Opět neděle. Čas strašně rychle utíká. Za necelý týden budu mít zkoušku z Bioetiky. Moc se na ni netěším, ale těším se na to, že ji budu mít za sebou. Snad i úspěšně. A co se dělo uplynulý týden?
19.1.20
13.1. - 19.1.2020
Další neděle roku 2020 je tady. Strašně rychle to utíká a já mám pocit, že mi život protéká mezi prsty. A co se dělo minulý týden?
12.1.20
6.1. - 12.1.2020
Tak je tu druhá neděle v roce 2020. Týden to byl krátký a velmi rychlý. Stejně tak náročný. A co se dělo?
7.1.20
5.1.20
1.1.20
Pocestný
Tak další ze série mých slohovek do školy. Je z roku 2010 někdy v listopadu. Zadání bylo, že si máme vybrat jakákoli vyjmenovaná slova a napsat povídku, pohádky, básničku, prostě cokoli, hlavně aby to mělo hlavu a patu. Já jsem si vybrala vyjmenovaná slova po L.
V dálce viděl mlýn. Znovu se postavil na lyže a plynule sjel ze svahu. Na západě se blýskalo. Pomalu přejel na lyžích přes plynoucí plytkou říčku. Blížil se k mlýnu. Lyže opřel o plot a vstoupil do jediné místnosti. Z lysé hlavy si sundal čepici.
"Dobrý večer."pozdravil paní domácí. Ta na odpověď něco zabrblala. V koutě uviděl dítě. Polykalo jakousi tekutinu a hlasitě u toho vzlykalo. Tekutina se občas ocitla na prašné zemi.
"Neplýtvej vodou."okřikla dítě paní domácí a do kouta odhodila svazek pelyňku. Dítě znovu vzlyklo a pak už bylo potichu. Před pocestným se objevil talíř polévky a kousek chleba. Potichu se pokrmu chopil a snědl jej. Pak mu paní domácí ukázala celkem pohodlné lůžko. Sundal si plášť z plyše ze zad a ulehl, aby si odpočinul po namáhavé cestě. Nad ním visel lýčený provaz. Kolikrát z lýka dělal takový provaz. Dnes už neměl na nějaké uvažování náladu. Bolely ho nohy a hlavně lýtka. Musí si co nejvíce odpočinout a zítra dojet do Volyně.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)