Další neděle roku 2020 je tady. Strašně rychle to utíká a já mám pocit, že mi život protéká mezi prsty. A co se dělo minulý týden?
V pondělí práce a odpoledne odpočinek a učení se. Euforie po splněné zkoušce a kolokviu trochu vyprchala a já se vrhla na Bioetiku. Pro mě je to spíš morálka. Taky jsem nabarvila ručníky na zeleno. Snažila jsem se o batiku, ale povedly se jen dva ze čtyř. Což je docela úspěch. Další dva se mi v pračce rozvázaly. Ale aspoň jsou krásně zelené.
V úterý opět práce a taky kafe s kolegyní. Večer jsem šla na šerm. Byl tentokrát bojový trénink, takže jsem dostala pořádně do těla. Ale užívala jsem si to. Bojový šerm mě až tak nebaví, ale hlavně se hýbu a už se mi několikrát stalo, že jsem nebyla jako první mrtvá. Hurá. Uvidíme, co bude příští týden. Domů jsem odešla s bolavým levým lýtkem. Asi bych si konečně měla sehnat ty chrániče. Ale kde?
Ve středu jsem byla totálně bolavá. Hlavně stehna jsem cítila. V práci jsem to nějak zvládla. Odpoledne jsem musela oběhnout několik obchodů, koupit sůl, svíčky, a jiné další věci. Potřebovala jsem dobarvit ručníky. Tak jsem si všechno připravila a šlo se na to. Modré ručníky už dopadly lépe. I když se všechny tři rozvázaly, tak jsou batikované. A ta modrá je dokonalá.
Večer jsem byla na mši svaté. Nejhorší bylo sejít ze schodů k přijímání. To byla aspoň bolest. Ale zvládla jsem to. Stejně jsem dolů jít musela.
Ve čtvrtek opět práce. Nějak jsem to přežila. Odpoledne nebylo kafe, ale vyzvednout kytku a aspoň chvíli se učit. Pak jsem jela na zádušní mši svatou.
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Nebyla u nás v kostele. Byla jinde. Ale... Kněz byl velmi zvláštní. Jeho způsob přednesu nebudu rozebírat. Spíš mě velmi zarazilo množství slov, které nejsou v eucharistické modlitbě. A že jich bylo. Některé dialogy si říkal sám. No, spíš mě zarazila ta slova, která tam neměla být. Kněz by si neměl do eucharistické modlitby nic přidávat. Ještěže tam dlouho nepojedu. Jednou mi to stačilo. A trochu je škoda, že neměl ministranta. Chvíli jsem nevěděla, co tam dělá.
LP.: Taky zapomněl do eucharistické modlitby vložit vsuvku za zemřelé.
No, do večera jsem se učila. A celý den mě bolela hlava a taky stehna. Pořád se projevoval šerm.
V pátek byl konečně pátek. Hurá. Konečně jsem se dobře vyspala. Práci jsem nějak přežila. Odpoledne jsem si dala s mamkou kafe a cukroví. Pak jsem šla na mši svatou a do orchestru. Zase si zahraju na absolváku. Po roce. Naštěstí nebudu ten absolvent. Budu jen dva absolventy doprovázet v kvartetu.
V sobotu jsem se dlouho vyspala. Snažila jsem se. I když mi to trochu pokazil poplach asi o půlnoci (nevím, kolik bylo přesně hodin, nedívala jsem se) a pak ráno ještě čtyři auta hasičů. No, někdo něco zase zapálil. Asi stodolu se senem nebo slámou. Nevím.
Dopoledne jsem likvidovala Vánoce, odstranil se stromek a veškerá výzdoba. Škoda. Ještě chvíli ty Vánoce mohly být. Hlavně tehdy, kdy začalo venku být aspoň trochu bílo. Trochu se ten sníh zpozdil. Nevadí. Třeba bude něco na jarňáky nebo aspoň pololetky.
Odpoledne jsem se snažila se učit. Pojídala jsem čokoládu a psala si poznámky.
Během kafe a pojídání cukroví jsem sledovala sněžení (konečně bílo) a taky se tu v okolí objevil nějaký dravec. Brácha si myslí, že je to poštolka. Bohužel jsem ji nestihla vyfotit. Každopádně nám odhání strávníky. Uvidíme, jestli se tu ještě objeví.
Do večera jsem se učila.
Večer jsem taky sáhla po knížce a skoro polovinu jsem přečetla. Mám totiž do úterka co dělat.
V neděli jsem byla na mši svaté. Liturgie byla jak je zvykem. Kdybych něco napsala, tak bych se opakovala a to se mi nechce.
Dopoledne jsem četla Hraničářova učně. Will závod vyhrál a získal Cuka zpět.
Odpoledne jsem si trochu prospala. Po kafi jsem se vrhla na učení Konce lidského života. Pak přišel pes a musela jsem drbat a drbat a drbat. Byla jsem pěkně chlupatá. K večeři jsem si pustila Stargate.
Během celého týdne jsem pokud to šlo, šla na zahradu šermovat. Vždycky jsem si k tomu pustila Blackheart od Two steps from hell. Taky jsem pěkně cvičila, protahovala a posilovala (to hlavně). Flétnu jsem trochu zanedbávala. A nejspíš bude zanedbávána i nadále. Už nebudu doma bývat sama.
Tak, to bude pro dnešek a celý tento týden všechno. Krasný další týden roku 2020.
Vaše Vanimaré
P. S.: Učím se bioetiku a jsou tam dosti zajímavá témata. Třeba příznaky smrti, nebo teď jsem skončila u podkapitoly Mrtvoly s bijícím srdcem. Jsem zvědá, co bude dál. Třeba se brzy dostanu na tu eutanázii, o které jsem psala seminárku. Mohla bych si ji taky ještě jednou přečíst, že? Edit v 21:24.
V.
Žádné komentáře:
Okomentovat