Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

29.4.19

Pan Blahoš

Tak jsem ve čtvrtek v knihovně objevila jednu knížku. Jmenuje se Pan Blahoš, je dvojjazyčná a napsal ji J.R. R. Tolkien.
A je naprosto úžasná, oddechová a vtipná.
Obsahuje text od Tolkiena (originál) a taky jeho obrázky.
Doporučuji přečíst.
Vaše Vanimaré

Devět let ministrantem a šest let od pouti do Fatimy

Málem jsem na tato výročí nějak pozapomněla.
Devět let ministrantem uplynulo v neděli. Bohužel jsem toto výročí neoslavila službou u oltáře, ale službou zpěvu žalmu a ordinaria. JInak jsem šestým rokem v záloze, jak říkám.
A co se týká pouti do Fatimy. Na to stále s láskou vzpomínám. Byla to jedna z nejkrásnějších cest do Západní Evropy. Opravdu to stojí za to. Bylo to na 12 dní autobusem. Na to, jak nemám ráda autobusy, jsem si tu cestu doslova užívala. Odjížděli jsme tenkrát o hodinu později. Ale bylo to nádherné.
Vaše Vanimaré

18.4.19

Zelený čtvrtek 2019

Tak jsem byla krásně povznesena do výšin krásné liturgie po mši Missa chrismatisna Petrově.


Liturgie byla nádherná. Kněží bylo letos opravdu hodně. Dovolila jsem si jednu fotku během mše svaté. Jednu a jedinou.
Pak jsem se plně věnovala lliturgii a slavení té nejvznešenější svátosti. Jedná se o Eucharistii.
Domů jsem přijela velmi povzbuzena a odhodlaná v tomto povzneseném stavu zůstat celé Triduum.
Bohužel, ten stav je pryč...
Proč?
Mše svatá na Památku Poslední večeře Páně probíhala celkem uspokojivě. A teď nechci kritizovat, protože zdejšího kněze si vážím pro jeho lásku k liturgii. Nejsem si totiž jistá, kdo má dnešní liturgii na svědomí.
Můj první pohled byl na svatostánek. Opět nebyl prázdný. (viz dokument Připrava na velikonoční svátky a jejich slavení č. 48). Vše bylo v pořádku. Že se Gloria zpívalo bez varhan, je dobře. I když se může dozpívat s doprovodem varhan. Čtení, žalm, druhé čtení a evangelium bylo krásné. Homilie také. Celá bohoslužba slova byla krásná.
Bohoslužba oběti byla ze začátku také krásná. Jen mi vadila druhá eucharistická modlitba. Prosím pěkně, mobilní aplikace mi nabídla dnes jen jednu eucharistickou modlitbu a to první. Římský kánon. Nejkrásnější eucharistickou modlitbu vůbec a zvláště v Triduu.
Následně bylo všechno v pořádku. Trochu mě ale zarazilo to, že se hned po přijímání uklízela Eucharistie z oltáře a odnášela se do svatostánku. Přenesení bylo na správném místě.
Dorazil mě ale průvod s Eucharistií. Čekala jsem všechno, ale ne to, že půjdou S KŘÍŽEM. Symbol Krista. V jednom průvodu dva symboly Krista. A svíčky u kříže. Měly by být u Eucharistie. Stejně tak klepači měli klepat.
Adorace byla pěkná.
Oltář se obnažil po mčši svaté. Kříž z průvodu zůstal u bořního svatostánku.
Modlím se za ty, kdo připravovali dnešní liturgii. Je mi z toho smutno...
Vanimaré

17.4.19

Půlka týdne za námi...

...a Velikonoce před námi.
Snad je přižiju krásně duchovně. Snad se duchovně obnovím a vkročím pravou nohou do velikonoční doby.

14.4.19

8.4. - 14.4.2019

Opět je tu neděle. Tentokrát poslední postní, tzv. květná nebo pašijová. A co se vlastně dělo minulý týden?

7.4.19

Návrat do Modrého Města 2. část

Zatím poslední část příběhu. Dál jsem nepokročila. Poslední část jsem utnula v půlce, tak teď přichází zbytek. A to nechám na Berovi, aby vyprávěl, jak to bylo dál...
V.

Najednou se mi zhroutila do náruče.
"Ari?"
"Bere, co se děje?" zeptal se Fron.
"Nevím. Najednou omdlela. Zavolej LaRena. Potřebujeme Acu." objímal jsem Ari. Fron odběhl. "Ari, co mi to děláš." hladil jsem ji po tvářích. Měla vysokou horečku. - Proč jsem dovolil, aby se tak vysilovala. - pomyslel jsem si.
"Bere, co se stalo?"
"Nevím, kde je Aca?" zakřičel jsem.
"Od svého odjezdu jsem ji neviděl, Bere."
"Tak ji najdi." křikl jsem na něj. Vzal jsem Ari do náruče. "Vydrž prosím. Ari. Slyšíš? Vydrž." šeptal jsem. Nesl jsem ji do pokoje. Fron mi otvíral dveře.
"Je tady aspoň Izupa?" zeptal jsem se po cestě.
"Není. Je na jihu."
"Do háje." zanadával jsem.

1.4. - 7.4.2019

A jsem opět zde po celém dlouhém týdnu. A co se dělo?

Oblíbené