Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

1.12.13

48. týden 2013

Tak první adventní neděle. 1. prosince. A co se dělo poslední týden liturgického roku?
Celkově docela dost. Od pondělí jsem byla v Olomouci. V pondělí jsem přežila diagnostiku, teorii literatury i didaktiku výtvarné výchovy. V úterý jsem byla ráno na didaktice matematiky, hudebně didaktickém praktiku a na didaktice angličtiny. Do toho jsem si zapoměla vytiskout materiály. Po angličtině jsem začal dělat jeden z adventních věnců. Ten nejmenší. Jelikož jsem se s tím nimrala, tak mi to zabralo přes dvě hodiny. Ve středu jsem měla poslední praxi. Učila jsem tělesnou výchovu a moc se mi nedařilo. Pak druhou hodinu, kdy jsem poslouchala kolegyni jsme se s dětmi rozloučili bonbonem a společným zpěvem. Odpoledne jsem měla didaktiku TV. Měli jsme cvičit a necvičili jsme. Den ve škole jsem završila Kombinatorikou. V té hodině jsem stihla splnit i úkol do didaktiky matematiky (recenze učebnice). Ve čtvrtek jsem šla na poslendí přednášku z metodologie a pak na anglický jazyk. Potom už jsem utíkala na vlak a tiše se modlila, aby neměl velké zpoždění. Musela jsem stihnout přípoj do Ivančic. Všechno překvapivě klaplo a já dojela za pět minut šest do ZUŠky na koncert. Převlékla jsem, naladila housle a violu a šlo se na plac. Koncert proběhl dobře. Po něm bylo menší občerstvení. Já jsem ale spěchala domů vybalit. Ještě večer jsem dozdobila první adventní věnec.
V pátek jsem pokračovala ve výrobě věnců. Objednávky se trochu nahromadily a já dělala ještě další dva. Oba dva korpusy jsem obalila v pátek dopoledne a po obědě. Dopoledne jsem měla dodělaný druhý věnec. Ten, který jel nejdál.
Odpoledne jsem ještě dokoupila poslední potřebné věci na ten třetí věnec a i ten mohl být večer dokončen.
Odpoledne jsem byla ještě hrát na varhany, zpívat na mši, hrát na violu v orchestru a pozdravit děti. Chvíli jsem tam s nimi byla a pak jsem šla dodělat ten věnec. V sobotu ráno jsem byla opět hrát na varhany. Pak pro mě přijel odvoz a já zamířila prvně do Újezda a pak do Tvarožné na rekonstrukci bitvy Tří císařů. Bylo to moc pěkné, lepší než v televizi. Jen bych vytkla ten komentář. Přes tu střelbu nebyl slyšet. Pochytila jsem jen počty vojáků na obou stranách a jednu strategii Rakušáků. Jinak nic. Ani nebyla moc velká zima, nepršelo, nesněžilo, prostě ideální počasí. Fotky možná dodám později, protože jsem nefotila já, ale kamoška (má lepší foťák). Hodinu a půl jsem uvažovala o strategii všech tří císařů. Někdy byla dost nepochopitelná. Večer jsem úspěšně zjistila, že mi nebyl uznán úkol do speciální pedagogiky, tak jsem se z toho trošku zhroutila, trochu si pobrečela a zanadávala a na florec nešla. Neměla jsem náladu (divné, co?). Tak jsem se koukala na Stardance a uklidnila se. V neděli jsem sbalila své dva zbývající věnce a šla zpívat na mši svatou. Doma jsem se vrhla na úkoly do školy. Tiskla jsem jak pominutá skripta, abych se měla z čeho učit. Pak jsem dělala přípravu do matiky, odeslala kolegyni přípravy z praxe, poopravila (už podruhé) úkol do specky a vypracovala druhý. Pak jsem zalakovávala záložky na knihách. Ze Šaratic, kde jsem taky byla jsem si odvezla kněžský breviář. Tak své modlitby můžu rozšířit o modlitbu se čtením.
To bude asi všechno, co jsem dělala. Dneska je první neděle adventní a já se na Vánoce netěším. Nemám nakoupené dárky, i když ony ty Vánoce nejsou jen o dárcích, ale hlavně o tom, že je rodina spolu.
Tak Vám přeji krásný celý týden.
Vaše Vanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené