Chvalozpěv na Blacka

Tohle jsem mu napsala na dárek k Vánocům. Trvalo mi hodně dlouho než jsem přišla na všechny ty vlastnosti. Doufám, že se Vám to bude aspoň trochu líbit.

Vanimaré

Jak pokračuji 2 a Spontální článek 2

Na kontě mám 194 stránek ve Wordu, 16 kapitol, vzeřejněno je 174 stránek a bude jich víc a víc. Rukou mám popsáno 578 sránek a začala jsem psát do sedmého sešitu.

Vanimaré

P.S.:Doufám, že se mi to podaří co nejdříve zveřejnit.

Nebezpečí zatím zažehnáno 1. část

Zůstala jsem sama. Mě samoty využil ten nejodpornější člověk, jaký může být. Hwesta.

"Tak jak se máš?"zeptal se mě. Tasila jsem meč.

"Mám se dobře, ale to tě nemusí zajímatco zase chceš?"zeptala jsem se.

"Pořád to stejné."odpověděl.

"Kolikrát ti mám říkat, že mě nedostaneš.

"Tentokrát se mýlíš."řekl. Zpoza rohu vypochodovalo asi tucet skřetů a dva lidé. Bal a Muči Muhar. Obstoupili mě.

"Tímhle mě nezastrašíš."řekla jsem a vrhla se do boje. Když jsem povraždila polovinu skřetů, vrhnul se do boje i Hwesta. Bojovali jsme skoro hodinu. Pak mě odzbrojil a složil na zem. Vítězně nade mnou stál. Pomalu jsem vstávala. Záda jsem měla v jednom ohni. Konečně jsem stála na nohách. Hwesta mě pohladil po tváři. Za to jsem mu dala pěstí mezi oči. Ozvalo se známé křup a následoval příval krve. Naštěstí ne té mé. Zlomila jsem Hwestovi už podruhé nos. Chvíli na to mi přistál a v oblasti mého obličeje pěst ověnčená prsteny. Z nosu mi vytryskal krev. Za chvíli jsem cítila krev i na rtu. Zjišťovala jsem rozsah svých zranění. - Zatím bez zlomeniny. Uf. - blesklo mi hlavou. Hwesta mě chytil za vlasy a smýknul se mnou. Tvrdě jsem dopadla na zem.

"Svažte ji!"rozkázal Hwesta. Bal to s radostí provedl. Pouta mi silně utáhl. Vykřikla jsem a doufala, že mě někdo uslyší.