Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

29.12.13

Rok 2013

Téma týdne: 2013


Na závěr roku je tu malé zamyšlení. Teda snad.

Fotka je z mobilu.
Letošní rok byl nějaký takový divný. Na začátku nebyla ani pořádná zima, nebruslila jsem a to jsem si k Vánocům koupila nové brusle. (Stále leží ve skříni nenabroušené.) Pak přišlo jaro, pokud se tomu dalo tak říkat. Velikonoce byly na sněhu. Vidím se, jak stojím v Ketkovicích u kostela v rochetě a okolo nás jsou hromádky sněhu. Na přelomu dubna a května jsem byla na pouti ve Francii, Španělsku a Portugalsku. Tam jsem si užívala liturgii a neměla tušení, že to bude jeden z posledních šťastných okamžiků služby u oltáře. Potom jsem ještě navštívila chirdu na Zastávce a pan doktor si i říznu. A ne jednou. Na začátku čevrence jsem se dozvěděla, že kněz a můj dobrý přítel je "převelen" jinam. Užila jsem si tedy poslední dva měsíce u oltáře v roli ceremonáře a rozloučila se s touto službou. Ty dva měsíce také byly pracovní. Sehnala jsem brigádu a pracovala v obchodě. Z těchto prázdnin mám aspoň nějaké krásné fotky, ale bohužel je tu nemohu zveřejnit v rámci zachování anonymity. Od 30. srpna jsem u oltáře stanula pouze jednou. Na sv. Václava. A nemělo to tu jiskru, kterou by to mělo mít. Od té doby se zabývám v kostele a v liturgii jen zpěvu a hraní. Všechno, co se dělo, si můžete podrobněji přečíst v článcích rubriky Rok 2013.
Další šťastnější okamžiky byly, když jsem s přáteli vyrazila na Slovensko. Fotky tu stále nejsou, protože je nemám. Teda, přiznám se, mám jen malou část. Po příjezdu ze Slovenska jsem opět skončila na chirurgii se zánětem a pan doktor si říznul podruhé. Zbytek roku uběhl ve znamení školy. A prosinec ve znamení shánení dárků.
Celý tento rok byl pro mě smutný, truchlivý.
Věřím, že příští rok se čtrnáctkou na konci bude lepší ve všech ohledech.

52. týden 2013

Tak poslední neděle roku 2013. Celkem se těším, až tenhle rok skončí. Potkalo mě toho mnoho a ne vše bylo veselé a šťastné. K rekapitulaci celého roku se možná dostanu, možná taky ne. Nechce se mi v tom pitvat. Jen bych ráda připomenula, že jsem se cítila šťastně, když jsem usedla do autobusu směr Francie, Španělsko a Portugalsko. 
Ale teď zpátky k tomuto týdnu.
V pondělí jsem pomáhala s ještě předvánočním úklidem. Odpoledne jsem šla na hodinku hrát na varhany. Pak mě z kostela vyhnal hluk vysavače. Ano, jako naschvál musela přijít úklidová skupina. Klidila jsem pole, protože přes ten vysoce hlučný vysavač jsem neslyšela pořádně spodní manuál varhan, a to je co říct. V úterý bylo 24. Jak jinak taky, že? (Blbá poznámka.) Tak jsem s bratrem a taťkou ozdobila doma stromeček a po poledni i stromeček u babičky. Na večer jsem se moc netěšila. Po večeři jsme umyli nádobí a šli ke stromečku. Rozbalili dárky a já utíkala na Půlnoční. Jelikož nám změnini duchovního správce, všechno mi přišlo naruby. Loni jsem si užívala ministrantské služby, ale letos jsem nemohla. Už nikdy nebudu moct. :-( Místo toho, abych se radovala z narození Krista jsem měla náladu pod budem mrazu. Liturgie je krásná. O tom už jsem tady taky mluvila. Ale to, co občas předvádí kluci u oltáře, se snad ani liturgií nedá nazvat. (Omlouvám se, pokud to někomu vadí, nechť tuto část textu vynechá. Děkuji.) Nebudu tu ventilovat své pobouření. Po příchodu domů jsem se jen trochu umyla, nachystala si věci na druhý den a šla spát. Ve středu byl Boží hod vánoční. Ráno jsem byla na mši svaté, odpoledne na pobožnosti a koledování u jesliček. Na Štěpána jsem opět byla na mši svaté, tentokrát jsem se dočkala i svého hraní. Hrála jsem jen ordinárium, ale i to jsem stihla zpackat. (Jen Gloria, tak mě prosím nekamenujte. Někde jsem šlápla na špatný pedál a možná nechytla správný akort v rukách, ale dohrála jsem.) Na ostatních mších svatých v době svátků jsem jen zpívala. V pátek jsem opět byla na mši svaté. Bylo sv. Jana, apoštola a evangelisty a žehnalo se víno. Taky jsem si musela donést jednu flašku, akorát se obávám, že se z ní moc nenapiju. Možná jen tak ochutnám. V sobotu jsem na mši nebyla, protože se žádná v Oslavanech nekonala. Večer, ještě teda za světla jsem se šla projít s pejskem. Jelikož už byla trochu tma, foťák jsem ani nebrala. Nic by z fotek nebylo. V neděli jsem byla na jedné mši svaté. Jen jsem zpívala. Měli jsme tu vyjímku, měli jsme tu dva kněze. Přijel rodák z Oslavan a byl hlavní celebrant. Všechno, co se dalo, bylo zpívané. Preface tedy ne. Škoda. Dlouho jsem ji neslyšlea zpívanou a je opravdu pěkná.
No, to bude asi pro dnešek vše. Přeji všem svým věrným i náhodným čtenářům krásné poslední dny roku 2013. V novém roce snad budu v tomto pokračovat, jen nevím, zda pravidelně.
Vaše Vanimaré

P.S.: Zapomněla jsem poskytnout fotku zvonečků, co jsem dělala s dětmi.
V.

24.12.13

Šťastné a veselé

A jsou tu Vánoce. Mě nezbývá nic než všem svým ať už náhodným nebo pravidelným čtenářů popřát krásné prožití svátků vánočních a úspěšný vstup do nového roku.


A ještě chci poděkovat všem, co mě na těchto stránkách navštěvují a zanechávájí pěkné povzbudivé komentáře. Ještě jednou děkuji.
Vaše Vanimaré

22.12.13

51. týden 2013

Tak neděle je tu. Od pondělka večer jsem byla v Olomouci. Jela jsem hodně pozdě. Taky jsem neměla výuku. V úterý jsem si šla pro zápočet z didaktiky matematiky a pak pro hudebně didaktické praktikum. Potom jsem zamířila do svého oblíbeného obchůdku pro připravenou objednávku. Čtyři polystyrenové koule, jedno srdce a zvoneček. Dále pak dvě folie, jednu průhlednou a jednu neprůhlednou. Hned ten den, to je v úterý jsem jednu kuličku obalila nastříhanou stužkou a vzniklo z toho tohle...
Večer jsem šla na mši svatou, tzv. mládežnickou. Opět jsem se pobavila. Ve středu jsem šla na didaktiku telocviku. Všichni, spíše většina měla výstup. Odpoledne jsem se opět vrhla do tvoření a vzniklo z toho toto...
Přes den jsem se taky koukla na to učení a do města. Musela jsem si pro večeři. Ve čtrvtek jsem šla ráno na roráty. Bylo to moc pěkné, v kostele tma a k otláři přicházel kněz se svíčkou a zapaloval svíce na oltáři a na adventním věnci. U toho zněl Eljhle, Hospodin přijde. Trochu jsem tam vymrzla, ale stálo to za to. Pak jsem utíkala na snídani a hurá na test ze společenskovedního základu. Pak na půlhodiny na koleje a znovu do školy na test. Pro změnu z angličtiny. Potom hurá na oběd a domů. V Brně jsem se ještě na chvíli zastavila a šla ke svátosti smíření. V pátek jsem dopoledne jela do Ivančic vyřídit si Inkartu a nakupovat špendlíčky na poslední tři výrobky. Dodělala jsem zvoneček. Odpoledne jsem šla hrát na varhany, zpívat na mši a pak za dětmi vyrábět zvonečky. Dopadly moc pěkně. Večer jsem začala vypichávat srdíčko. V sobotu dopoledne jsem ho dodělala. Můžete se pokochat zde....
Odpoledne jsem byla zdobit perníčky stylem šup sem šup tam a je to. Večer jsem dodělávala poslední kuličku, šla zaplatit tělocvičnu. Florbal nebyl, nesešli jsme se. Podívat se na poslední kuličku můžete zde...
Potom jsem všechny své výrobky zavěsila na silon a pověsila na schody. Asi takhle...
V neděli jsme byla na jedné mši svaté. Zpívala jsem a hrála. Zpěv dopadl lépe než hraní, ale to je normální. Ale dohrála jsem. To je podstatné, nezastavit se, ale jet dál. Odpoledne asi budu doma v teple něco dělat. Ven nikam nepůjdu.
A to bude pro dnešek a tento týden asi všechno.
Přeji všem čtenářům, kteří se dohrabali přes tento dlouhý článek plný fotek až sem, krásný další poslední týden roku 2013.
Vaše Vanimaré

19.12.13

Student před Vánocemi

Soutěžní povídka na téma: Vánoce

Je tu poslední měsíc roku. Prosinec. Všichni se těší, běhají po městě a zběsile shání dárky pro své bližní. Mě se toto šílenství zatím nijak nedotýká. Musím se místo shánění dárků věnovat škole. Brzy je tu konec semestru a s tím souvisí zápočty a po Vánocích zkoušky. Dárky většinou vyrábím, tím se dárkové předvánoční šílenství trochu dotkne i mě. Se spolubydlící vyrážím po jednom testu do města. Na Horním náměstí v Olomouci je velké množství stánků, vedle sloupu Nejsvětější Trojice je postavené podium a kousek vedle také kolotoč. Pomalu se procházíme mezi stánky, u těch se zajímavějšími produkty se zastavíme. Přemýšlím, pro koho ještě nemám malý a užitečný dárek.
Celé náměstí jsme prošly asi za hodinu. Za tu dobu mi zima vlezla až ke kostem. Rozhodly jsme se s Šárkou, že si zajdeme na kafe a půjdeme pokračovat s učením.
Vešly jsme do kavárny, usadily se u stolu, objednaly a čekaly.
"Co říkáš na test z psychologie?"zeptala jsem se své chytřejší kamarádky.
"Děs. Mám pocit, že si to zcela nedobrovolně zopakuju."odpověděla mi.
"To mi povídej. Nevěděla jsem nic. Mám tam napsáno jen to, co jsi mi poradila. A jak umíš matiku?"zeptala jsem se.
"Nic moc. Píšeme zítra co?"
"Ehm."moji odpověď přerušila servírka s našimi šálky kávy.
"Děkujeme."řekla za nás obě Šárka.
"Viděla jsem to jednou z rychlíku. Takže taky nic moc."odmlčela jsem se, "Nějak nestíhám."upila jsem ze šálku. Káva byla výborná. Šárka se na chvíli zasnila. Což nedělávala často. Pomalu jsme upíjely kafe. Po hodince a půl jsme se zvedly, zaplatily a zamířily zpět na koleje a do reality školy. Nechtělo se mi, ale musela jsem. Šárka ihned po příchodu zapnula svůj laptop, zhlédla nové informace na Facebooku, rychle se odpojila a vrhla se na učení matematiky. Můj příchod do pokoje byl velmi podobný, jen jsem se neodhlašovala z Facebooku. Možná to někomu přijde, že tam sedím celé dny, ale jsem tam jen proto, kdyby někdo něco potřeboval. Na matematiku jsem opět jen nahlédla a začala se věnovat zapíchávání špendlíků se stužkami do polystyrenového korpusu. Čekaly na mě dvě kuličky a zvoneček. Musela jsem to stihnout do Vánoc. Večer se kvapem blížil.
Když jsem uléhala ke spánku, měla jsem pocit, že do školy jsem nic neudělala a Vánoce neřeším. Celý rok mi přišel nějaký divný. A hlavně rychle utekl. Nestačila jsem se vzpamatovat z posledních Vánoc a hle, už jsou tu další.
Ráno jsme se naposledy koukly na matematiku a hurá na test. Čekaly jsme na výsledky. Bylo to neuvěřitelně dlouhé čekání. Trávily jsme poslední týden ve škole. Musely jsme se snažit, abychom neměly pokažené Vánoce. Vše záviselo na výsledcích z matiky. Seděly jsme na chodbě, Šárka si pomalu a velmi často namotávala na prst pramen vlasů a já si stihla rozškrábat skoro všechny jebáky na obličeji (strašný zlozvyk). Okolo nás byl čilý ruch. Kolegyně studentky si sdělovaly své dojmy a možné správné odpovědi na test. Po další půl hodině se konečně otevřely dveře pracovny a byly nám oznámeny výsledky. Všechny jsme překvapivě prošly. Nečekala jsem to.

S úsměvy na tváři jsme se s Šárkou vydaly na kolej sbalit a hurá domů na Vánoce.

15.12.13

50. týden 2013

Tak další neděle je tu. Jedna z těch posledních. Za deset dní máme Vánoce a pak konec roku. Toto utíká. Nejraději bych vrátila čas aspoň o rok zpět.
Ale o tom možná někdy jindy. V pondělí jsem frčela do Olomouce na přednášku a cvičení. V úterý jsem byla taky ve škole. Místo didaktiky angličtiny jsem měla nějakou přenášku ohledně učení angličtiny. Samozřejmě byla v angličtině, takže z toho nic moc nemám. Ve středu jsem si s kolegyněmi napsala jeden test a frčela domů. Ještě večer jsem trochu tvořila a vytvořila patchworkové kuličky. Jednu velkou...
... a jednu malou.
A tady máte ještě všechny pohromadě.
Ve čtvrtek jsem se částečně nudila a částečně se učila dějiny Českých zemí a Zeměpis. Už mě z toho hrabe. V pátek jsem pokračovala v učení, odpoledne jsem si od toho učení chvíli odpočinula a šla hrát na varhany, pak zpívat a hrát s orchestrem. Měli jsme před koncertem takže zkouška proběhla v kostele v zimě. Jelikož už jsem tam byla od tří hodin, tak už jsem chlad docela dost pociťovala. Naštěstí asi ne v takové míře, že bych se potom nemohla koncertu zúčastnit. V sobotu jsem se trochu vykašlala na cvičení, mistr varhaník se taky neměl dostavit, tak jsem si udělala trochu volno, ale zato jsem si zahrála na klavír. Koncert proběhl dobře. Chyby, které jsem ve svém partu nasekala nikdo nepoznal. Naštěstí. Večer jsem šla na florbal. Myslela jsem si, že to bude poslední v roce, ale možná se uskuteční ještě příští týden. V neděli jsem byla na mši svaté. Zpíval sbor z bývalé farnosti našeho duchovního správce. Zpívali pěkně. Odpoledne mě čekal ještě jeden koncert, tentokrát v Oslavanech v kostelní zimě. No, přežila jsem bez újmy na zdraví. Koncert se vydařil, i když opět s chybama. Pak jsem se rozloučila s některými z učinkujících, hlavně s mojí paní učitelkou a kolegou violistou. Pak jsem utíkala do tepla domova k adventnímu věnci. Začala jsem taky smolit nějakou další povídku, příběh, román (vyberte si co chcete) a rekapitulovat co koupit ještě za dárky k Vánocům. Spíš, co mi zbývá vytvořit.
Tak to bude asi za tento týden vše. Já jdu ještě tvořit dárky. Mám co dělat, ještě to musím všechno zabalit.
Přeji všem krásný další předposlední týden roku 2013.
Vaše Vanimaré
P.S.: Stále nevím, co budu dělat příští rok za pravidelnou rubriku.
V.

8.12.13

49. týden 2013

Tak neděle je opět tu.
V pondělí jsem opět zamířila do Olomouce. Ve vlaku jsem potkala jednoho jediného svého známého od českých drah. Moc jsme nepokecali, musel pracovat. Do Olomouce jsem dojela s malým zpožděním. Hned po obědě jsem jela nakupovat čokoládu. Pak jsem utíkala na teorii literatury a na didaktiku výtvarky. V úterý jsem musela vstávat brzy, čekala na mě jedna prezenatce do didaktiky matematiky. Odprezentovala jsem celkem v pohodě. Pak jsem měla chvíli čas na učení metodologie a diagnostiky. Přežila jsem další hodinu hudebně didaktického praktika. Pak ještě půl normální výuky didaktiky angličtiny a hurá na nákupy. Večer jsem šla ještě na mši svatou k dominikánům a čekalo na mě jedno překvapení. Jednou za 14 dní tam bude bývat tzv. mládežnická. Zpívala tam asi zdejší schola a zpívala pěkně. Ve středu jsem si šla pro hodnotící papíry na školu, kde jsem měla praxi. Pak jsem měla zbytek dne volný. Ale musela jsem se učit diagnostiku a metodologii. Takže ono toho volna moc nebylo. Ve čtvrtek jsem šla na ten zápočtový test z metodologie a diagnostiky. Při pohledu na ty otázky mě trochu polilo, ale něco jsem tam napsala. Pak jsme se dozvěděla, že všichni jsme to dali, prý jako dárek k MIkuláši. Na jednu hodinu jsem šla ještě na angličtinu a hurá domů. Dojela jsem načas, překvapivě, když jsem v Olomouci měla deset minut. A z Brna frčela autem. V pátek jsem se trochu víc prospala. Odpoledne jsem byla na chvíli hrát na varhany, pak jsem zpívala na mši, fotila MIkuláše, který zavítal do svého kostela, trochu se zapotila v orchestru a šla za dětmi. Děti zdobily perníčky a já dělala falešný patchwork. (Teď si nejsem jistá, jak se to píše.)
Domů jsem došla o hodinu později než normálně. V sobotu jsem si přivstala a šla opět prohánět vzduch do kostela. Odpoledne jsem se byla podívat na vánoční trhy na zámek a pak do divadla na Papežku. Domů jsem dojela něco před jedenáctou. V neděli jsem byla na mši a hrála. Zpívání se omezilo na žalm a proprium. Když hraju ordinárium, tak většinou nezpívám. Nedokážu se na ty dvě věci soustředit. Zatím. Zahrála jsem relativně dobře, hlavně jsem to dohrála. Odpoledne jsem se nudila a trochu se věnovala četbě. Když už jsem se nemusela tolik učit.
Tož, to bude asi všechno. Tak přeji všem krásný další adventní týden roku 2013.
Vaše Vanimaré

1.12.13

48. týden 2013

Tak první adventní neděle. 1. prosince. A co se dělo poslední týden liturgického roku?
Celkově docela dost. Od pondělí jsem byla v Olomouci. V pondělí jsem přežila diagnostiku, teorii literatury i didaktiku výtvarné výchovy. V úterý jsem byla ráno na didaktice matematiky, hudebně didaktickém praktiku a na didaktice angličtiny. Do toho jsem si zapoměla vytiskout materiály. Po angličtině jsem začal dělat jeden z adventních věnců. Ten nejmenší. Jelikož jsem se s tím nimrala, tak mi to zabralo přes dvě hodiny. Ve středu jsem měla poslední praxi. Učila jsem tělesnou výchovu a moc se mi nedařilo. Pak druhou hodinu, kdy jsem poslouchala kolegyni jsme se s dětmi rozloučili bonbonem a společným zpěvem. Odpoledne jsem měla didaktiku TV. Měli jsme cvičit a necvičili jsme. Den ve škole jsem završila Kombinatorikou. V té hodině jsem stihla splnit i úkol do didaktiky matematiky (recenze učebnice). Ve čtvrtek jsem šla na poslendí přednášku z metodologie a pak na anglický jazyk. Potom už jsem utíkala na vlak a tiše se modlila, aby neměl velké zpoždění. Musela jsem stihnout přípoj do Ivančic. Všechno překvapivě klaplo a já dojela za pět minut šest do ZUŠky na koncert. Převlékla jsem, naladila housle a violu a šlo se na plac. Koncert proběhl dobře. Po něm bylo menší občerstvení. Já jsem ale spěchala domů vybalit. Ještě večer jsem dozdobila první adventní věnec.
V pátek jsem pokračovala ve výrobě věnců. Objednávky se trochu nahromadily a já dělala ještě další dva. Oba dva korpusy jsem obalila v pátek dopoledne a po obědě. Dopoledne jsem měla dodělaný druhý věnec. Ten, který jel nejdál.
Odpoledne jsem ještě dokoupila poslední potřebné věci na ten třetí věnec a i ten mohl být večer dokončen.
Odpoledne jsem byla ještě hrát na varhany, zpívat na mši, hrát na violu v orchestru a pozdravit děti. Chvíli jsem tam s nimi byla a pak jsem šla dodělat ten věnec. V sobotu ráno jsem byla opět hrát na varhany. Pak pro mě přijel odvoz a já zamířila prvně do Újezda a pak do Tvarožné na rekonstrukci bitvy Tří císařů. Bylo to moc pěkné, lepší než v televizi. Jen bych vytkla ten komentář. Přes tu střelbu nebyl slyšet. Pochytila jsem jen počty vojáků na obou stranách a jednu strategii Rakušáků. Jinak nic. Ani nebyla moc velká zima, nepršelo, nesněžilo, prostě ideální počasí. Fotky možná dodám později, protože jsem nefotila já, ale kamoška (má lepší foťák). Hodinu a půl jsem uvažovala o strategii všech tří císařů. Někdy byla dost nepochopitelná. Večer jsem úspěšně zjistila, že mi nebyl uznán úkol do speciální pedagogiky, tak jsem se z toho trošku zhroutila, trochu si pobrečela a zanadávala a na florec nešla. Neměla jsem náladu (divné, co?). Tak jsem se koukala na Stardance a uklidnila se. V neděli jsem sbalila své dva zbývající věnce a šla zpívat na mši svatou. Doma jsem se vrhla na úkoly do školy. Tiskla jsem jak pominutá skripta, abych se měla z čeho učit. Pak jsem dělala přípravu do matiky, odeslala kolegyni přípravy z praxe, poopravila (už podruhé) úkol do specky a vypracovala druhý. Pak jsem zalakovávala záložky na knihách. Ze Šaratic, kde jsem taky byla jsem si odvezla kněžský breviář. Tak své modlitby můžu rozšířit o modlitbu se čtením.
To bude asi všechno, co jsem dělala. Dneska je první neděle adventní a já se na Vánoce netěším. Nemám nakoupené dárky, i když ony ty Vánoce nejsou jen o dárcích, ale hlavně o tom, že je rodina spolu.
Tak Vám přeji krásný celý týden.
Vaše Vanimaré

29.11.13

Advent může začít

Tak skluz jsem vymazala a stihla jsem dodělat všechny adventní věnce, co jsem měla. Zde jsou fotky:


Vaše Vanimaré

24.11.13

47. týden 2013

Už se nám to krátí. Opět je tu neděle a sní rekapitulace týdne. Od pondělí jsem byla v Olomouci. Ve vlaku jsem dočetla první díl o Zaklínači od Sapkowskeho. Ještěže jsem si hned půjčila všechny díly. Místo přednášky z teorie literatury jsem měla přednášku ze Schematické literatury. Přednášející byl Slovák a byl vtipný. Hned na začátku nám povyprávěl jeden zážitek z Brna. Pak jsem s kolegyněmi v didaktice výtvatné výchovy zpracovávaly jeden úkol, kdy jsme z novin měly vymodelovat jedno ze čtyř zadaných témat. V úterý jsem byla ve škole normální časovou dobu. Ve středu jsem měla praxi. Měla jsem učit tělocvik, ale nakonec jsem měla pracovní činnosti. Učitelka naštěstí měla připravenou práci, tak to až taková velká imrpovizace nebyla. V Olomouci jsem byla až do pátku. Ve čtvrtek po angličtině jsem zalezla do knihovny a pracovala na prezentaci pojmu do matematiky. V pátek odpoledne jsem byla na chvíli hrát na varhany, pak jsem zpívala na mši a pak jsem hrála na violu. Zbytek večera jsem strávila ve společnosti dětí. V sobotu jsem se prospala až do půj desáté. Pak do oběda jsem dočetla druhý díl Zaklínače a vrhla se na třetí. Odpoledne jsem byla na chvíli hrát na varhany. Večer jsem zavítala do tělocvičny na florbal. Dala jsem si jeden gól a moc mě to nebavilo. V neděli jsem byla na jedné mši svaté. Zpíval sbor, tak žalm byl od ambonu. Odpoledne jsem se koukala na Stargate.
Taky jsem byla celý týden bez jednoho mobilu. Zůstal spinkat v posteli. :-) Tak stane se.
To snad bude dneska všechno. Nic jiného zajímavého se neudálo.
Přeji všem čtenářům krásný další týden roku 2013. Už jich bude jen pět.
Vaše Vanimaré

P. S.: Fotky žádné nejsou. Nefotila jsem.
V.

17.11.13

46. týden 2013

Tak neděle je tu a s ní opět rekapitulace týdne. V pondělí jsem jela do Olomouce. Dojela jsem s desetiminutovým spožděním. Ve škole jsem byla normální časovou dobu. Všechna cvičení, semináře a přednášky. V úterý jsem byla na didaktice matematiky, hudebně didaktickém praktiku a didaktice angličtiny. Na přednášku z didaktiky matematiky jsem nešla, řešila jsem výstup do didaktiky angličtiny. Pak jsem se šla duchovně posilnit n a mši svatou. Ve středu jsem byla na praxi, měla jsem pracovní činnosti. Dětem se výrobky povedly. Pak jsem chtěla jít na didaktiku tělocviku, ale nebyla. Ve čzvrtek jsem byla na semináři společenskovědního základu a měla prezentaci Oslavany. Po semináři anglického jazyka jsem jela domů. Jela jsem překvapivě na čas a stihla přípoj do Ivančic. V pátek jsem byla doma. Odpoledne jsem šla do knihovny, chvíli hrát na varhany, zpívat na mši a hrát do orchestru na violu. Večer jsem šla za dětmi vyrávět. Rozmotala jsem smotek dokonale zamotaných drátěných větviček stromečku a pak je pospojovala dohromady. Zatím to vypadá moc dobře. V sobotu jsem byla dopoledne doma a upravovala obrázky do didaktiky angličtiny. V úterý mám s kolegyněmi výstup. Odpoledne jsem byla na pohřbu. Jen zpívat. Ministrovat jsem dlouho nebyla. Večer jsem byla na florbale. Docela jsem si zahrála. V neděli jsem byla na jedné mši svaté, zpívala jsem. Odpoledne jsem koukala na jak jinak Stargate a dělala věci do školy. Spíš se snažila. Věnovala jsem se většinou filmu a psaní tohoto článku než práci do školy. Ale započala jsem jednu prezentaci do matematiky, udělala jednu přípravu na praxi a rozdělala jednu práci opět do matematiky. Pak jsem vymýšlela příklady na hru do tělocviku. Možná tu hru znáte, jmenuje se Molekuly. Pak jsem se dostala k tomu, abych vypsala cesťáky. Do Olomouce jedu až zítra.
Tak to bude asi všechno. Přeji všem krásný další týden roku 2013. Po pravdě, už těch týdnů moc nebude.
Vaše Vanimaré

10.11.13

45. týden 2013

Tak opět neděle se přihnala a s ní rekapitulace týdne.
V pondělí jsem uháněla do Olomouce do školy. Od pondělka do čtvrtka jsem byla tam a chodila do školy. Ve středu jsem šla shánět nějaké boty. Měla jsem dvě podmínky: musely být černé a bez podpatku. Našla jsem. Pak jsem si užila vzrůšo na poště. Ale to, co jsem chtěla, jsem vyřídila. Ve čtvrtek jsem uháněla domů. Překvapivě jsem stihla i přípoj do Ivančic. Z Ivančic mě vezl brácha autem. V pátek jsem pomáhala taťkovi s přípravou na malování chodby. Po obědě jsem utíkala na chvíli hrát na varhany, zpívat na mši a hrát na violu. Večer jsem šla za dětmi a skládala kusudamu. V sobotu jsem uklízela po malování, koukala na Stargate a dokončovala kusudamu.
Foto zde.
Večer jsem šla na florec. Docela jsem si zahrála. Dala jsem si deset gólů a po dlouhé době odcházela domů s úsměvem. V neděli jsem byla na jedné mši svaté. Překvapivě jsem nehrála, i když jsem měla. Odpoledne jsem sledovala Stargate a zkoušela skládat trochu jinou kusudamu. Kolem páté hodiny jsem dokončila. Foto zde.
Trochu mizerná fotka, ale nějak se mi to nepodařilo vyfotit, ale doufám, že se aspoň trochu líbí.
Ještě jsem si v neděli počkala na fotky a trochu se šla nadýchat čerstvého vzduchu. Do Olomouce jedu až zítra. teda aspoň doufám. Ne, budu věřit, že dojedu.
Tak za týden se opět ozvu. A děkuji všem za komentáře.
S přáním krásného týdne.
Vaše Vanimaré

3.11.13

44. týden 2013

Tak a je to tu opět. Navíc mi na mysli vyvstává otázka, co budu dělat příští rok. jestli budu pokračovat ve svém vylévání duše, nebo vymyslím něco jiného. Můžete klidně předložit své návrhy do komentářů.
Ale teď se vrátím k rekapitulaci týdne. V pondělí jsem byla doma. Překvapivě. Byl státní svátek. Do Olomouce jsem jela až večer, i když jsem mohla jet až v úterý ráno. Byla jsem líná vstávat na šest na vlak. V úterý jsem teda šla asi na dvě cvičení. Hudebně didaktické praktikum a didaktiku angličtiny. Pak už jsem se nudila a šla brzy spát. Ve středu jsem byla jen na "céčkovém" předmětu, který začínal až ve tři odpoledne. Tak jsem se spolubydlící vyrazila na nákupy. Sehnala jsem dvě jednobarevná trička bez potisku s dlouhým rukávem. Na to, že jsem sháněla černé slušné polobotky. Ty se ovšem sehnat asi ani nedají, ne v tomhle období. Teď už jsou na pultech obuví zimní boty. Ty já ale NEPOTŘEBUJI. Uf, tak uvidím jak to dopadne. Nejspíš budu chodit v botaskách a do kostela v balerínách s černými teplými ponožkami. No, budu pokračovat. Večer po návštěvě nádraží s cílem koupit si jízdenku jsme se spolubydlící skončili v kavárně na čokoládě. K mé smůle jsem si nemohla dát nějaký zákusek. Říkala jsem si, kolik mám času mezi jednotlivými dávkami Phlogenzymu času, ale ono ne. Jsou tam jen dvě hodiny. No, nějak to ještě vydržím. Ve čtvrtek jsem měla přednášku, seminář a pak ještě jednu přenášku. Z té jsem po čtvrt hodině utíkala na vlak. Po dlouhé době poprvé a naposled jsem jela v jednu. Spoje mi krásně navazovaly, až teda na ten bus, co nevěděl, kdy má odjezd. Ale dostala jsem se domů. V pátek jsem dodělávala výtvarnou řadu.
Odpoledne jsem byla chvíli hrát na varhany, pak jsem byla na mši svaté snažíc se nevnímat dění u oltáře, protože mi z toho bylo smutno, hlavně mi vadilo, že kluci, co ministrovat umí, tak radši hráli. Hrát sice taky umí, ale liturgie je při mši důležitější než hudba. Ještě k tomu všemu byla slavnost Všech svatých, následovala adorace a výstav Nejsvětější svátosti. to mě dorazilo to, když se žehnalo monstrancí, tak se okuřuje. Jen je dobré jít na to správné místo a okuřovat zepředu a ne z boku, jak jsem to viděla. No, přestanu kritizovat. Pak jsem hrála chvíli v orchestru na violu a utíkala za dětmi tvořit. První fotka (ta nahoře) jsou fáze měsíce. To jsem ještě dělala doma. Potom u dětí, které se radši věnovaly hře, jsem tvořila souhvězdí.
Dopadlo to celkem dobře. Souhvězdí jsem si našla v atlase. V sobotu jsem byla na mši svaté, která byla vzpomínková na všechny věrné zemřelé. Naštěstí ministranti už dělali obvyklé chyby, které by tam být taky neměly, ale co já s tím nadělám. Snažím se to nevidět, ale zároveň se tímto i cvičím a opakuji v liturgii. Nerada bych ji zapomněla. Odpoledne jsem byla doma. Chvíli se věnovala angličtině a pak brouzdala po internetu. Taky jsem se trochu věnovala domu a uklízela po malování. Večer jsem navštívila své drahé zesnulé a zapálila jim svíčku. Na florec jsem se těšila, ale zbytečně. Tělocvična uzavřena. Zjistila jsem to, až jsem tam došla. Tak snad už příště. V neděli jsem byla na jedné mši svaté. Pak jsem utíkala domů protože začínalo pršet. Odpoledne jsem byla doma. Chvíli jsem koukala na Stargate a pak se věnovala četbě. Večer jsem šla na hřbitov zapálit svíčku a na křížovou cestu za duše v očistci. Pak jsem pokračovala ve sledování Stargate. Do školy jedu až zítra. Teď už přestanu psát, aby článek nebyl moc dlouhý.
Tak Vám přeji krásný další týden roku 2013 a v neděli jsem opět tu s rekapitulací týdne.
Vaše Vanimaré

31.10.13

Reakce

Možná jste si někteří všimli, že jsem věřící. Zajímám se o liturgii a taky o to, co se děje ve Vatikánu. Docela mě potěšilo a překvapilo tohle video: http://aktualne.centrum.cz/video/?id=579891
Je to v angličtině, ale kdo se díval na zprávy TV Nova, tak tam to bylo v češtině. Ale bohužel jsem to našla jen na těchto stránkách. Přeji příjemné pokoukání a dobrou noc všem čtenářům.
Vaše Vanimaré

27.10.13

43. týden 2013

Tak, neděle je tu a s ní další rekapitulace. V pondělí jsem jela na chirdu, kde jsem dostala doporučení do nemocnice. Zatím jsem v nemocnici nebyla, nebolí mě třísla. Pak jsem teda frčela do Olomouce do školy. Taktak jsem stihla bus do Brna. V úterý jsem šla na cvičení z didaktiky matematiky, angličtiny a na přednášku z matiky. Hudebku jsem pro velkou spokojenost ostatních neměla. Tak snad příště. Večer jsem šla na mši svatou, přemýšlela o tom, co mám dělat, když doma není platná mše svatá a proč se u písničky při mši zpívalo ordinárium, když se zpívat nemělo. Ani na jednu otázku jsem zatím nenašla odpověď. Uvidíme, až se setkám se známým knězem, třeba mi pomlže najít odpovědi. Ve středu jsem byla na praxi a přežila jsem učit výtvarku. Docela to děti i bavilo a moc nezlobily. Pak už jsem měla volno, tak jsem po cestě nasbírala několik (celou kytici) listů od javoru. polkla prášky, došla si pro oběd, částečně jej snědla a utíkala do Zory pro čokoládu. Odpoledne jsem tvořila. Výtvory jste mohli vidět již ve středu. (Jinak děkuji za komentáře. Potěšily.) Ve čtvrtek jsem se balila. Domů se mi celkem chtělo. Přežila jsem dva semináře a přednášku. Pak jsem frčela domů, i když byla ještě jedna komplikace. Od školy mi nejezdily tramvaje (normálně tomu říkám šalina, ale ty v Olomouci nejezdí). Musela jsem pěšky. Za deset minut jsem byla na nádraží a spokojena čekala na vlak. Do Brna jsem dojela relativně na čas, ale pokračovala jsem autem. Po druhé v životě jsem navštívila Campus. Pak jsem se konečně dostala domů. V pátek jsem vstávala brzy a to dobrovolně. Na chvíli jsem se šla podívat do muzea a udělat pár fotek do školy na prezentaci. Odpoledne jsem byla na chvíli hrát na varhany, zpívat žalm na mši a pak hurá za dětma malovat postavičky. Povedly se jim. Večer jsem navštívila volební místnost a vhodila svůj hlas do urny (Nechápu, proč se tomu tak říká. Já si pod slovem urna představím válcovitou nádobu na popel). V sobotu jsem byla chvíli hrát na varhany (jen něco málo přes hodinu). Pak jsem se věnovala chvíli škole a výtvarné řadě. Už je skoro hotová, chybí mi jen výtvarně zpracovat dva náměty ze sedmi. Prezentuji až 4. listopadu. Takže času relativně dost. Dodělávala jsem taky prezentaci do společenskovědního základu. Už do ní taky nebudu vrtat, už je docela dost přeplácaná, ale je tam dle mého názoru všechno podstatné. Už bych se mohla vrhnout na jinou práci do školy, ale tohle mě docela dost bavilo. Hned bych byla schopná dělat další. Pak jsem chvíli vypadla na čerstvý vzduch a otrhala jabka. Pak jsem si kompletovala verše před evangeliem a jsou relativně připraveny do tiskárny na tisk a vazbu. Doufám, že to dobře dopadne. V neděli jsem byla na mši svaté, hrála jsem a taky jsem dohrála. Překvapivě. Nějaké chyby tam byly, ale to nebylo moc podstatné, hlavně když jsem dohrála. Odpoledne jsem šla na drakiádu. Počasí docela přálo, jen ten vítr chyběl. Draci nelítali. Pak jsme šli do restaurace a již za tmy hurá domů. Začínají prázdniny, takže děcka nemusí zítra do školy. Já teda taky ne, protože je státní svátek, ale aspoň se musím dopravit do Olomouce.

Dneska přidávám dvě fotky z pátku. Tentokrát jsem měla foťák, ale pro změnu nebylo pěkné počasí. Foceno od kostela.
Přeji všem krásný prodloužený víkend a celý další týden roku 2013.
Vaše Vanimaré

21.10.13

42. týden 2013

Předem se omlouvám, že tento článek nevyšel včera. nějak jsem nestihla jej napsat, natož vydat.
No a co jsem vlastně dělala? Od pondělí jsem byla v Olomouci. V pondělí jsem byla jen na dvou cvičeních, pak večeře a spánek. V úterý jsem vstávala na osm na didaktiku matematiky. Pak už jen následoval oběd, didaktika angličtiny a přednáška z matiky. Ve středu jsem utíkala na praxi. Učila jsem tělocvik a přežila jsem to. Pak jsem měla didaktiku tělocviku a jeden "céčkový" předmět kombinatoriku. Ve čtvrtek jsem měla přednášku, seminář, přednášku a seminář. Pak jsem sháněla léky. Domů se mi moc nechtělo, tak jsem v Olomouci zůstala do pátku. Možná se mi spíš nechtělo jet vlakem v pět. Radši jsem si přivstala a jela ráno. Pak jsem musela strávit necelou hodinu v Brně. Druhý vlak, kterým jsem měla jet mi frnknul před nosem. Odpoledne jsem byla chvíli hrát na varhany, zúčastnila se mše svaté a utíkala hrát na violu do orchestru. V sobotu jsem v hraní na varhnay pokračovala dvouhodinovým cvičením. Pak jsem se konečně dočkala nových strun na violu, tak jsem se činila a vyměnila tu nevíc rozladěnou a nenaladitelnou strunu. Pak jsem si zahrála a hned zněla lépe. Měla najednou krásný, plnější zvuk. pak jsem sbírala damašky na slivovici a zkusila sbírat i jablka, ale nějak to nešlo. Tak jsme je nechali na stromě. Večer jsem šla na florec, ale moc jsem si nezahrála. Nedala jsem si ani jeden gól a docela mě to štvalo. Myslela jsem na to, že už hrát nebudu. Uvidím jak na tom budu příště. V neděli jsem s radostí zamířila do Újezda. Měli tam krásně symbolicky zpracovanou misijní neděli. Rodiny se převlékly do typických oděvů jednotlivých světadílů a přinesly typické výtvory, dary, rostliny daného světadílu. Mě se to moc líbilo. Na fotky se můžete podívat na stránkách Újezdské farnosti. Možná, když se mi bude chtít, tak to napíšu do dalšího článku, ale nic neslibuji. Domů jsem se dostala jen na jednu hodinu a pak jsem frčela do opět do Brna do divadla na muzikál Kočky. Nic moc teda. Moc se mi to nelíbilo, nemělo to skoro žádná děj. Ale tančně a pohybově to bylo krásné.
Tak, to by mohlo pro dnešek stačit. Článek je nějak dlouhý. Pokud se někomu nechce, nemusí to číst až do konce. Jinak všem děkuji za případné komentáře.
Přeji všem krásný další týden roku 2013 a v neděli naviděnou, spíš napsanou.
Vaše Vanimaré

P.S.: Zapomněla jsem se pochlubit, složila jsem v pátek svého prvního origami jeřába. V sobotu jsem poskládala další dva. Fotku snad dodám příště.
V.

13.10.13

41. týden 2013

Tak se nám to pomalu chýlí ke konci. Už jen pár týdnů a jsou tu opět Vánoce a Nový rok. Ale teď se vrátím k tomuhle týdnu. Do Olomouce jsem jela už v neděli, což se mi tedy moc nelíbilo, protože jsem mohla jet na povídání o setkání mládeže v Riu, ale mohla jsem si akorát tak huknout. Od tři čtvrtě na devět jsem už byla ve škole a domlouvala si s jednou kolegyní praxi. Hned ten den jsem měla dvě hodiny náslechu. Docela nuda, ale dalo se to přežít. Pak jsem utíkala na oběd a do školy, tentokrát do role studenta. Pak už jsem měla volno. V úterý jsem začínala hned na osm a matematikou. Pak jsem se konečně dočkala hudebně didaktického praktika. Následovala didaktika angličtiny a přednáška z matematiky. Ve středu jsem opět utíkala na dvě hodiny náslechu a hned si domluvila první výstup. Z tělocviku. Ještě teď jsem si tiskla přípravu, tak snad všechno dobře dopadne. Zbytek dne jsem měla volno a flákala se na koleji a vytvářela přípravy do školy. Ve čtvrtek jsem byla na jedné přednášce a na angličtině. Pak jsem utíkala tramvají na vlak a frčela domů. Jako naschvál byla výluka, autobus do Brna přijel pozdě a já musela čekat na spěšňák, abych se dostala aspoň kousek ku domovu. Domů jsem přijela asi s půlhodinovým zpožděním, ale dojela jsem. V pátek jsem se trochu prospala, šla na oběd do zámku, hrát na varhany, na mši a do orchestru. Pak jsem šla tvořit s dětmi část mé seminární práce do didaktiky výtvarné výchovy. Zatím nemáme hotovo, ale doufám, že příští týden naše veledílo dokončíme. V sobotu jsem byla nahrávat CD sboru. Strávila jsem tam skoro celý den. Ve čtyři odpoledne jsme skončili a já se mohla věnovat chvíli nudě a potom florbalu. Ne, moc jsem se nenudila. Pořádně jsem se najedla a beze spěchu. Pak jsem šla na dlouho očekávaný florbal. Celý měsíc jsem měla na tuto činnost smůlu. Zákrok si vyžádal své a já jsem musela vydržet. Celé čtyři týdny. V neděli jsme byla jen na jedné mši svaté. Jako poslední celý měsíc. Odpoledne jsem se šla na chvíli projít, trochu si pročistit hlavu. Venku bylo moc krásně, a já úspěšně zapomněla foťák. Takže fotky jsou jen mobilové.
Tak snad se fotky aspoň trochu líbí.
Přeji krásný týden.
Vaše Vanimaré

6.10.13

40. týden 2013

Tak opět neděle. Od pondělí do čtvrtka jsem byla v Olomouci a do školy jsem chodila a nechodila. Můj rozvrh je opravdu blbě poskládaný, ale s tím už nic nenadělám. V úterý jsem se probudila s bolestí v krku a celý týden se ta nemoc projevovala ucpaným nosem a drží se mně doposud. Naštěstí se ten nos uvolnil a já můžu aspoň trochu dýchat a nemusím u toho vypadat jak uhnaný pes. Ve čtvrtek jsem unaveně přijela domů. V pátek jsem dlouho ležela v posteli. Pak jsem se donutila vstát, udělat si snídani (rohlík s velkou porcí nutely, jak ta mi chyběla...) a uvařit bylinkový čaj. Odpoledne jsem nevydržela doma, musela jsem do knihovny a pak jsem utíkala profouknout píšťaly na varhanách. Po mši svaté, při které jsem se trochu i smála. Nebudu dále rozebírat, protože nevím, zda to nečte někdo z těch lidí okolo mě, co by to číst zrovna nemuseli (nikoho nevyhazuji, klidně čtěte všichni, jen pak doufám, že mě nebude nikdo nenávidět. Takových lidí mám kolem sebe, aspoň si to myslím, dost. Děkuji.). Potom jsem šla do komorňáku a trochu se zapotila s violou. Ale uhrála jsem toho víc, než minulý pátek. Musím se trochu pochválit. V sobotu jsem byla po dlouhých čtyřech měsících v divadle na Flashdance, The musical. A moc se mi to líbilo. Je to o holce ze slévárny, která šla za svým snem a získala nejen ten sen, ale i něco víc. Kdo chce, může na to jít. V Městském divadle Brno to mají moc pěkně zpracované. Na florec jsem nešla. Jednak kvůli zdravotnímu stavu (stále občas pociťuji jizvu v tříslech a potom ještě ta rýma) a nestíhala jsem z divadla. Domů jsem se dostala až kolem osmé hodiny. V neděli se nic moc nekonalo. Byla jsem na jedné mši svaté a musela jsem zpívat, (dvě zpěvačky, dle mého názoru velice schopné, se dnes po mši omluvily, že už chodit nebudou, že na to nemají, no, naše názory se asi trochu dost liší), kolem poledne jsem pak jela ke známým na oběd. Docela jsem se pobavila a zpravila si náladu. Díky Vám, přátelé. Domů jsem se vrátila až těsně před odjezdem do Olomouce. Teď jsem v Olomouci, pravděpodoně si půjdu dát sprchu, pomodlím se a brzy zalehnu. Doufám, že usnu dřív než o půlnoci, jako včera.
Dneska je to nějaké dlouhé. Doufám, že Vás, milí čtenáři, neodradila délka a dočetli jste až sem. Tak teď Vám už popřeji dobrou noc a krásný celý další týden roku 2013.
Vaše Vanimaré

29.9.13

39. týden 2013

Tak, neděle. Co jsem dělala přes týden? V pondělí jsem jela na chirdu na kontrolu. Pak jsem frčela do Olomouce. Od pondělka mi začala škola, takže se nic moc nedělo. Jen odpadaly hodiny. Ve středu jsem měla celý den volný. Žádné přednášky, žádné semináře, žádné cvičení. Ve čtvrtek jsem získávala nové zkušenosti a zážitky. Navštívila jsem kavárnu POTMĚ, kterou podporuje sdružení Světluška. V kavárně jste obslouženi nevidomými lidmi. Všichni jsou ochotni, usmívají se (aspoň ti, které lze potkat venku, ale i obsluha, kterou nevidíte, se usmívá, je to cítit z jejich hlasů). Tato kavárna vám pomůže vžít se do situace nevidomých lidí. Je to opravdu zajímavé. Na památku si odnesete hrníček. Opravdu se mi v kavárně moc líbilo, i když jsem vnitřek neviděla. Jen si dejte poroz, až budete odcházet. Je to trochu šok, když jdete ven. Pak jsem šla opět za svými povinnostmi a cupitala do školy na cvičení. Potom jsem frčela domů. V pátek jsem jela na chirdu na vytažení stehů. Potom jsem byla doma, odpoledne jsem šla chvíli hrát na varhany, byla jsem na mši a šla hrát do komorňáku. Přiznám se, moc mi to nešlo. V sobotu jsem jela do Újezda, podívat se na otce, jak se má. Navíc byl státní svátek a ještě svátek národního světce sv. Václava. Odpoledne jsem byla ještě na mši svaté a překvapivě jsem ministrovala. Ano, po dlouhém měsíci jsem se k tomu odhodlala a šla jsem. Nezapomněla jsem z toho nic. Jen to nemělo takovou tu klasickou jiskru. Na florbal jsem nešla. Jen jsem zaplatila tělocvičnu a utíkala domů. V neděli jsem byla na jedné mši svaté. Teď koukám do monitoru a přemýšlím, co budu ještě dělat. Zapomněla jsem napsat, že v týdnu přibyla další, možná i poslední, část příběhu. Uvidím, mám to trochu rozpracované dál, ale nevím, zda by to bylo vhodné.
Tak to bude pro dnešek všechno. Přeji Vám krásný týden.
Vaše Vanimaré

25.9.13

Epilog

Tak je tu slíbený epilog. Doufám, že se Vám příběh ještě nezajídá. Mě tedy ne a stále vymýšlím nové a nové situace, do kterých se Ari dostává. Nedokážu se od ní nějak odpoutat, za těch skoro osm let jsem si na ni zvykla. Tak teď tu nebudu popisovat svůj vztah k Ari, ale nechám Vás přečíst si snad poslední část příběhu. Jen doufám, že to není moc "přeslazené" a idealizované. 
Vaše Vanimaré

22.9.13

38. týden 2013

Tak, je tu opět neděle. Poslední neděle, kterou celou strávím doma. V pondělí mi začíná semestr. Ale o příštím týdnu budu psát až zase za týden. Teď se pokusím popsat to, co se dělo tento týden. V pondělí jsem byla na chirurgii a opět si pan chirurg říznul. Zbytek dne, kdy jsem dojela domů, jsem ležela v posteli. V úterý jsem jela za panem chirurgem znovu, ale byla tam paní doktorka. Zbytek dne jsem opět ležela v posteli nebo na pohovce. Ve středu jsem byla na mši svaté. Ve čtvrtek jsem opět byla na chirurgii na převaz, jak v úterý. V pátek jsem byla na mši svaté a šla hrát do orchestru. V sobotu jsem byla celý den doma, jen odpoledne jsem šla na hodinku hrát na varhany. Večer jsem se chtěla jít podívat na florbal, ale nakonec se nekonal. Přišlo málo hráčů. V neděli jsem byla na mši svaté a měla jsem výlet do Olomouce. Přijela jsem před chvílí. Tak to by asi bylo všechno, co jsem dělala. Příští týden to snad bude aspoň trochu zajímavější. Končí prázdniny, volno a tak hurá do školy.
Přeji Vám krásný další týden roku 2013.
Vaše Vanimaré

18.9.13

Konec smutku, čas radosti 3. část

U paláce jsme potkali Draen. Trochu jsem se lekla a schovala se za Bera. Stiskl mi ruku a navzájem jsme si pohlédli do očí.
"Mára arin, Draen."pozdravil Ber.
"Mára arin."odpověděla Draen, mě ignorovala. Chtěla chytit Bera za ruku, za kterou jsem ho držela já. Ber vykročil, Draen si nevšímal a mě táhl za sebou. Trochu jsem do Draen strčila, aby uhnula. Musela uhnout, i když byla o hlavu vyšší jak já, musela ustoupit, jinak bych ji převálcovala. Ber mě potom doprovodil až k mému pokoji.

15.9.13

37. týden 2013

Tak neděle je opět tu. Od minulé neděle jsem byla v zahraničí a chodila po horách a po Slovenském ráji. Už můžete tušit, kde jsem byla. Ano správně na Slovensku. Na nějakou horu jsem se letos bohužel nedostala. Chodila jsem hřebenovky a tak podobně. Ve středu jsem se byla koupat v Liptovském Mikuláši. Zbytek týdne byl opět zaměřen na chůzi. Ve čtvrtek trochu pršelo tak jsem byla v jeskyni a v pátek jsem zmokla ve Slovenském ráji. Chytlo mě to v Kláštorisku, kde jsem se stavila na oběd. Po cestě do ČR opět pršelo. Jako loni. V sobotu jsem odpoledne dorazila domů a večer jsem šla na ohňostroj. V neděli jsem jela jen na jednu mši svatou a pak na turistický výlet v rámci Historických slavností. Zbytek dne, většinu odpoledne jsem prospala.
Tak to bude asi všechno. Na další týden se moc netěším, je to můj poslední volný týden a já jej strávím na chirdě. Jinak všem ostatním přeji krásný další týden roku 2013.
Vaše Vanimaré

P.S.: Fotky budou až je seženu. Foťák jsem s sebou nebrala. Nechtělo se mi s ním tahat a hlavně jsem si ty hory více užila.
V.

8.9.13

36. týden 2013

Tak opět neděle. Od pondělí jsem doma. Do práce už nechodím a tak si užívám práci doma. Umyla jsem celou kuchyň. Trvalo mi to asi tři dešlí dopoledne. Odpoledne jsem odpočívala. V úterý jsem navíc k odpočinku dostala žihadlo od vosy. Ve středu jsem byla na mši svaté. Jen jako jedna z lidu. Je to trochu nezvyk. Ve čtvrtek a v pátek jsem byla doma. V pátek jsem ještě byla na mši svaté a pak jsem si došla do ZUŠky pro noty. V sobotu jsem byla chvíli hrát (hrála jsem i ve středu a v pátek přede mší svatou) a pak večer hurá na florbal. Po dlouhé době. Hlavně doufám, že mě nebudou moc bolet svaly, protože dnes odjíždím pryč. Info o tom kam se dozvíte příští týden.
Tak vám všem přeji krásný týden.
Vaše Vanimaré

2.9.13

Jen tak

Dneska jsem byla po dlouhé době na procházce. Šla jsem si trochu vybít energii a vztek. Dozvěděla jsem se totiž pěkné věci, ale ty sem rozepisovat nebudu. Bohužel už asi nebudete číst články typu, byla jsem na mších svatých, na dvou ministrovala. S ministrováním v rodné farnosti nedobrovolně končím. Bohužel. Doufám, že stejně nedobrovolně nebudu muset skončit s hraním a zpíváním. No, kdo tu se mnou byl a ministroval, ví o čem mluvím a ostatní to vědět nemusí. Tak jsem si spravovala náladu procházkou. Vzala jsem s sebou pejsánka a foťáček. Po pravdě, přiznám se, že než jsem odešla ven, tak jsem prolila potoky slz.
A není mi veselo, a to jsem se vypovídala mamce a teď blogu. No, tak asi půjdu brzo spát, třeba se z toho vyspím. Zítra musím do školy, kvůli smlouvě a pak si vyřídit pár věci.
Tak se tu mějte. Trochu se divím, že píšu článek hned první den po neděli. Možná bych to měla dělat častěji.
Vaše Vanimaré

1.9.13

35. týden 2013

Tak, opět je tu neděle a s ní rekapitulace týdne. Od pondělí do pátku jsem chodila do práce. První dva dny na mezisměnu a od středy na ráno. Celý týden jsem chodila na mše svaté a ve čtvrtek jsem byla na jednom pohřbu. V pátek jsem se při mši rozloučila s otcem a nechala se s ním vyfotit. V sobotu jsem ho doprovodila do nové farnosti a pomohla mu trochu se zabydlet. Jinak se přes týden nic moc nestalo. A dnes, podržte se, jsem byla pouze na jedné mši svaté. Možná to tak bude bývat pořád. Aspoň nejbližší měsíc a možná i víc.
Tak, dnes je to nějaké krátké.
Přeji krásný celý další týden roku 2013.
Vaše Vanimaré

26.8.13

34. týden 2013

Tak, omlouvám se, že to píšu až teď, nějak jsem to nestihla. Valí se na mě nějak moc psychické zátěže. Ale tak začnu od podnělka. V pondělí jsem byla dopoledne ve škole. Musela jsem odevzdat dva papíry. Do práce jsem šla až o dvě hodiny později. V úterý jsem byla v práci na odpoledne, ve středu taktéž a ve čtvrtek a v pátek také. V sobotu jsem šla taky do práce, ale jen na dopoledne. Odpoledne jsem byla chvíli hrát na varhany a pak jsem jela na mši svatou. A tím už se déstávám ke svým psychickým problémům. Náš kněz odchází do jiné farnosti. Přijde místo něj jiný, a nevím, zda budu ještě moci ministrovat. Nechám se překvapit. Pak přišla neděle a já jsem byla na třech mších svatých. Na dvou jsem ministrovala a na jedné zpívala. Odpoledne jsem byla chvíli na zámku a pak jsem byla doma. Nějak jsem na pravidelný článek pozapomněla. Vzpomněla jsem si až pozdě večer a nějak jsem neměla náladu. I teď ten článek smolím asi hodinu a stále nejsem na konci. I když možná ano. Už nevím, co mám psát.
Tak přeji krásný další již načatý týden roku 2013.
Vaše Vanimaré

18.8.13

33. týden 2013

Tak je tu opět neděle. Přes týden se toho moc nestalo. Od pondělí do pátku jsem chodila do práce na tzv. mezisměnu. Naštěstí pro mě jsem aspoň stíhala mše svaté. V sobotu jsem měla od práce volno, tak jsem toho využila a šla jsem hrát na varhany. Vydržela jsem to něco málo přes hodinu. Zkoušela jsem trochu improvizovat a dopadlo to tak, že z toho vylezla jedna mě známá píseň z pouti do Lurd a do Fatimy. Pak jsem zkoušela i své hraní nahrávat, ale nebylo to moc kvalitní, tak jsem to hned smazala. Večer jsem jela na mši svatou. V neděli jsem byla na třech mších, na dvou ministrovala a na jedné hrála (což se zrovna nevyvedlo a zase jsem to podělala, hned na začátku a už jsem to tentokrát nedohrála) a zpívala. Přiznám se, brečela jsem jak želva. Nezklamala jsem jen sebe. To by mi nevadilo, kdybych zklamala jen sebe, ale zklamala jsem i varhaníka, který se se mnou dře a snaží se ze mě něco kloudného a poslouchatelného dostat. Odpoledne jsem pak ještě jela na křtiny. Potom mi chvíli stávkoval počítač. Myslela jsem, že ho hodím z okna. Naštěstí se rozjel a zase pracuje. A v pondělí mě čeká dlouhé cesta do Olomouce odevzdat dva papíry a pak celý týden odpoledne směna v práci. Aspoň budou nějaké ty penízky.
Tak, dneska je to nějaké krátké. Nemám co psát. Okolo mě se nic moc neděje.

Tak pěkný další týden roku 2013 přeje Vanimaré

11.8.13

32. týden 2013

Tak, další týden prázdnin je za námi. Ten můj týden nebyl zrovna odpočinkový nebo prázdninový. Od pondělí do pátku jsem chodila na ráno do práce. Odpoledne jsem ale měla volno. Většinou jsem koukala na nějaký ten film a přemýšlela, co si dám druhý ten k obědu a večeři. Ve čtvrtek jsem chtěla jít hrát, ale k mé smůle jsem doma lehla na postel a na tvrdo jsem usnula a spala až do půl šesté. Tak z hraní sešllo. Nahradila jsem si to ale v pátek, kdy jsem se k tomu doslova musela dokopat a dokopala. Vydržela jsem hrát hodinu. Pak jsem se krátce pomodlila a šla domů. V sobotu jsem taky šla do práce. Odpoledne jsem se tam musela ještě vrátit, ale naštěstí ne pracovat. Zapomněla jsem si odnést zástěru na vyprání. Když jsem došla domů, vrhla jsem se na praní zástěry (jelikož to neumím s pračkou, tak jsem prala ručně), poskládala jsem stanovou plachtu (týden po tom, co jsem se vrátila z vody) a usedla k šití povlaku na polštář (k tomu se taky dokopávám docela dlouho). Večer jsem pak jela na mši svatou. V neděli jsem byla na dvou mších svatých. Na jedné v sousední farnosti a na druhou jsem jela až do Brna Komína. Byla poutní k oslavě sv. Vavřince a zároveň oslavili 100 let od rozšíření kostela. V Brně jsem zůstala i na požehnání. Na oběd jsem si skočila do restaurace naproti kostelu a po požehnání jsem se byla na chvíli podívat na hody, které také byly. Vlastně to všechno bylo spojeno. Byla to pouť s hodama dohromady. A bylo to pěkné. Domů jsem zcela neplánovaně přijela až v pět. Ještě cestou jsem navštívila v Brně Campus. Bohužel mě nenapadlo nakoupit nějaké pečivo, tak jsem po večeři utíkala ke Kučerovi. No, teď jsem chvíli pracovala na polštářku. Po celém týdnu jsem unavená, že to snad není ani možné. A zítra nanovo do práce na mezisměnu. Doufám, že se lidi nezblázní a nebudou chtít jen samé salámy.
Tak to bude asi pro dnešek všechno. Dopíšu tenhle článek, osprchuju se, pomodlím se a půjdu spokojeně odpočívat. Dnešek mi dal zabrat jako den v práci.

Ještě přidám jednu fotku z neděle, kdy u nás silně foukal vítr a pak pěkně pršelo a blýskalo se.
Foceno mobilem, takže je to trochu nekvalitní, ale je tam vidět to, co jsem chtěla, aby bylo vidět.

Krásný další týden prázdnin a roku 2013 přeje vaše Vanimaré.

6.8.13

5 let na blogu

Dne 29. července to bylo pět let, co jsem založila tento blog. Dočkal se půlkulatého výročí. Na začátku jsem ani netušila, že u toho tak dlouho vydržím. Na blogu jste mohli, aspoň si myslím, že mohli, prožít několik dobrodružstí s Ari, Štěpánkou a ještě několika dalšími postavami. Doufám, že se Vám tu aspoň trochu líbilo a že se sem aspoň trochu rádi vracíte.

4.8.13

31. týden 2013

Tak, je tu opět neděle. Nějak rychle ty prázdniny utíkají, nemyslíte? Ta a co jsem dělala? V pondělí jsem vyrazila směr jižní Čechy. Kolem poledne ve Vyšším Brodě jsem nasedla se svým zadákem na loď a vypluli jsme směr kemp U Fíka, kousek před Českým Krumlovem. Když jsme dorazili do kempu, začalo pršet. Střídavě pak pršelo celou noc. Spali jsme v teepee a dost do něj teklo a byla v něm zima. I když jsme si v něm trochu zatopili. V úterý jsme pokračovali směr Český Krumlov a Zlatá Koruna. Plavili jsme se nějakých 30 řkm. V pondělí to bylo jen 20 řkm. Večer jsme se prošli ke klášteru. Ve středu jsme jeli poslední úsek ze Zlaté Koruny do Boršova. Opět nějakých 20 řkm. Pak jsme zamířili autem zpět do Českého Krumlova, kde jsme se ubytovali a trochu se prospali. Druhou noc mi opět byla zima, ale naštěstí nepršelo do stanu, protože vlastně vůbec nepršelo. Večer jsme šli na procházku a na večeři do města. Ve čtvrtek jsme pak vyrazili na Rožmberk. prohlédli jsme si obě návštěvnické trasy, znovu usedli do auta a jeli na Hlubokou. Tam jsme stihli projít jen jednu trasu a frčeli jsme domů. V pátek jsem byla celé dopoledne doma, ale odpoledne jsem s přáteli vyrazila do aquaparku do Pasohlávek. Ve čtvrtek jej otevřeli. V sobotu jsem byla doma a večer jsem jela na mši svatou. V neděli jsem byla na třech mších svatých. Na dvou jsem ministrovala a na jedné jsem překvapivě nedělala nic, jen trochu kritizovala ministranty. Odpoledne jsem na tři hodiny vytuhla a spala.
Tak, to by mohlo být tak všechno, co jsem dělala přes týden. Ten příští už jdu opět do práce. Tak snad to bude klidnější. Přeji všem krásný další týden prázdnin roku 2013. Už se to trochu krátí, ty prázdniny.
Vaše Vanimaré

28.7.13

30. týden 2013

Tak, opět je tu neděle, spíš její večer a skoro noc. Dneska píšu nějak pozdě. tak, co se dělo přes týden. V pondělí jsem byla v práci a pak jsem jela na mši svatou. V úterý opět práce a volno. Ve středu a ve čtvrtek se opakovalo to, co v pondělí. V pátek jsem místo jedné mše svaté měla dvě a pak jsem jela ke známým na grilovačku. V sobotu jsem šla také do práce. Myslela jsem, že tam nepřežiju. Prvně jsem si trochu odkryla nehet na palci u ruky, protože mi nešla zavřít a pak jsem se ještě řízla do druhého palce, když jsem rozbalovala sýry do mrazničky. Odpoledne jsem jela na svatbu a pak na mši. V neděli jsem byla na třech mších svatých, pak jsem byla v restaruaci na obědě a večer jsem jela na bazén. Příští týden vyrážím na vodu, tak doufám, že bude pěkné počasí.
Tak asi to bude pro dnešek všechno. Přeji krásný další týden roku 2013.
V.

21.7.13

29. týden 2013

Tak další týden za námi. Od pondělí do pátku jsem chodila do práce na odpoledne. To pro mě znamenalo žádnou mši svatou. Trpěla jsem, strašně moc jsem trpěla. V pátek jsem seděla do půlnoci u počítače a čekala na příjezd příbuzných. Nakonec jsem to vzdala a šla spát. přijeli těšně po tom, co jsem zalehla. V sobotu jsem byla hrát a všechno bylo v pohodě. Večer jsem jela na mši svatou a domů na grilovaného lososa k večeři. V neděli jsem byla jen na dvou mších svatých, Víc jich ano nebylo. Na jedné jsem ministrovala, na té první, a na druhé jsem zpívala a pokoušela se hrát. Nedopadlo to zrovna dle mých představ. Ale nebudu to tu rozebírat. Odpoledne jsem šla ještě na požehnání a na kolotoče, když už jsem je nestihla v sobotu. Ta to bude asi všechno. Pokud si na něco vzpomenu, tak dám v týdnu vědět.
Mějte se krásně a užívejte prázdnin.
Vaše Vanimaré

16.7.13

Pouť do Fátimy a Lurd

Z Oslavan jsme měli odjet v 15:00. Odjeli jsme ale až kolem čtvrté hodiny. Jeli jsme přes Mikulov do Vídně. První zastávka byla až kousek od St. Pöltenu. Odtud jsme odjížděli kolem půl osmé. Po cestě do rodiště W. A. Mozarta jsme se společně pomodlili nešpory a růženec. Druhá zastávka byla až v Německu. Po této zastávce jsme se společně pomodlili kompletář. V noci jsme přejeli hranice Francie. Projeli jsme dvě mýtnice. V 7:28 jsme se probudili do deště na francouzské dálnici. Snídali jsme asi 180 km od Lyonu. Během cesty jsme se pomodlili ranní chvály a seznámili se s životopisem sv. Jana Marie Vianneyho. Průvodce Peter nás seznámil s politickou situací ve Francii. Probíhala velká francouzská revoluce, kdy bylo časté odsvěcování kostelů. Byl odsvěcen i známý kostel v Paříži Notre Dame. Dostali jsme i informace ohledně jídla ve Francii. Dozvěděli jsme se, že ve Francii mají 365 druhů sýra a několik set druhů vína. Skoro každá vesnice ve Francii má svou vlastní etiketu. Hlavní město Paříž má tolik obyvatel, jako naše Česká republika. Lyon, kam jsme směřovali, je druhé největší město Francie. Po úvodních informacích jsme byli seznámeni s programem v Arsu. V Arsu jsme si prohlédli kostel a faru, kde bydlel Jan Maria Vianney.
Pro zájemce byla možnost prohlédnout si muzeum voskových figurín, které popisovaly určité události života sv. Jana Marie Vianney. V poledne jsme měli mši svatou v kostele, kde sloužíval i Jan Maria Vianney. Po mši svaté jsme se vydali na cestu do Lyonu, kde jsme měli zajištěné ubytování. Projeli jsme vesnicí Dardilly, rodiště sv. Jana Marie Vianneyeho. Po cestě jsme se od průvodce dozvídali informace o Lyonu. Lyon má okolo 1 200 000 obyvatel. Dojeli jsme do centra Lyonu, vyhledali místo našeho noclehu a po druhé hodině jsme se ubytovali. V každém pokoji bylo velké dvojlůžko a jedna postel. Pokoje byly docela malé asi 3x4 m. v některých pokojích byly poličky. Filip skvěle popsal koupelnu. Může sedět na záchodě, umývat si nohy a u toho si ještě čistit zuby. Po příjezdu byla dvouhodinová pauza. Po ní mohli aktivnější objevovat aspoň kousek části města Lyonu pod vedením Petera. Po cestě zpět na ubytovnu se řešila "dojížděcí" párty, kdy se měly zkonzumovat veškeré zbytky jídla, které by se mohly zkazit. Párty byla u Filipa s Magdou. Všechny zbytky se zkonzumovaly a zapily dobrých francouzským vínem. Po modlitbě za zvuku hromů blížící se bouřky jsme se pomodlili a šli spát.

Ráno jsme snídali na dvě skupiny. První skupina snídala v 6:30 a druhá v 7:00. Z Lyonu jsme odjížděli v 7:30. V autobuse nám Peter povídal několik vtipů a popsal nám své ráno. Cestou do Avignonu jsme se pomodlili ranní chvály a za zvuku muzikálu o bl. Janu Pavlu II. jsme se ubírali k cíli naší cesty. Kolem půl desáté dopoledne jsme vjeli do deště. Měli jsme katechezi o tom, jak roku 313 bylo v římské říši povoleno křesťanství císařem Konstantinem. Udělil svobodu křesťanům. Byl vybudován první papežský palác (Latterano), vyvíjela se tam liturgie.
V této době se začínají stavět kostely, církev byla ovlivněna politikou. Francouzský panovník Filip povolal roku 1307 papeže do Avignonu. Za jeho vlády byl nárůst bohatství církve. Papežský stolec se přesouvá do Avignonu až do roku 1379. Bylo zde asi 7 papežů. Celé město bylo opevněno, mělo asi 14 věží, pevnost měla rozlohu 15 ha s palácem uprostřed.
Po mši svaté v papežské bazilice jsme měli krátký rozchod. Kolem půl druhé jsme se setkali u autobusu a vyrazili směr Barcelona. Za Avignonem byla krátká zastávka. Kolem tři čtvrtě na čtyři jsme po dlouhé únavné cestě spatřili Středozemní moře. Kolem půl šesté jsme přejeli hranici Španělska. Cestou jsme zpívali, Peter povídal vtipy. Zastavili jsme se na večeři na hranici, prošli jsme město a vybrali restauraci. Někteří se šli najíst za 15 Euro all exklusive a potom jim bylo trochu šoufl. S půlhodinovým zpožděním jsme vyrazili na cestu. Peter bavil zadní část autobusu písničkami. Pak byla krátká katecheze o svátku sv. Josefa dělníka. Ubytovali jsme se v 3 hvězdičkovém hotelu.

Ráno byl budíček z recepce o půl sedmé. V sedm byla snídaně ve formě švédského stolu. V osm hodin byl odjezd do centra Barcelony. Cestou byly ranní chvály a zpěv písně, krátké seznámení s historií Španělska, Peter nám vyjmenoval zajímavé lokality v Barceloně. Povídání o Isabele Kastilské a Ferdinandu Aragonskému, kteří přinesli do Španělska křesťanství, jinak by Španělsko bylo muslimskou zemí. Maurové donesli aritmetiku, zavlažování. Izabela je vyhání, velitel vojska jí předává klíče od města v Granadě. Sv. Terezie z Avily, Ignác z Lokly, Jan z Boha - svatí, kteří pocházeli ze Španělska. V Barceloně jsme navštívili Olympijský stadion, kde byla Olympiáda v roce 1992. Nedostali jsme se až do "kotle". Když jsme projížděli Barcelonou všimli jsme si, že je zde mnoho zeleně. (platany, oleandry, fíkusy). Ve stromech byli papoušci. Chtěli jsme také navštívit tzv. Zpívající fontány. Bohužel jsme se tam nedostali. Autobusem jsme se přesunuli do přístavu, odkud roku 1492 odplul Kryštof Kolumbus. Prohlédli jsme si jeho 30 ti metrovou sochu a pak jsme zamířili do oceanária. Za vstup jsme dali 18 €, ale návštěva stála z to. Pak jsme prošli nejznámější ulicí v Barceloně. Autobus nás vyzvedl a odvezl ke kostelu Antonia Gaudího La Sagrada Familia.
Kostel jsme si prohlédli z venku a za 17 € prohlédli i interiér kostela. Jakožto skupina jsme dostali sluchátka a vysílačky. Samozřejmě nám to bylo na houby, protože to povídalo anglicky. Na prohlídku jsme měli jednu hodinu. Potom nás páni řidiči odvezli ještě do Gaudího zahrad. V rychlosti jsme je prošli a zamířili do hotelu na večeři. Kdo chtěl, mohl si dát večeři za 12 €. Po večeři šla skupina k moři. O. Petr, Filip a Peter si v moři i zaplavali. Kolem desáté jsme se vrátili na hotel, chvíli poseděli v pokoji a šli spát kolem půlnoci.

Budíček byl v 7:30. snídani jsme měli na 8:00. po deváté hodině jsme vyjeli směr Montserrat.
Cestou jsme se pomodlili ranní chvály. Peter nám říkal něco o historii kláštera, kde se nachází Černá madona. Černé madony se lze dotknout. Na Monserratu jsme byli na mši svaté v katalánském jazyce. Po mši svaté jsme šli uctít Pannu Marii, Černou Madonu. V jednu hodinu jsme si mohli poslechnout chlapecký pěvecký sbor skládající se z chlapců ve věku 13 - 14 let z celého světa. V 17:44 jsme dojeli k Zaragoze, kde je kostel Panny Marie del Pilar (Panna Maria na sloupu). Každý den je převlékána do šatů. Na podzim mívají slavnost, kdy je socha vynesena a obklopena květinami. V jedné boční kapli jsme se pomodlili Loretánské litanie. Zaragoza se nachází v Aragonii. V Zaragoze jsme navštívili nejen kostel, ale i zdejší tržnici.
Poté jsme sedli do autobusu a zamířili do Portugalska. Po jedné zastávce ještě ve Španělsku, nás zastavila policie a prohlížela autobus. Krátce po druhé zastávce na záchod, kolem 4 hodiny ranní jsme překročili hranice Portugalska. Kolem 7:45 středoevropského času jsme dorazili do Fatimy. Při příjezdu k hotelu byla malá komplikace ve formě čističe kanálů a odpadů. Ale i tuto překážku jsme zdárně překonali a snídali v autobuse před hotelem. Vytahali jsme z busu bagáž a nastala další komplikace. V hotelu nás mohli ubytovat nejdříve v poledne. Bagáž a kufry jsme tedy odložili a zamkli v nedalekém hotelu a od 9 hodin jsme se procházeli po prostoru před bazilikou.
Ještě v dopoledních hodinách jsme měli mši svatou. Kolem 12 hodiny jsme se ubytovali a zájemci šli na oběd do toho hotelu, kde jsme měli schovány kufry. Oběd se skládal z předkrmu, polévky, hlavního chodu a dezertu. Zájemci mohli od druhé hodiny navštívit muzeum voskových figurín. A od 15 hodiny jsme šli na křížovou cestu. Po křížové cestě jsme měli osobní volno. V 19:45 jsme šli na večeři a po večeři na průvod se svíčkami.

Ráno jsme měli v 6 hodin mši svatou. Hlavním celebrantem byl otec Ludvík. Po mši svaté jsme měli bohatou snídani. V 9 hodin jsme nasedli do autobusu a zamířili do Batalhy, kde jsme si prohlédli gotickou baziliku postavenou na místě bitvy.
Potom jsme se autobusem přesunuli do Alcobacy na prohlídku další raně gotickou baziliku, kterou postavili cisterciáci.
Naše dnešní poslední zastávka byla v Nazaré.
Bazilika je postavena na kopci na Atlantickým oceánem. Po prohlídce baziliky jsme sedli do autobusu a sjeli k oceánu.
Ti odvážnější se do oceánu ponořili celí, ti méně odvážní si namočili jen nohy. Kolem 4 hodiny jsme jeli domů na hotel. Zbytek odpoledne jsme měli volno. Po večeři jsme šli k bazilice, kde jsme se pomodlili mnohojazyčně růženec a prošli se po prostoru před bazilikou průvodem se svíčkami. Peter chvíli nesl nosítka s Pannou Marií. Průvod se svíčkami se všem poutníkům líbil.

Ráno jsme měli mši svatou se Slovenskými poutníky v 5:25 na místě zjevení Panny Marie Fatimské. Mše svatá byla v obou jazycích. Snídaně byla až v 7:30. Okolo 9 hodiny byl odjezd od hotelu. Po cestě jsme se pomodlili ranní chvály. Poděkovali jsme otcům i Peterovi za krásnou pouť. Peter nás seznamoval s programem dalšího dne. Ptal se nás, jaký je národní světec Portugalska, je jím Antonín z Padovy. Peter nám povídal o jeho životě. Odpoledne, kolem půl čtvrté jsme dojeli do Santiaga De Compostela. Za vytrvalého mrholení jsme došli k bazilice sv. Jakuba z raně gotického období.
Večer jsme se ubytovali v hotelu, večeři jsme měli ve 20:30.

Ráno byla snídaně v 7:30, sbalili jsme kufry a po snídani vyrazili na dlouhou cestu do Lurd. Pomodlili jsme ranní chvály a zpívali. Pak jsme se rozdělili na 4 skupiny a zpívali jsme Prelude, jedni jako žáby, psi, kočky a krávy. Postupně jsme se ve zpěvu střídali podle dirigenta Petera. Pak jsme zpívali My jsme muzikanti po Slovensku. Ve večerních hodinách jsme dorazili do Lurd.
Po večeři jsme šli na průvod se svíčkami. Peter šel s českou vlajkou na schody.
A já byla nejblíže, tak jsem šla s ním. Spát jsme šli kolem půl dvanácté.

Budíček byl v 7:00, snídaně byla v 7:30. Kolem půl deváté byl odchod k bazilice. O půl jedenácté jsme měli mši svatou kousek od baziliky. Po mši svaté jsme si prohlédli původní a novější baziliku, který byla postavena nad tou původní.
Ve dvanáct jsme měli oběd. Po obědě jsme měli sraz v 13:15 před hotelem. Dobrovolníci si vyseděli frontu na koupele. Při čekání jsme zpívali Lurdskou hymnu a modlili se růženec. Lurdská hymna zazněla i v českém jazyce z mých úst. Koupel probíhala tak, že jsme vstoupili do šatny, kde nám přes záda držely plášť, pod kterým jsme se svlékly. Chvíli jsme čekaly mezi 4mi plachtami.. po chvíli čekání jsme vešli k vaně. U vany jsme se krátce pomodlili, pak jsme vstoupili a byli ponořeni do vody na konci vany u sochy Panny Marie. Pak jsme vanou prošli zpět, znovu se krátce pomodlili a vystoupili z vany. Dobrovolnice nás zahalily do pláště a vrátili se do šatny, kde jsme se oblékli. Kolem půl čtvrté byl sraz u sochy Panny Marie a společně jsme vykročili na křížovou cestu. Po křížové cestě jsme se zúčastnili Eucharistického procesí, kvůli dešti bylo v bazilice Pia X. která je pro 27 000 lidí.
Pak jsme měli možnost projít si obchůdky v přilehlých ulicích. Po večeři šli dobrovolníci na průvod se svíčkami. Spát jsme šli kolem jedenácté hodiny.

Budíček byl v pět ráno. Kolem půl jsme šli do jeskyně na mši svatou.
Kolem sedmé hodiny ranní jsme šli na snídani, po snídani jsme šli balit a po osmé hodině jsme opustili Lurdy. Kolem šesti jsme dorazili do Nevers. Navštívili jsme kostel, kde je vystaveno neporušené tělo sv. Bernadety a navštívili jsme i muzeum, které popisuje její život. V areálu kláštera byla také napodobenina Lurdské jeskyně, kde byl kámen z Lurd. Večer jsme se ubytovali a vyrazili na nákup večeře. Večer byla rozlučková párty.

Ráno byl budíček individuální. Snídaně byla rozdělena na dvě skupiny. První šla v šest hodin a druhá skupina o čtvrt hodiny později. Odjezd byl kolem sedmé hodiny. Před odjezdem mě průvodce u autobusu ostříhal ofinu. Cestou jsme se pomodlili ranní chvály. Průvodce nám chvílemi komentoval místa, kudy projíždíme. Projížděli jsme přes Burgundsko, kde je mnoho klášterů a je zde také největší klášter středověku. Cesta probíhala v pohodě, jen Mnichov byl trochu zacpaný. Na Německé dálnici jsme se také zastavili v kapli, kde jsme se společně pomodlili litanie k Panně Marii a zazpívali Te Deum na poděkování za krásnou pouť. Během cesty mohli dobrovolníci popovídat o tom, co jim pouť přinesla, proč se na ni vydali apod. Za odvahu jsem většině zpívala písně na přání. Na závěr jsme poděkovali našemu milému průvodci Peterovi a pánům řidičům za bezpečnou dopravu. Bohužel Petera jsme následně zanechali ve Vídni. Velmi srdečně se s námi loučil a ocenil nejmladšího a nejstaršího účastníka zájezdu, také Magdu a mne za zpěv, který byl podle něj dokonalý. Jemu jsme také poděkovali písní Když se zamiluje kůň. Domů do Oslavan jsme dorazili kolem půl páté ráno.

14.7.13

28. týden 2013

Tak jsem tu opět s rekapitulací týdne. Od pondělí do pátku jsem chodila do práce na ráno. Naštěstí. Domů jsem chodila kolem jedné. Večer jsem jezdila na mše svaté. V pátek jsem byla na dvou. Pak jsme se zastavili v Oslavanech u kolotočů, protože točili. Tak jsme hned museli jít. Sobota byla ovšem zajímavější. Hned ráno jsem šla hrát na varhany, abych potom odpoledne všechno stihla. V poledne jsem šla na svatbu, pak do obchodu a na oběd. Ve tři byla mše svatá i v kapli na zámku u příležistosi deseti let posvěcení a osazení Mariánské korouhve na věž kaple. Měla jsem tu čest zazpívat žalm od ambonu (místo se stojánkem, ze kterého se čte Boží slovo). No a večer jsem jela ještě na jednu mši svatou a chtěli jsme jít i na kolotoče, ale tentokrát jsme měli smůlu. Už netočili. A neděle? Musím o tom ještě psát? Tři mše svaté, dvakrát jsem ministrovala a jednou zpívala. Hrát budu až příští týden na pouti. Tak doufám, že to v sobotu ještě docvičím a v neděli to odehraju bez chybičky. Doufám. Tento týden budu chodit do práce zase na odpoledne a prý budeme mít napilno, před poutí. No, ale o tom až zase za týden. Teď se na dlouho vrhnu na četbu. V pátek jsem ještě byla v knihovně, půjčila jsem si Zimu elfů, tak doufám, že se mi to bude líbit, když už jsem přelouskala i sérii o Trpaslících, kterým teda moc nefandím. Elfy mám radši. Což je docela dost vidět na mých příbězích. Ale ještě před Elfama musím dočíst ještě Pýchu a předsudek. Film jsem viděla, tak teď ještě dočíst knihu.
Mějte krásný další týden prázdnin a užívejte sluníčka.
Vaše Vanimaré

P.S.: Přemýšlím jestli nemám nějakou fotku, kterou bych sem mohla přidat, ale zatím mě nijaká nenapadá. Tak možná někdy v týdnu.
V.

P.P.S.: Už jsem přepsala zápisky z pouti do Fátimy a Lurd. Možná se tu brzy objeví.
V.

7.7.13

27. týden 2013

Tak další týden roku 2013 je pryč. Nějak rychle to utíká. V pondělí jsem byla doma, třikrát mi volali ohledně brigády, naštěstí jsem to potřetí vzala. Večer jsem jela na mši svatou. V úterý dopoledne jsem byla doma a odpoledne jsem kvapčila hezky do práce. Poprvé. Hned mě zapřáhli. Rozbalovala jsem zboží a rovnala do regálu, když bylo třeba, krájela jsem uzeniny a dostala jsem se k prodeji. Ve středu dopoledne jsem byla opět doma a odpoledne jsem šla do práce. totéž se opakovalo ve čtvrtek. V pátek dopoledne jsem byla na slavnosti Cyrila a Metoděje ve Zbýšově a v Ketkovicích. Ve Zbýšově jsme žěhnali sochu před kostelem a v Ketkovicích jsme sloužili mši svatou venku u kapličky. Odpoledne, svátek nesvátek, jsem šla pracovat. V sobotu jsem dopoledne byla doma, odpoledne jsem šla hrát na varhany. V neděli jsem byla na třech mších svatých. Na dvou jsem ministrovala, na jedné jsem hrála a zpívala. Poprvé jsem měla zahrát celé Gloria s Kyrie. Překvapivě jsem udělala jen dvě chyby, ale dokázala jsem to dohrát do konce. Aspoň nějaký malý úspěch. Odpoledne strávím doma, venku je nesnesitelné teplo. A zítra? Opět do práce. Naštěstí na ráno.
Přeji všem krásný prázdninový týden.
Vaše Vanimaré

30.6.13

26. týden 2013

Tak, týden je opět za námi. Byl to poslení školní týden. V pátek dostaly dětičky vysvědčení a cupitaly na prázdniny. Celý týden jsem byla doma. V pondělí jsem jela na mši svatou. V úterý jsem nejela nikam. Ve středu jsem byla na mši svaté a chvíli přede mší jsem hrála na varhany. Ve čtvrtek jsem byla na mši svaté. V pátek jsem chvíli hrála na varhany a byla na dvou mších svatých. V sobotu jsem jela do Dolních Kounic na Kefasfest. Zpívala jsem se sborem jako první učinkující. Pak jsem si poslechla další dva sbory a jela domů. Doma jsem vyčesala pejáčka, oprala třešně na zavaření a naskládala je do sklenic. Večer jsem jela na mši svatou. V neděli jsem byla na třech mších svatých. Jak jinak, taky, že? Na dvou jsem ministrovala a na jedné jen zpívala. Dneska jsem nehrála, i když jsem tak pilně cvičila. Teď sedím doma, trochu klepu kosu (po pravdě, je mi zima celý víkend). Zatím netuším, co budu dělat následující týden. Moc možností nemám. Pokusím se zapřemýšlet a v neděli dám vědět, co jsem dělala.
Přeji krásný prázdninový týden.
Vaše Vanimaré

23.6.13

25. týden 2013

Tak, týden je opět pryč. Od pondělí do pátku jsem se doma nudila. Ve čtvrtek jsem byla v Olomouci. Jen tak pro tři podpisy. Sehnala jsem jen dva, ale i tak to byl úspěch. V pátek jsem měla generálku s orchestrem. V sobotu jsem byla hrát na varhany. V neděli jsme byla na třech mších svatých. Na dvou jsem ministrovala a na jedné hrála a zpívala. Svatý a Beránek byl dobrý. Měla jsem hrát i Gloria, ale na zkoušce jsem pohořela, tak hrál zkušenější varhaník. Odpoledne jsem měla koncert v zámku. Dopadl celkem dobře. Tři skladby jsme hráli asi sedmkrát. Pak jsem dopíjela pivo a šla domů. Teď opět koukám na nějaký film. Dneska je to Poslední samuraj. Tak a teď už budu jen odpočívat.
Přeji všem čtenářům krásné počtení a krásný další týden roku 2013.
Vaše Vanimaré

16.6.13

24. týden 2013

Tak, týden je za námi. Byl docela zajímavý. V pondělí jsem byla doma. Večer jsem jela na mši. V úterý jsem byla taky doma. Ve středu jsem jela do Olomouce. Odevzdala jsem portfolio a seminárku. Ty, od kterých jsem potřebovala podpisy, jsem nepotkala. Tak jsem částečně s nepořízenou jela domů. Strávila jsem šest hodin ve vlaku. Večer jsem stihla mši svatou. Ve čtvrtek jsem byla, jak jinak, doma. Večer jsem jela na mši. V pátek jsem byla opět doma. Odpoledne jsem šla na chvíli hrát na varhany. Pak jsem byla na mši a hrála na housle. Violu jsem tentokrát nevytáhla. Večer jsem šla na volejbal. V sobotu jsem pomáhala svážet cukroví na oslavu. Odpoledne byla oslava. Byla jsem tam až do večera a docela jsem si to užívala. V neděli jsem byla na mších svatých. Teď jsem vyráběla stromečky z korálků. Až je vyfotím, tak dodám fotky. A zapomněla jsem dodat, že mě z toho bolí prsty.
Tak to bude asi za tento týden všechno. Přeji všem krásný týden.
Vaše Vanimaré

9.6.13

23. týden 2013

Tak je tu opět konec týdne. V pondělí jsem dala spolesní zkoušku za A, spokojeně se odstěhovala z kolejí a frčela domů. V úterý jsem jela na chirdu. Na nic se neptali a hned řezali zánět v tříslech. Ve středu jsem tam jela znovu na převaz a kontrolu. Ve čtvrtek jsem měla klid a znovu tam jela v pátek. Večer v pátek jsem odjela do Čučic na soustředění sboru. Moc se mi tam nechtělo, ale nějak jsem to tam zvládla. S vědomím, že se nemůžu sprchovat, jsem to tam nějak přežila. Mokrá žinka to jistila. V sobotu jsem hlavně zkoušela svůj výstup a sledovala ostatní. Večer jsem byla na mši svaté. V neděli jsem nikam nejela. Trochu jsem si pospala, ale možná bych radši vstávala v šest a jela na mši. No dopoledne jsem ještě zkoušela s ostatními a odpoledne se šlo na ostro před publikem. Dopadlo to ke spokojenosti všech. Pak už se začalo sklízet a uklízet a jelo se domů. Já jsem měla to štěstí, že jsem jela autem.
Jejda, dneska je to nějaké krátké. To nevadí. Taky toho moc nedělám, když už mám volno. Ještě příští týden jdu na stehy a musím se otočit do Olomouce.
Tak přeji všem krásný teď už letní týden. A doufám, že už nebude pršet.
Vaše Vanimaré

2.6.13

22. týden 2013

Tak jo, konec týdne je tu. Uplynul docela rychle. V pondělí jsem jela do Olomouce na kolokvium. Kolokvium bylo ve stylu testu na 20 minut. V Olomouci jsem zůstala do úterka. Prvně jsem chtěla odjet v sedm, ale nechtělo se mi vstávat, tak jsem jela až v devět. I když z Olomouce jsem odjížděla až skoro ve tři čtvrtě na deset. Trochu menší zpoždění. Domů jsem dojela v pohodě. Ve středu jsem byla na mši svaté, ve čtvrtek jsem šla do nábožka coby paní katechetka a večer do sboru. V pátek jsem byla dopoledne doma a snažila se učit. Nějak to nešlo. Odpoledne jsem byla hrát na varhany, ministrovat a hrát na housle a violu. V sobotu jsem byla ministrovat na svatbě. Celkem pěkná. Odpoledne jsem dělala věci do školy, hlavně do angličtiny, vymýšlela jsem nějaké aktivity do audioorálního kurzu a do projektu Velikonoce. Večer jsem jela na mši svatou a na florec. Popravdě, nějak mě ten florbal přestává bavit. Asi stárnu. V neděli jsem byla na třech mších svatých. Na dvou jsem ministrovala a na jedné zpívala a hrála. Svatý i Beránek se mi povedly. Hůře to vypadalo u oltáře. Hlavně, když jsem tam nebyla já. Knězi dali vélum naruby a celkově si počínali tak nějak chaoticky. Na třetí mši jsme dojeli pozdě, protože na mši předtím byl Božítělový průvod po kostele. Tak jsme trochu nestíhali, ale zvládli jsme to. Ještě dnes mě čeká cesta do Olomouce a zítra jdu na zkoušku. Tak mi držte pěsti, ať to nemusím ještě jednou opakovat. Asi bych se zcvokla. No tak to bude asi za tento týden všechno.
Přeji vám všem, milý čtenáři, krásný celý další 23. týden roku 2013.
Vaše Vanimaré

31.5.13

Fotky ze zimy 2012/2013

Tak, konečně jsem se dokopala k tomu, abych vložila na stránky nějaké fotky ze zimy. Větčina z nich je z Olomouce a foceny mobilem, takže kvalita nic moc.
Vaše Vanimaré

26.5.13

21. týden 2013

Neděle je opět tu. Přes týden se stalo tolik věcí. Do školy jsem jela už v neděli po koncertě Daniela Hůlky. Dojela jsem překvapivě skoro na čas. V pondělí ráno jsem si šla do školy pro podpis do indexu. Zbytek dne jsem se učila češtinu na zkoušku. Ke zkoušce jsem se dostavila v úterý. Na řadu jsem se dostala mezi prvními, myslím že jsem byla čtvrtá. Dostala jsem za D. Jsem spokojená. Aspoň to mám a na červený diplom opravdu nehraju. Ve středu jsem šla na zápočtový test z primární pedagogiky. Překvapivě jsem ho dala, ale tak alternativní školství jsem se učila už několikrát. Pak jsem po obědě jela domů. Večer jsem stihla mši svatou. Ve čtvtek jsem byla doma a snažila se učit na specku, kterou jsem nedala na poprvé. V pátek jsem si chvíli četla, pak jsem šla hrát na chvíli do kostela na varhany a pak hurá na koncert hrát na violu a housle. V sobotu jsem šla na křtiny, pak doučovat a odpoledne jsem byla na orelském dni dětí pomáhat a pak i hrát fotbal. No co, prohráli jsme s hasičema 14:3 a Putovní pohár putoval k hasičům. Taky jsme družstvo sehnali až těsně před zápasem. Hráli mladší jak já a já jsem tam byla jediná ženská. (Na hradě je ženská!! :O :) Jen taková vsuvka). No, měla jsem tři šance a všechny jsem dokonale pokazila. No zahráli jsme si a i jsme se bavili. Večer jsem jela na mši svatou a pak na florbal. Měla jsem docela smůlu tentorkát. Na fotbale jsem si asi trochu pochroumala kotník a na florbale jsem se srazila s protihráčem, špatně došpápla a kotník dorazila. Nehledě na to, že že jsem si prokřupala celou krční páteř. Zatím kotník neotekl, tak doufám, že ani neoteče. Jen mám trochu problém s chůzí. V neděli jsme byla na třech mších svatých. I s bolavým kotníkem jsem byla dvakrát ministrovat a jednou zpívat. Při druhé mši svaté jsem začala cítit i bolavá žebra a snad všechny svaly, které ani nevím, že mám. Teď koukám na Stargate a snažím se u toho učit. Nějak mi to nejde. Do školy jedu až zítra na kolokvium ze specky. Tak mi držte pěsti, ať to dám. Je to už druhý pokus, tak snad se zadaří.
Za týden se znovu ozvu, snad, pokud mě něco nepřejede či nesrazí.
Vaše Vanimaré


P.S.: Chtěla bych sem dát nějaké fotky, ale zatím nemám nějaké takové vhodné.
V.

19.5.13

20. týden 2013

Tak je tu opět neděle. Toto teda letí, až mě to děší. Vždyť já za chvíli budu dělat státnice???? No tak, co se dělo minulý týden? Bylo toho docela dost. Teď jestli se mi to bude chtít všechno napsat a jestli na to budu mít čas. Do Olomouce jsem jela v neděli. V pondělí jsem si šla pro zápočet a zbytek dne jsem se snažila naučit se specku. Na tu jsem šla v úterý. Ve středu jsem chtěla zkusit zkoušku z hudebky a....letěla jsem. Tak opět na podruhé. Ještě teda nevím kdy. Pak jsem zjistila, že si zopakuji i kolokvium ze specky. Hezký týden. Myslela jsem, že si půjdu hodit mašli. Ve čtvrtek jsem zkusila i zkoušku z technologického praktika. Tu jsem už teda dala. Nic moc po mě něchtěl a dal mi za B (1-). Aspoň něco se povedlo ten týden. Po zkoušce jsem jela domů. Cesta byla celkem v pohodě. Doma jsem se stihla akorát najíst a šla jsem učit. No tomu se ani nedalo říkat učení. Povídala jsem dětckám o cestě do Fatimy a Lurd, a pak jsme si četli o Bernadetě. Večer jsem šla na zkoušku sboru. Konečně jsem si vyzkoučela zpívat písničku z Pyšné princezny, ale neměla jsem prince. Taky jsem se dozvěděla, že mě bude učit na kytaru. Tak mám zase co dělat. Ale mě kytara nikdy nešla. No uvidíme. V pátek jsem byla na pohřbu, na mši svaté a pak byla zkouška na koncert. V sobotu jsem jela na křtiny. Dvojjazyčné prosím pěkně. Tatínek dětí byl Skot a měl na sobě skotský kroj. Pak jsem šla doučovat, odpoledne hrát na varhany. To mě taky moc nešlo. Večer jsem byla ještě na mši svaté a na florbale. Překvapivě jsem stihla si přečíst materiály ke zkoušce z češtiny. Dneska jsem byla jen na dvou mších svatých. Třetí jsem musela oželet, neb se musím sbalit do Olomouce a nachystat na koncert s Danielem Hůlkou. Stejně to asi zkazím jako dneska Svatého. Ale aspoň jsem to dneska dohrála do konce. Nemusel nikdo skákat k varhanám a přebírat štafetu. Za chvíli odcházím na koncert. Nijak extra se mi tam nechce, ale když už budu moct hrát na violu před lidma, tak to stojí za to. Do Olomouce jedu o vlak později a to doufám, že jej stihnu.
Mějte krásný další týden roku 2013.

Vaše Vanimaré

13.5.13

Čas plyne stále rychleji

Téma týdne: Čas plyne stále rychleji


Čím je člověk starší, tím mu čas plyne rychleji. Pozoruji to sama na sobě. Na začátku semestru jsem věděla, že na poslední dva týdny jsem měla odjet do zahraničí. Francie, Španělsko, Portugalsko. Nečekala jsem, že ten semestr tak rychle uběhne. Týden před odjezdem jsem vůbec neřešila, že někam jedu. Připadalo mi to, že je to ještě dlouhá doba. V neděli před odjezdem jsem měla pocit, že nikam nejedu. V pondělí jsem nastoupila do autobusu a vyrazila. Podrobnější informace o pouti dodám později. Další neděli mi nepřišlo, že už je půlka pouti za mnou. A když jsme jeli domů, přišlo mi, že těch dvanáct dní strašně rychle uteklo a já spadla rovnou do reality školy a povinností. Pamatuji si přesně, co se dělo při odjezdu. Na jednu stranu jsem něco prožila, na druhou stranu to uběhlo tak rychle, že mám pocit, že jsem nikde nebyla.
V.

18. a 19. týden 2013

Ta co se dělo za poslední dva týdny? Bylo toho docela dost. Oba dva týdny jsem strávila v zahraničí na farní pouti do Fatimy a Lurd. Bylo to naprosto skvělé. Podrobnější popis míst a událostí přibude až to přepíšu ze sešitku. Teď už půjdu spát, vstávám ve čtvrt na sedm a jdu si pro jeden podpis. Pak se musím učit specku, abych v úterý dala kolokvium. Píše se test.
Dneska trochu stručnější, ale stále jsem unavená z cestování, nedostatku spánku a stresu ze školy. Opět jsem po dvou týdnech tvrdě spadla do reality.

JAK JÁ BYCH SE CHTĚLA VRÁTIT DO LURD!!!!!!! Bylo tam opravdu krásně.

Krásný týden přeji všem, co se prohrabali tímto velice krátkým článkem. Podrobnější bude později. Až po kolokviu a zkoušce.
Vaše Vanimaré

28.4.13

17. týden 2013

Tak, další týden za námi. A co se dělo? Mám pocit, že skoro nic, co by stálo za to sem napsat, ale i přesto se s vámi o něco podělím. Od pondělí jsem měla mít kurz. Do Olomouce jsem jela až v pondělí v sedm z Brna. Docela problém vstávat ve čtvrt na šest po tom, co jsem šla spát v jedenáct. Ale zvládla jsem to a neusnula jsem ve vlaku. Hnedka první den jsem měla za úkol nakreslit perspektivu. Jelikož tu perspektivu vidím a jsem schopná ji aspoň trochu dát na papír, tak to pro mě nebyl až tak těžký úkol. V úterý už to bylo horší. Měla jsem si vybrat něco z přírody a nakreslit. Mohla jsem si přidat i tu perspektivu. Tak jsem neváhala a prespektiva tam byla. Ve středu to bylo nejhorší. Měli jsme pracovat barvama a malovat přírodu, koruny stromů. To se mi tedy moc nepovedlo. Stejně dopadl i ten detail. S barvama se asi moc kamarádit už nebudu. Ve čtvrtek už jsem se mohla opět vrátit ke své oblíbené tužce. Kreslit jsem měla nějaký detail z přírody. Vyhrál to zvláštně zakroucený kmen stromu. až se k tomu dostanu, všechno vyfotím a zveřejním. Ve čtvrtek jsem také jela domů. V pátek jsem začala přemýšlet, co si sbalím na dalekou cestu. V pondělí odjíždím. Bohužel na neděli se nevrátím, takže budete bez obvyklého nedělního klábosení. Tak jeden týden to snad vydržíte. V pátek odpoledne jsem byla na pohřbu, pak na mši a v orchestru. Večer jsem šla na volejbal. Možná jsem tam neměla chodit, protože teď mě bolí zápěstí. I když ono už bolelo dřív. V sobotu jsem byla po dlouhé době hrát na varhany a taky na dlouhou dobu. Na nějaké tři týdny. He. Tak večer jsem jěla na mši svatou a na florec. Nějak mě to nešlo. Asi pozůstatek po turnaji. A hlavně mě to vůbec nebavilo. Nebyla tam ta uvolněná atmosféra. A neděle? Co napsat. Tři mše svaté, jedna zlomená vývrtka, jeden celkem dobře zahraný beránek a svatý, jeden odzpívaný žalm a dvě služby u oltáře. Teď jdu ještě chvíli přemýšlet, co sbalit. Kam jedu se dozvíte až za čtrnáct dní v neděli. Tak se tu mějte krásně.
Přeji všem čtenářům krásný další týden roku 2013.
Vaše Vanimaré

27.4.13

Konec smutku, čas radosti 2. část

Zbytek dne jsem s Berem strávila v pokoji. Večer jsme šli nakrmit koně. Fron v domě nebyl, musela jsem se o koně postarat sama. Berovi jsem dala do ruky kartáče, aby mi pomohl s hřebelcováním Isabel. Vyvedla jsem ji ze stání, abych mohla vyvést hnůj. Ber měl sice námitky, ale neměl dostatečné argumenty. Koně jsme zaopatřili za tři hodiny. Pak jsme je nakrmili. Ber mi i přes mé protesty odnesl všechna vědra do stájí. Konečně jsme měli hotovo. Poslala jsem Bera do lázně, aby se umyl. Já jsem si zatím jen umyla ruce a začala chystat večeři. Za chvíli se v kuchyni objevil Ber. Objal mě a políbil do vlasů.
"Běž se umýt, dodělám to."odsunul mě od plotny.
"Už to skoro mám."snažila jsem se jej odradit a vrátit se na své původní pracoviště. Nepovedlo se. "Dobře."uhnula jsem a odkráčela do lázně. V pokoji jsem si vzala šaty, velice podobné těm, co se Berovi líbí. Ponořila jsem se do teplé vody, umyla si vlasy a nechala je schnout.
"Ari?"ozvalo se za dveřmi se zaklepáním, "Neutopila ses mi?"

21.4.13

16. týden 2013

Tak neděle je skoro za námi... Ne, dělám si srandu. Krásné nedělní odpoledne všem. Jsem tu opět s rekapitulací týdne. V pondělí jsem byla ve škole. Jak jinak, když je pondělí, že? V úterý jsem byla taky ve škole. Batikovali jsme. Fotky dodám až za několik týdnů. Zatím na to nemám čas, to fotit. Pak jsem chtěla jít na dvě přednášky. Na jedné jsem byla a druhá nebyla. Zase ji zrušil a to jsem tam po dlouhé době chtěla jít. Tak zase nic, no. Ve středu jsem měla praxi ve školce. Docela nuda, ještě musím napsat protokol, ale mě se tak nechce. Odpoledne jsem byla na jednom předmětu. Preztentovaly se prezentace. Ve čtvrtek jsem byla ve škole od rána do odpoledne. Pak jsem rychle domluvila termín testu z angličtiny a utíkala na vlak. Domů jsem překvapivě přijela načas. Z Vyškova jsem měla výluku, tak jsem musela jet autobusem a já autobusy moc ráda nemám, ale říkám si, musím si zvykat. V pátek jsem dopoledne byla po dlouhé době doma. Odpoledne tomu už tak nebylo a já šla hrát na varhany, zpívat a hrát na housle a violu. Večer jsem toho ještě neměla dost a šla jsem na volejbal. Sobota byl den D pro mého florbalového ducha. Jelo se na turnaj do Šternberku. Trochu jsem si ho zkazila, ale snažila jsem se ho aspoň nezkazit těm ostatním. Tak jsem své pocity, hlavně ty negativní nechala uzavřené v sobě. Nechtěla jsem ztropit hysterickou scénu. Bylo to asi takhle: jela s námi ještě jedna holka z Brna, prý hraje ligu. Před prvním zápasem se řeklo, že holky hrát nebudou. Hraje se a hraje a najednou je tam ona??? Jako a co my ostatní holky? My poctivě trénujeme každý týden a najednou jsme vosk? Tak tohle mě docela dost naštvalo. Myslím, že to svoje naštvání si vybiju příští týden na tom dotyčném, co to vymyslel. Tak postěžovala jsem si. Sláva, hned je mi lépe. Tak abych pokračovala. I když si asi zase budu stěžovat. Když už jsem se konečně dostala na hrací plochu, tak než jsem se stihla pořádně rozjet a třeba i střelit gól, tak mě volali zpět na střídačku. Nechápu. A pak se všichni divili, že jsme všechno prohráli. Skončili jsme poslední, jak já s oblibou říkám, první od konce. Svý způsobem je to pravda. Pod námi již nikdo nebyl. Tak jsme odjeli se smutkem domů. Překvapivě nás při vyprovázení ze stadionu všichni ujišťovali, že jsme hráli dobře. I přes to krásné ujišťování jsem měla špatnou náladu, ale snažila jsem se ji držet v sobě, abych tu lepší náladu ostatních nekazila. Domů jsem přijela docela brzy, ale i tak jsem rychle hupsla do vany plné teplé vody. V neděli jsem byla na třech mších svatých. Na dvou jsem ministrovala a na jedné hrála a zpívala. Svatý se mi tentokrát opět nepovedl, ale jen na začátku, kdy mě zneróznilo to, že jsem omylem sešlápla dva pedály. No rozhodilo mě to na tři fráze. Hosana na výsostech už byla ok. Beránek byl skvělý. Zahrála jsem ho bez jediné chybičky, a pokud tam nějaká byla, tak o ní nevím. A odpoledne? Chvíli ještě budu doma a pak jedu do Brna do divadla na Mefista. tak snad se nebudu bát. A pokud ano, tak lituji toho, kdo bude sedět vedle mě. Asi mu polámu prsty. Ne, zas tak násilná nebudu. Do Olomouce jedu až zítra brzy ráno. Už teď se mi nechce vstávat, když jsem včera vstávala ve tři čtvrtě na šest a dnes za deset šest. A zítra budu vstávat ve čtvrt na šest a ve tři čtvrtě už budu sedět v autobuse do Ivančic. No, tak jsem se po týdnu opět vypovídala a teď je čas skončit nesmyslné žvatlání o ničem.
Tak a je tu konec. Pro někoho hurá, pro jiného už zase?
Přeji všem krásný další týden, tentokrát 17. týden roku 2013.
Vanimaré

Oblíbené