s Jarin odešel tancovat a Ari osaměla.
"Jste tu sama, slečno?" oslovil jsem ji. Trochu se lekla.
"Zatím ano, ale mám tu domluvenou schůzku." odpověděla.
"Jak víte, že mi můžete věřit?"
"Nevím, proč se ptáte?"
"Ještě jste se neotočila."
"Je tu hodně osob na to, abyste si něco dovolil."
"Opravdu? Mohl bych vás odvést někam pryč." přistoupil jsem až k ní, "Mohu tě požádat o tanec?"
"Zkus to." otočil se ke mně čelem a usmála se. Pohladil jsem ji po tváři.
"Dneska ti to moc sluší." řekl jsem. Plynule jsme se přesunuli mezi tančící páry. Hleděli jsme si navzájem do očí. Tancovali jsme několik skladeb.
16.12.18
Co se stalo?
Ani mezi Berem a Ari není vše tak, jak by si představoval. Ovšem Ber netuší, co se stalo. Chce ovšem, aby mu Ari vše vysvětlila. Neví však jak ji donutit s ním mluvit....
Vaše Vanimaré
Potkal jsem ji zcela náhodou. Kráčela ulicí přede mnou s Fronem po boku.
"Ari." zavolal jsem na ni. Když se otočili, došel jsem k nim, "Mára rë. Ari můžu s tebou mluvit?" zeptal jsem se.
"Zkus to." odpověděla mi.
10.12. - 16.12.2018
Tak rok se nám chýlí ke konci. Je za námi druhý adventní týden a já mám pocit, že absolutně nic nezvládám. Hlavně nezvládám dokončit svou bakalářku. Ale o tom zase jindy.
A co se vlastně dělo?
9.12.18
Cesta na sever
Ber najde Ari ve stáji. Rád by šel s Ari bruslit a trávil s ní celý den, ale není mu přáno. Je vyslán na výpravu. Dál to nechám na Berovi... Jako vždy.
Vaše Vanimaré
"Ari?" oslovil jsem ji. Ohlédla se.
"Jak víš, že jsem tady?" zeptala se.
"Asi šestý smysl. Ne, to ne, řekla mi to tvá matka."
"Našel sis spiklence?"
"Dalo by se říct, že ano." došel jsem k ní.
"Čekala jsem, že přijdeš až odpoledne." řekla.
"Odpoledne tu už pravděpodobně nebudu. Jakožto člen domobrany jsem poslán na sever, kam se odebrala armáda Maura."
"Spíše to, co z ní zbylo. Ten zbytek byl rozprášen." řekla na moje oznámení.
"Ari, mají nového velitele." chytil jsem ji za ramena, "Sjednotil je. Zatím monitorujeme jejich pohyb, ale…."
"Kdo je vede?" skočila mi do řeči.
2.12.18
Na bruslích
Ber pokračuje ve výcviku Ari. Ovšem má pro ni i překvapení. Bere, povídej...
Vaše Vanimaré
Mířil jsem k Ari. Měli jsme jít šermovat. Nestihl jsem ani zazvonit na zvonec a dveře se otevřely.
"Mára rë." pozdravil jsem Frona s Jekem.
"Mára rë. Jdeš za Ari?" řekl Fron.
"Ano, budeme šermovat."
26.11. - 2.12.2018
Opět je tu neděle. Prní adventní neděle. Starý liturgický rok u je minulostí, nastává nový liturgický rok. Nedělní cyklus je C (na něm jsem začínala zpívat žalmy) a všední dny budou z prvního cyklu.
Dost liturgiky do budoucna, teď se vrátím trochu do minulosti.
25.11.18
Nečekané dobrodružství
Ber tráví s Ari další chvíle. A teď nechám mluvit Bera....
Vaše Vanimaré
Zazvonil jsem na zvonec u Ari doma. Otevřel mi Jek.
"Mára rë." pozdravil jsem.
"Mára rë, Bere. Pojď dál."
"Kde je Ari?" zeptal jsem se.
"Šel pro ni Fron. Za chvilku je tady."
Chvíli bylo ticho, pak se shora ozval Fronův smích.
18.11.18
Elita v boji
Ber zajistil Ari šermířský výcvik. Opět ji bude učit elita elfů. Ari se nebrání. Po několika hodinách zvládá vše, co si mistr meče představuje a předává ji Berovi. Uvidíme, jak to vlastně dopadne. Teď už nechám mluvit Bera.
Vaše Vanimaré
Doprovodil jsem Ari na další hodinu šermířského tréninku. Veškerá děvčata se věnovala hře na slepou bábu. Ari byla téměř okamžitě zapojena a zbavena zraku. Draen se jako vždy projevovala neustálým povídáním a Ari se řídila podle sluchu. Chytila mě. Možná jsem to udělal trochu schválně.
"Teď musíš uhodnout, koho jsi chytila." řekla Urena.
"Tak jo." usmála se Ari.
Rukama mi přejížděla po mých rukách až k ramenům. Tam se zarazila a dál nepokračovala.
"Chytila jsem Bera." řekla po chvíli.
11.11.18
Slavnost
Ber je na slavnosti. Vyhledá Ari a její matku. Uvidíme, co bude dál...
A teď už nechám mluvit Bera.
Vaše Vanimaré
Spatřil jsem Ari mezi ostatními. Doprovázela ji její matka. Postavil jsem se za ní. Nevěděla o mně.
"Nudíš se moc?" oslovil jsem ji. Lekla se.
"Ne. Máš něco v plánu?" zeptala se.
5.11. - 11.11.2018
Tak je tu opět neděle. Neděle svatého Martina. Snad jste si také dali svatomartinskou husu a víno. A co se dělo minulý týden?
4.11.18
29.10. - 4.11.2018
Opět je tu neděle. První listopadová. Dost mě to děsí, protože příští týden mám odevzdávat bakalářku. A co se dělo?
Návrat domů
Ber se se sourozenci vrací do Esgorenu. Ocitáme se v nočním táboře. Ber hlídá a Ari nemůže spát. A víc už nechám na Berovi... Dnes je to trochu kratší.
Vaše Vanimaré
Střežil jsem náš tábor. Seděl jsem u malého ohně. Za mnou se najednou něco šustlo. Podle kradmých pohybů jsem poznal Ari.
"Nemůžeš spát?" oslovil jsem ji, než došla ke mně.
"Jen jsem se chtěla podívat, kdo hlídá tábor." odpověděla a usedla vedle mě na zem.
Prohrábl jsem žhavé uhlíky a přiložil několik větviček. Ari si přitáhla kolena k tělu.
"Tula fumin, Ari." řekl jsem.
Ari se o mě opřela. Objal jsem ji kolem ramen. Dlouho jsme nehybně seděli.
"Ari, vstávej a běž se schovat." musel jsem ji probudit, i když jsem nechtěl. Užíval jsem si tu chvíli. Užíval jsem si její blízkost.
"Co se děje?" zeptala se.
28.10.18
U Narykela
Ber se chystá na cestu zpět do Esgorenu. Ovšem bez problémů se nic neobejde. Noční dobrodružství se na Ari trochu podepsalo.
Vaše Vanimaré
Ráno jsem vyšel z pokoje. Na chodbě jsem potkal Ari.
"Mára arin, Ari."pozdravil jsem ji a usmál se.
"Mára arin."odpověděla.
"Mohu se připojit?" zeptal jsem se a doběhl ji.
"Můžeš to zkusit." odpověděla mi, ale nezastavila se.
"No dobře." vzal jsem ji za ruku, "Co dělá noha?"
"Bolí."
"Já ti říkal, že to něco bude. Nechtělas mi věřit."
22.10. - 28.10.2018
Tak je tu opět neděle. A slavíme 100 let republiky. A co se dělo poslední týden do oslavy?
21.10.18
Překvapení
Ber tráví další den po boku Ari. Vyjeli si do polí a večer navštívili pro Ari zcela nečekané místo. Dále nechám povídat Bera. Od toho se tu objevuje....
Vaše Vanimaré
Brzy ráno jsem vstal a šel do stáje postarat se o svého koně. Cestou jsem potkal Frona. Taky mířil do stáje.
"Jak dlouho jste oslavovali?"
"Moc dlouho ne. Tak hodinu po tom, co jsi odešel."
Došli jsme do stáje a věnovali se koním.
"Mára arin." do stáje vešla Ari.
"Mára arin." odpověděli jsme jí.
"Jak ses vyspala?" zeptal se Fron.
"Ušlo to, rozhodně lepší jak ve stáji." pousmála se Ari a pokračovala uličkou ke svému koni.
"Stýská se ti po volnosti, že?" promluvila ke koni, "Však se brzy dočkáš, neboj se." vrhla se do jeho očisty.
"Kdo byl včera ve tvém pokoji. Co myslíš?" zeptal jsem se. Ari se lehce lekla.
15.10.- 21.10.2018
Tak je tu opět neděle. Nemocná misijní neděle. A co se dělo minulý týden?
V pondělí práce a odpoledne odpočinek. V úterý opět práce a odpoledne kávička se zákusečkem a nákupy. Nic moc zvláštního se nedělo.
Ve středu opět práce. Byla výtvarka. Celkem to i šlo. Bývaly to horší hodiny. Odpoledne jsem si šla zahrát na varhany. Moc mi to nešlo. Pak jsem byla na mši svaté. Liturgicky myslím, že dobrý. Na nic extra si nevzpomínám.
Ve čtvrtek opět práce a odpoledne kávička a zákuseček. Večer pak zkouška sboru. A bylo mi zle, ale byla jsem tam až do konce. Vydržela jsem to. Domů jsem sotva došla.
V pátek jsem musela do práce a nebylo mi nejlépe. Výuku jsem nějak přežila. Pak jsem spěchali domů a k lékaři. Tam jsem čekala asi čtvrt hodiny, což nebylo moc dlouho.
Odešla jsem s antibiotiky. Naštěstí bez neschopenky.
odpoledne jsem šla na mši a pak aspoň do kvarteta. Byla to totiž poslední zkouška před koncertem. Nějak jsem to přežila. A měla jsem jít na katechismus, ale ten jsem vzdala. Nedala bych to.
V sobotu jsem byla celý den doma. Nevytáhla jsem z domu paty. Odpočívala jsem a koukala se na filmy o Hobitovi. Do večera jsem stihla dva a něco.
V nedělí jsem šla na mši. A bylo mi zle. Tak zle mi dlouho nebylo. Odzpívat jsem musela a hlavně chtěla. Jen jsem nehrála. Obchod jsem navštívit nezvládla. Doma jsem zalezla rovnou do postele a vylezla až na oběd.
Odpoledne jsem se dokoukala na Hobita a zhlédla prvníí díl Pána prstenu.
A to bude pro dnešek asi všechno. Přeji krásý další týden roku 2018.
Vaše Vanimaré
14.10.18
Noční život
Dnes je to trochu kratší, ale o to snad zajímavější. Ber je na svatbě Velina a Ellaren. Doprovází Ari k pokoji a vrací se na hostinu. Při návratu do pokoje však nastane něco, co sám nečeká...
Vaše Vanimaré
Schylovalo se k půlnoci. Ari se rozloučila s Velinem a Ellaren a chystala se opustit společnost.
"Doprovodím tě."oznámil jsem jí.
"Není třeba."
"To nebyla otázka. To bylo moje rozhodnutí."
"Jak chceš." nechala mě jednat. Pomalu jsme kráčeli ztemnělými chodbami královského paláce. Venku stále pršelo a kapky bubnovaly na okenní tabulky. Doprovodil jsem ji k pokoji.
8.10. - 14.10.2018
Tak jsem opět tady. Po celém dlouhém a dost nepříjemném týdnu. A co se dělo? Nejraději bych ten týden vymazala.
7.10.18
1.10. - 7.10.2018
Opět je tu neděle. Týden byl nějaký delší než ten minulý. Asi proto, že nebyl v pátek svátek. A co se dělo?
Spontální článek 16 a Jak pokračuji 16
Po velmi dlouhé době jeden spontální a pokračující. S číslem 16. (Poslední vydán 31. ledna 2014 v 21:50)
Tento se bude spíše zabývat Berem než Ari, ale o Ari se také zmíním.
Noc v křesle
Po sérii s Aranel se vracím k pohledu Bera. Snad bude vycházet znovu pravidelně v neděli. Jinak je tento článek stým článkem tohoto roku. Poprvé jsem překonala hranici sta článků za rok.
Ber se vrátil s Ari a Jekem od moře. Všichni promokli a Ber se rozhodne pro... To už nechám na Berovi.
Příjemné čtení.
Vaše Vanimaré
Sesedli jsme na nádvoří. Ari se chtěla postarat o Lafa, ale Jek ji zadržel. Připomněl jí, že jsme všichni mokří. Překvapivě ho poslechla a odešla. Já se vrátil do svého pokoje. Vzal jsem si nějaké věci a zamířil do lázně. Zaklepal jsem, ale uvnitř se nikdo neozval. Vešel jsem tedy. Předpokládal jsem, že jsem tam sám. Voda byla nachystaná. Pokládal jsem si věci na poličku, když jsem zaslechl podezřelý zvuk.
5.10.18
Minulost
Dny plynuly. Mamil se zatím nevracela. Začínala jsem ztrácet naději. Někdy jsem chtěla vyrazit a sama ji hledat. Jenže jsem neustále byla pod dozorem strýce Frona a tety Jarin. Také se mi věnovali mí bratři.
30.9.18
28.9.18
Návrat domů
Osaměla jsem. Dlouho jsem za nimi hleděla a měla jsem pocit, že se minulost bude opakovat. Pocítila jsem úzkost, že přijde Hwesta a znovu se mě zmocní.
"Slečno, vyrazíme. On se vrátí. Vždycky se vrací. I když někdy mu to trvá." usmál se Rdane.
"Proč? Proč mě vždycky vynechají?" zeptala jsem se, ale odpověď jsem neočekávala.
"Tak pojďte." pobídl mě Rdane, "Bohužel nemáme volného koně. Pojedete se mnou."
"Co mi zbývá…" otočila jsem se a následovala muže k jeho koni.
23.9.18
17.9. - 23.9.2018
Opět je tu neděle. Půlka září za námi a mě to začíná poněkud děsit. Opět mi teče do bot. No jo, když jsem promarnila celé prázdniny a nenapsala do bakalářky ani čárku. Tak teď to musím dohánět. A co se vlastně dělo minulý týden?
17.9.18
16.9.18
12.9.18
Nečekané setkání
"Pospěšte si!" křikl znovu, již poněkolikáté Ošklivec. Někde vytáhl důtky a švihal s nimi skřety. Byla jsem třetí den v zajetí a už mě to nebavilo. Chtěla jsem pryč. Chtěla jsem se pořádně vyspat, chtěla jsem normální jídlo a vodu. Chtěla jsem hřejivou náruč… Chtěla jsem toho strašně moc. A nic jsem neměla. Jen nepohodlí, úplně natřesený žaludek a špinavé oblečení.
9.9.18
3.9. - 9.9.2018
Opět je tu neděle v rámci historických slavností. A co se dělo první týden ve škole?
2.9.18
27.8. - 2.9.2018
Opět je tu neděle, poslední prázdninová. Zítra už pěkně jdeme všichni do školy. A co se dělo uplynulý týden?
1.9.18
Bez naděje
Nemohla jsem spát. Kolem mě byly zvuky noci. Trochu jsem se bála. Vzpomněla jsem si na svou první noc v divočině. Tehdy jsem se přitulila k Liesovi. Teď jsem měla smůlu. Ve stanu jsem ležela sama. Kolem stanu neustále někdo chodil.
28.8.18
Děkuji za službu
Spíše za možnost sloužit u oltáře.
Po víc jak roce jsem dostala šanci se aspoň na chvíli obléct do kleriky a rochety. Nebyla to tedy zrovna veselá příležitost, byl to pohřeb, ale byla to příležitost.
Z liturgiky jsem nezapomněla nic. Jen jsem u hrobu nemohla najít jednu mmodlitbu. A teď už si ji budu dlouho pamatovat.
Takže ještě jednou dík za tu možnost sloužit u oltáře.
Vaše Vanimaré
26.8.18
24.8.18
V bezpečí tábora
Následovaly jsme ho. Služebná se ale někam vytratila. Nebyla s námi od té doby, co nás ti muži zastavili.
"Mamil, kde je?"
"Nevím. Někde blízko."
Muži nás dovedli do tábora. Vzbudily jsme rozruch.
19.8.18
13.8. - 19.8.2018
Opět je tu neděle. Už se mi to krátí. Za chvíli do práce. A co se dělo minulý týden? Bylo toho dost.
15.8.18
Duchovní zážitek
Dneska jsem chtěla jít hrát na varhany. Přišla jsem do kostela po půl paté, abych aspoň tři čtvrtě hodinky hrála. Ale nedošlo k tomu.
13.8.18
Budíček
Sousedi bourají barák, respektive už začali stavět stěnu na zajištění svahu a naší zahrady. To stihli kolem našeho sklepa a kousek pod zahradou. Dneska zbourali zbývající taras a nestačili se divit. Za tarasem hrkl dolů i kus naší zahrady. Zakrojilo se to asi dva metry do naší zahrady. Pár tun zeminy. Hukot to byl pěkný. Zajímaly by mě pocity toho, co stál pod tím. Naštěstí to nikoho nezavalilo.
Přikládám foto.
Takže dneska vzrůšo.
Vaše Vanimaré
12.8.18
6.8. - 12.8.2018
Opět je tu neděle. A už jsem doma. Bohužel. Zpět v realitě života. A co se vlastně ve stručnosti dělo na cestách o Francii? Ve stručnosti proto, že chystám článek z mých poznámek z cesty.
Cesta na sever
Útěk se snad zdařil. Mamil se zorientovala venku podle hvězd. Já jsem toho nebyla schopná. Důvěřovala jsem jí, že jsme jely správným směrem. Nemluvily jsme.
Pak jsem zaslechla koně. Za námi. Otočila jsem se, ale nikoho jsem neviděla. Dusot kopyt se přibližoval.
"Měly bychom zrychlit." řekla jsem mamil, "Někdo je za námi." Mamil se otočila.
5.8.18
30.7. - 5.8.2018
Opět je tu neděle. A trochu zvláštní neděle, protože jsem ve Francii. Ano, nastala má druhá aktivní dovolená. A co se dělo týden před odjezdem?
4.8.18
Na svobodě
Dlouho jsme seděly a povídaly si. Mamil chtěla hlavně vědět, jak jsem rostla, co všechno jsem prožila.
"Aranel, jsem tu pod jiným jménem, nechtěla jsem, aby mě někdo identifikoval. Mám pocit, že Imperos tomuto lidu nevládne, ale vládne jim někdo jiný. Někdo, koho znám. Až moc dobře znám."
1.8.18
V zajetí
Šla jsem asi dvacet metrů. Pak jsem se ukázala na volném prostranství. Žena mě téměř okamžitě zaregistrovala. Rychle skočila na koně a přebrodila řeku.
"Mára rë." oslovila jsem ji jako první. Neodpověděl mi, ale chytila mě za límec a hodila před sebe do sedla.
"Co vás to napadlo..." sykla mi do ucha, "Nevíte, jak to tady chodí?" i se mnou vjela pod stromy, kde mě pustila.
"Co to…" nestihla jsem se ani nadechnout k otázce a znovu mě umlčela.
30.7.18
První noc v divočině
Vyrazili jsme z města, kde bydlel strýc s rodinou. Strýc dlouho přemlouval mé bratry a svou ženu, abych mohla jet s nimi hledat svou matku. Do poslední chvíle se mě snažili přesvědčit, abych zůstala pěkně v teple. Byl totiž podzim. Zima nebyla daleko. Poslední podzimní úplněk byl asi před dvěma týdny. Dny se rychle krátily.
29.7.18
23.7. - 29.7.2018
Opět je tu neděle. Týden byl docela zajímavý, protože jsem nebyla doma. Užívala jsem si svou první letošní letní dovolenou mimo domov. A kde jsem byla?
10 let blogu
Dnes je to přesně deset let, co byl založen tento blog s názvem vanimare.blog.cz. Je to můj první blog a stěhovat se nehodlám. Je tu kus mé osobnosti. Je tu spousta mých prožitků a zážitků. Prostě spousta krásných věcí.
Za těch deset let jsem vydala asi 722 článků a zveřejnila 1786 fotek plusmínus několik.
Takže milý blogu, děkuji Ti za těch úžasných deset let a doufám, že spolu ještě dalších deset let budeme spolupracovat...
Vanimaré
P. S.: K tomuto kulatému výročí se objeví příběh dcery Ari. První díl vyjde přesně v dobu, kdy na tomto blogu vyšel první díl Ari s názvem Dami. Následně bude přibývat dalších devět dílů příběhu Aranel. Vždy v době vydání dalšího dílu Ari přesně před deseti lety. Celkem bude tedy deset kapitol tohoto příběhu.
V.
Začátek hledání
Seděla jsem ve svém pokoji. Na klíně jsem měla obrázek. Obrázek své matky. Bratr Lies mi ji dal teprve nedávno. Do té doby jsem si myslela, že Jarin je má matka a Fron otec. Sami měli tři děti. Byla jsem z nich nejmladší. Trochu mi to vadilo. Ale na druhou stranu jsem měla jistá privilegia. Sunka a Froncina mi dělaly často společnost. Obě měly základy sebeobrany, ale Jarin dalšímu pokračování v učení zabránila. Nesouhlasila s Fronovou výchovou a hlavně s jeho výcvikem. Já jsem byla na výcvik podle Frona ještě mladá.
22.7.18
U moře
Ber doprovází Ari a její bratry na svatbu do Rómenu. Před samotným obřadem je čeká malý výlet a Ari překvapení. Co se bude dít, to nechám na Berovi, co sdělí...
Bude to na delší dobu poslední část z Berova pohledu. A co bude dál? To je malé překvapení. Očekávejte je v čas desátého výročí blogu.
Vaše Vanimaré
Vyrazil jsem s Jekem a Ari na výlet z Rómenu. Vyrazili jsme po poledni. Sledoval jsem Ari. Po třech hodinách jsme zastavili.
"Co se děje?" zeptala se Ari.
"Za chvíli jsme na místě." odpověděl jí Jek.
"Tak proč zastavujeme?" stále nechápala Ari.
"Má to být překvapení, takže doufám, že nemáš nic proti tomu, když ti zavážu oči."
"Asi mi nic jiného nezbývá." podvolila se.
"Ničeho se neboj, povedu tě po bezpečných cestách." zavazoval jí Jek oči. Pak jsme opět vyrazili.
18.7.18
15.7.18
Procházka
Ari se léči ze zranění. Ber je u ní skoro každý den, pokud není někde na cestách. Zrovna jde k Ari ve chvíli, kdy Aca něco potřebuje zařídit. Ari se vzbudí a hlukem přivolá Bera. Následně... To už nechám na Berovi.
Vaše Vanimaré
Přišel jsem k Ace.
"Mára rë." pozdravil jsem ji.
"Mára rë. Jdeš za Ari?" odpověděla mi s úsměvem.
"Ano. Je vzhůru?"
"Nevím, ale nejspíš spí. Chvíli tu počkej. Potřebuji si něco vyřídit v paláci. Za chvíli jsem zpět." odešla. Sedl jsem si ve společenské místnosti do křesla. Neseděl jsem dlouho.
9.7. - 15.7.2018
Opět je tu neděle. Pouťová k tomu. Po dlouhém roce opět pouť. A co se dělo týden před poutí? Bylo toho docela dost, jen si vzpomenout.
8.7.18
2.7. - 8.7.2018
Opět je tu neděle. Týden mi přišel ze začátku připadal strašně dlouhý, ale už je ukončen.
Léčba
Ber se jednoho dne zastaví u své sestry, která léčí Ari ze zranění. Mluví spolu. Ke konci se Ber odváží říct Ari něco velmi důležitého, ale ona to neslyší. Možná jen podvědomě vnímá jeho slova, cožž mu naznačuje stiskem ruky. Berova sestra Aca je šťastná, že si Ber stojí za svým. A teď už to nechám na Berovi, aby přesně popsal, co se vlastně dělo.
Vaše Vanimaré
Jeden den, kdy jsem nebyl na cestách, jsem se zastavil za svou sestrou.
1.7.18
Zpátky doma
Naše společnost dorazila do Lesa k elfům. Ber se zcela neplánovaně vrátil domů a setkává se se svou sestrou. A teď už nechám povídat Bera...
Díl je dneska velmi krátký.
Vaše Vanimaré
Před rozedněním se vrátil Jek.
"Tak co?" oslovil jsem ho.
"Našel jsem ji. Kde je Ari?"
25.6. - 1.7.2018
Opět je tu neděle. Je to první prázdninová neděle. Pro moje děti začaly prázdniny už minulý týden, protože se jim ve škole opravuje a renovuje kuchyň.
24.6.18
Kritická situace
Sourozenci a Ber s přáteli pokračují v cestě za záchranou Ari. Už jsou blízko cíle....
Vaše Vanimaré
Vrátil jsem se k Fronovi.
"Kde je Ari?" zeptal jsem se.
"Asi spí. Klidně se po ní podívej, a jestli spí, tak ji vzbuď." řekl mi, aniž by vzhlédl od své práce.
18.6. - 24.6.2018
Další červnový týden je za námi. U mě byl poslední s dětmi. Prázdniny mi začínají o týden dříve kvůli rekonstrukci kuchyně. Ale teď začnu pěkně od pondělí.
22.6.18
17.6.18
Záchrana
Fron s Jekem a Berem opět vyráží na cestu. Kvůli životu Ari jsou všichni schopni všechno obětovat. Hlavně, aby byla jako dřív. Teď už to nechám ale na Berovi, aby řekl, co se dělo.
Vaše Vanimaré
Se svítáním jsem se vzbudil. Oblékl jsem se, opásal se mečem a vyšel se svými věcmi z pokoje. Snídal jsem za pochodu. Pomáhal jsem s přípravou cesty. Hodinu po svítání přinesl Fron Ari a mohli jsme vyrazit. Jel s námi i Mernkal a Oryat.
10.6.18
Svatba 2
Pokračování. Dokončení svatby a také Berův strach. O tom bude dnešní část. Tak Bere, do toho.
Vaše Vanimaré
Kolem nás prošla Meren s družičkami. Najednou jsem postřehl, že se s Ari něco děje.
"Ari je ti dobře?" zeptal jsem se potichu, když jsem postřehl její křečovitý stisk lavice před námi.
3.6.18
Svatba 1
Trochu v těch názvech opakuji. Situace svatby Narykela a Meren. Jen o tom bude vyprávět Ber. Takže jej nechám mluvit.
Vaše Vanimaré
Vzbudil jsem se pozdě. Venku už bylo světlo a na dvoře čilý ruch. Hned po snídani jsem navštívil Ari. Chvíli jsem poseděl, ale neprobudila se.
31.5.18
Je to doma... nebo není?
Tak nastal ten den D. Skládala jsem státní závěrečnou zkoušku z teologie z biblických věd. A jak jsem dopadla?
27.5.18
V bezpečí
Ber se vrátil k Izupovi. Ovšem Ari je vážně nemocná a všechny to velmi trápí. Nejvíc asi Bera. Do toho všeho vstupuje jeho otec. Dál nechám mluvit Bera.
Vaše Vanimaré
Vrátil jsem se před setměním. Tábořili jsme kousek od Modrého Města. Nemělo cenu jet až tam, protože brána by byla zavřená. Spal jsem ve voze. Fron s Jekem si postavili stan.
25.5.18
Osm let po maturitě
Zdravím všechny čtenáře. Dnes je to přesně na den osm let, co jsem přistoupila k maturitě.
20.5.18
13.5.18
Probuzení
Ber vynesl společně s Mernkalem Ari z pevnosti. Její stav je vážný. Fron se bojí, že Ari nepřežila, ale Ber ho ujišťuje, že... Víc nechám na Berovi.
Vaše Vanimaré
Šťastně jsme se dostali z pevnosti.
"ARI!!!" vykřikl Fron hned, jak mě uviděl s Ari v náručí. "Snad jsi nepřišel pozdě."
7.5. - 13.5.2018
Tak je tu opět neděle. Nějak mi ten čas utíká. Za necelé tři týdny jdu ke svým druhým státnicím. A že bych něco uměla se říct nedá. Ale teď zpět k uplynulému týdnu.
9.5.18
Flétny
Tak jsem se dokopala k tomu, abych vyfotila všechny svoje flétny.
Já vím, jsem cvok a někdy to vypadá, že nevím, co chci, ale j chci hrát na flétnu, příčnou flétnu. Plus samozřejmě ty všechny ostatní flétny, co doma mám.
Takže přidávám foto.
Začnu popisem zhora. Úplně nahoře je malá příčná flétna, na té jsem se učila správně foukat. Pak vedle ní je klasická velká příčná flétna. Svým způsobem zahraju stupnici C dur. Ale píská mi to a přeskakuje z oktáv do oktávy. Kdyby někdo věděl, co s tím, nechť se ozve. Ráda se tomu přiučím.Pak je na řadě altová, s tou problém nemám, jen občas ji dost přefouknu. To stejné se týká sopránové a sopraninové.
Jsem prostě blázen, ale mám se za to ráda.
Jednou snad vyfotím všechny nástroje, co doma mám, včetně houslí a violy.
Hudbě ZDAR.
Vaše hudební Vanimaré
7.5.18
Už je doma...
...A co vlastně je doma?
Příčná flétna. Dneska mi přišla. Je krásná, foukat do ní taky umím a teď se naučit prstoklad...
Určitě ji v budoucnu vyfotím složenou a taky s ostatními flétnami, co mám a na které hraji.
Hudbě zdar.
Vaše budoucí flétniska Vanimaré
6.5.18
30.4. - 6.5.2018
Opět je tu neděle před druhým květnovým státním svátkem. A co se dělo minulý týden?
V pevnosti
Posun v čase o několik týdnů hledání Ari. Pevnost Mornaband je poslední možností, kde by Ari mohla být. Společně s Fronem plánují osvobození Ari. Nikdo netuší, v jakém stavu ji najdou. Teď už to nebudu protahovat a nechám promlouvat Bera.
Vaše Vanimaré
Dorazili jsme k pevnosti. Zůstali jsme zatím v utajení. Doprovázela nás tak stovka vojáků. Doufal jsem, že jich bude dost. Při pohledu na Mornaband jsem se obával, že nás bude málo.
2.5.18
29.4.18
Cesta zpět 2
Druhá část cesty zpět do Modrého Města. Ber se konečně trochu prospal a vystřídal Frenina na stráži v táboře. Ovšem Ari mu nedá klidu. Co se stane? To nechám na vyprávění Berovi.
Vaše Vanimaré
Vstal jsem se svítáním. U ohně seděl Frenin a trochu podřimoval.
"Frenine, jdi ještě chvíli spát." oslovil jsem ho.
"Dobře." zvedl se a odešel do stanu ke své sestře. Sedl jsem si k ohni zády k řece.
23.4. - 29.4.2018
Tak je tu opět neděle před jedním pracovním dnem. Pak bude opět volno, protože je Svátek práce. A co se dělo minulý týden?
Pět let od pouti do Fatimy a Lurd
Tak je to na den přesně pět let, co jsem odjela na svou první velkou zahraniční pouť do Francie, Španělska a Portugalska. A užívala jsem si to.
28.4.18
Osm let...
... Je strašně dlouhá doba.
Bohužel už z tí strašně dlouhé doby pět let neministruji. A nejspíš už nikdy ministrovat nebudu. Protože podle někoho, na kom mi velmi záleželo, mi napsal, že jsem ssobec, když chci udělat státnice tentokrát na jeden pokus.Je mi to líto, ale odpouštím mu
A co se týká ministrování, tak mě to mrzí ještě víc než cokoli jiného. Byl to můj život.... Teď už zbývá jen.... Najít život v jiné činnosti.
Vaše Vanimaré
22.4.18
Cesta zpět 1
Trochu jsem se posunula vpřed v čase. Ber se ocitl na cestě zpět do Modrého Města po vítězné bitvě u Severních hor. Dnešní část je méně akční. Cesta probíhá v klidu a míru. A teď už nechám mluvit Bera.
Vaše Vanimaré
Seděl jsem s Hunsonem u ohně. Za mnou se něco pohnulo. Za chvíli se v záři ohně objevila Ari.
18.4.18
16.4.18
15.4.18
Úkol splněn
Ber s Ari a jejími bratry se setkají s Maurem. Co se přesně stalo, nechám na vyprávění Berovi.
Vaše Vanimaré
"Připravte se na smrt." oslovil nás Maur chladným hlasem. Nikdo z nás nic neřekl.
"Můj pane." ozval se Hwesta podlézavým tónem, "Tu elfku nech mě."
"Ještě uvidím." odpověděl mu.
"Dobře. Ari, jdeme na to. Jeku, připrav se." oslovil nás Fron.
11.4.18
U nás se pořád něco děje
Kromě toho, že sousedi už několik týdnů bourají barák (a dost mě ruší při učení, zvláště dneska...), tak dneska kolem létala helikoptéra s vakem na vodu.
Bohužel jsem ji stihla jen z tohoto pohledu.
Pak jsem na Facebooku u starosty četla, kde vlastně hořelo a jak to bylo závažné. Byl vyhlášen třetí stupeň požárního poplachu. Prý už pak nic vyššího není. Takže dost ostrý. A k tomu helikoptéra.... To byla pastva pro oči Vanimaré.
Takže krásný už ničím nerušený zbytek dne. Já se jdu učit na státnice.
Vaše Vanimaré
8.4.18
Dlouho očekávaný střet
Na stromě strávili asi den. Pak museli pokračovat v cestě. Ari Berovi v jednu chvíli zachrání život. Na to se všichni dozví, kdo je vlastně ten vyvolený, který má zabít nepřítele.
Vaše Vanimaré
Brzy jsem byl dole.
"Co se stalo?" zeptal jsem se ho.
1.4.18
26.3. - 1.4. 2018
A je tu opět neděle. Po celém dlouhém Svatém týdnu. A co se dělo?
Bylo toho docela dost.
25.3.18
19.3. - 25.3.2018
Opět je tu neděle. Květná neděle. Začíná Svatý týden. Zastavte čas, prosím....
A co se dělo?
Zase v nebezpečí
Ber jde z nebezpečí do nebezpečí. Nemá snad ani chvíli odpočinku.
Vaše Vanimaré
Začalo svítat. Ještě chvíli jsme jeli, ale pak Hunson zastavil. Ari usínala v sedě.
18.3.18
12.3. - 18.3.2018
A je tu další neděle. Velikonoce se blíží. Ženy, chystejte si sedinky. A ty Vanimaré, si chystej bakalářku. Ať ji máš přes Velikonoce napsanou a nejlépe i svázanou. A co se vlastně dělo celý minulý týden?
Cesta na sever
Ber se ocitl s Ari v táboře. Izupa se během jejich pobytu rozhodl pro jinou taktiku a posílá je se svou osobní ochranou na sever vyhledat Maura. Co se dělo po cestě? Vyprávění nechávám na Berovi.
Vaše Vanimaré
"Bere, vstávej." Někdo se mě snažil vzbudit.
"Co se děje?" zeptal jsem se.
11.3.18
Setkání v bitvě
Přeskočila jsem až do bitvy. Ber bojuje a doufá, že je Ari v pořádku. Pak ji spatří. Jak to všechno proběhne nechám na vyprávění Berovi.
Vaše Vanimaré
Spatřil jsem Ari jak bojuje s Hwestou. Nechtěl jsem ji rozhodit, tak jsem na ni nekřičel. Najednou se Hwesta objevil za jejími zády. Téměř okamžitě se otočila a Hwestu odzbrojila. Mluvili spolu.
4.3.18
Další dopis
Další část se týká asi jen jediného dne. Ber odpočívá před rozhodující bitvou, ale jeho odpočinek je narušen. Hwesta se opět ozývá. Teď už nechám vyprávět Bera.
Vaše Vanimaré
Brzy ráno přišel Fron. Nebylo ani světlo ani tma.
27.2.18
Pastorálka
Já to opravdu odezvdala. Teď se ještě naučit na kolokvium a mám od zkoušek do státnic klid. Relativní...
V.
26.2.18
S tužkou v ruce
Téma týdne: S tužkou v ruce
S tužkou v ruce ráda kreslím, bez tužky kreslit nejde. Jedině pastelkou, ale tužku mám raději. Někdy se s ní dá pěkně kouzlit.
S tužkou v ruce se připravuji do práce.
S tužkou v ruce se učím a studuji církevní dokumenty.
S tužkou v ruce čtu odbornou literaturu, kterou potřebuji přečíst ke studiu teologie a podtrhávám si důležité informace. Nejvíc popsané tužkou jsou knížky do dogmatické teologie.
S tužkou v ruce si dělám do knížek poznámky. vím, že bych to neměla dělat, ale já ty knížky nemám půjčené, ale jsou moje. Navíc jde tužka lehce smazat.
S tužkou v ruce.... trávím poslední dobou dost času.
S tužkou v ruce půjdu i ke svým druhým státnicím.
S tužkou v ruce bude probíhat zbytek mého života. Aspoň bych si to tak přála. Stále něco tvořit, studovat a psát....
S tužkou v ruce....
25.2.18
Bakalářka
A je to tady, historický okamžik...
Začala jsem psát bakalářku. Na to, že ji mám asi za měscí a něco odevzdávat....
Vaše trochu nadšená Vanimaré
P.S.: Dneska je to už třetí článek. Asi jsem nemocná, že tolik píšu....
V.
Vždy je třeba se učit
Ber je s Ari znovu ve městě. Celý pobyt u Dami přemýšleli o abecedě, kterou je psán název jedné knihy. Izupa jim vše vysvětlí a doufá, že mu Ber a jeho přátelé pomohou proti nepříteli. Dál to nechám na Berovi.
Vaše Vanimaré
Vstal jsem brzy. Na chodbě jsem potkal Frona s Jekem. Mířili k Ari. Izupa už tam byl. Sedli jsme si kolem stolu. Izupa nám chtěl vysvětlit název knihy, kterou Ari četla u Dami.
18.2.18
Znovu v Modrém Městě
Ber se s Ari a jejími bratry musí vrátit do města pod ochranu vojáků. Ovšem Ari se jen tak nenechá odstrčit od své práce a vymyslí na Bera trochu nepříjemné překvapení. Co se stane, nechám popsat Bera.
Vaše Vanimaré
Vstal jsem brzy. Hned po snídani jsem vyrazil s Freninem na obhlídku. K domu jsem se vracel sám. Frenin chtěl být chvíli sám.
11.2.18
Chvíle klidu
Ber se konečně dočkal chvíle klidu, kdy se nemusel strachovat o Ari. Ovšem všechno krásné a klidné jednou skončí. Tak to je i v jeho případě...
Vaše Vanimaré
Vzbudil mě Fron. Bylo už bílé ráno. Ari v táboře nebyla. Našel ji Fron kousek od tábora.
5.2. - 11.2.2018
Tak je tu opět neděle. Neděle, která ukončuje jarní prázdniny. Aspoň v Brně a okolí. A co se dělo?
4.2.18
Prašný vrch
Problémů je snad čím dál víc. Nevyhýbají se Berovi ani na prázdninách s Ari. Není divu. Ari nepřitahuje jen Bera, ale i problémy a hlavně ten největší z nich. Hwestu.
Tento zbytek dne nechám už na vyprávění Berovi.
Vaše Vanimaré
"Viděl jsem na západ odtud stopy. Byly docela čerstvé. Měli bychom vyjet a podívat se." řekl mi.
29.1. - 4.2.2018
Opět je tu neděle, která je dost unavená. Neděle vlastně ne, ale já. Je po plese.
A co se dělo celý týden?
28.1.18
Útěk
Naposledy jsem skončila uprostřed akce, tak teď přichází její dokončení. Ber s Ari jsou zajati na hranicích s Númenem, ale jejich situace není beznadějná. A teď už nechám vyprávět Bera. Ke konci je situace s hnojem.
Vaše Vanimaré
"Je tu jedna možnost, jak uniknout."
Čeho se bojíš?
Téma týdne: Čeho se bojíš?
To je otázka, na kterou nedokážu jednoznačně odpovědět. Bojím se spousty věcí a událostí. Že nezvládnu školu, napsat bakalářku. Že nezvládnu práci s dětmi.
Také se občas bojím lidí. Spíš toho, jak budou reagovat na nějaké mé požadavky, jak zareagují na moji osobnost a tak.
Pak se někdy bojím jít sama domů po tmě, ale tento strach většinou překonám, protože mi nic jiného nezbývá.
Pokaždé vyplyne na povrch nový, ještě nepoznaný strach, protože do podobné situace jsem se nikd předtím nedostala, ale většinou to všechno dopadne dobře. Věřím Bohu a jeho pomoci. Věřím v jeho vůli, že mi pomůže, pokud pro to udělám všechno, co je v mých idských slabých silách.
Vaše Vanimaré
P. S.: Původně jsem chtěla napsat nějakou povídku z leteckého prostředí (vliv Medicopteru 117), ale nestihla jsem ten námět zpracovat. Každopádně na něm budu pracovat a chci jej více rozpracovat, ale bude mě to stát spoustu častu studiem technologie nejnovějších typů vrtulníků.
21.1.18
Zdánlivé zajetí
Ber s Ari vyjel k Aen. Neobešlo se to ale bez problémů. Zdá se, že jdou z jednoho problému do druhého. Štěstí je ale neopouští.
Vaše Vanimaré
Ari sedlala. Rychle jsem ji následoval. Vyvedli jsme koně.
14.1.18
Kniha
Ber z Ari dostal důvod jejího mlčení a přemluvil ji na krátký výlet. Chtěl jen trochu poznat okolí. Část končí ve chvíli, kdy jdou sedlat koně.
Vaše Vanimaré
Po snídani jsem umyl nádobí a nechal je okapat na utěrce.
7.1.18
6.1.18
U Dami
Další část příběhu z pohledu Bera. Ber doprovází Ari a její bratry k přítelkyni Dami. Jak dopadne cesta tam? Vše je v textu.
Vaše Vanimaré
Doprovázel jsem Ari k její přítelkyni. Její bratry a ji doprovázel se mnou ještě Frenin. Do cíle jsme nedojeli.
1.1.18
Rok 2018
Do nového roku 2018 vám všem přeji hodně lásky, štěstí, zdraví, spokojenosti, mnoho osobních i pracovních úspěchů, Boží požehnání a ochranu Panny Marie.
Vaše kritická Vanimaré
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)