Tak je tu druhá neděle v roce 2020. Týden to byl krátký a velmi rychlý. Stejně tak náročný. A co se dělo?
V pondělí po 16 dnech práce. Celkem to i šlo. Měla jsem hudebku v pětce. Odpoledne jsem si trochu zašermovala a myslím, že jsem vytáhla i luk a šípy. Mrzlo, takže moc nehrozilo, že bych měla šípy jako prase. (I tak byly.) V jednu chvíli jsem si málem zabodlakatanu do kolena. Haha, zmrzačila bych se před prvním šermem v roce.
V úterý opět práce. Odpoledne posezení u kafe a zákusku. Pak jsem se musela rychle najíst a hurá do šermu. Z něj jsem byla tak nadšená, že jsem to musela hned napsat do článku Miluju šerm. (Vydán v úterý večer).
Ve středu opět práce a po práci odpočinek. Flétna, meč, cvičení a učení. V sobotu jedu na zkoušky, tak snad to dám. Musím. CHCI!!!
Večer jsem byla na mši svaté a zpívala jsem. Musela jsem.
Večer jsem si prošla fotky z ohňostroje. Část jsem jich promazala, něco jsem nechala.
Ve čtvrtek opět práce. Ve chvílích jsem se učila a taky jsem si přepsala dvoje noty na klavír. Bohužel se to asi nikdy hrát nenaučím. Ale něco málo si z toho vyberu buď na nějakou flétnu nebo violu. Ještě uvidím. Odpoledne jsem si dala kafe s mamkou a večer jsem šla do sboru. NIc moc nového jsem se nedozvěděla. Jen že se bude nahrávat další CDčko. Pak jsem dokončila přepis not a víc jsem toho nestihla. Učit se budu zase zítra. Snad. Odpoledne jsem si taky zašermovala. Do mobilu jsem si stáhla Blackheart od skupiny Two steps from hell a zkusila s tím v uších šermovat. Celkem to šlo. V půlce skladby jsem odpadla, protože je dlouhá přes osm minut.
Večer jsem byla ve sboru. Ani jsem nehrála. Mohla jsem nechat violu doma.
No, za to jsem si hraní vynahradila v pátek. Ale pěkně od rána.
V pátek dopoledne práce. Odpoledne kafe a cukroví. Přede mší jsem si šla vyzvednout balíček ze Stoklasy. Objednala jsem si průchodky, bavlněnou šňůru tmavě modrou (do šatů) a taky šablony na výtvarku. A jsou opravdu krásné. Už se těším, až budu tvořit. Po mši svaté jsem chvíli pokecala s kamošem a šla do orchestru. A pěkně jsem si zahrála. To mi chybělo, pořádně si zahrát na violu. Jen to velmi rychle uteklo.
Doma jsem se najedla a chystala se na dlouhou cestu. Chtěla jsem jít brzo spát, ale nějak se nezadařilo. No, snad to dospím v autobuse.
V sobotu ráno jsem se vydala na cestu. V autobuse mi chvílemi bylo zle. Jako vždy poslední dobou. Ve žluťáskovi jsem se trochu prospala. Po příchodu na fakultu jsem čekala na kolokvium z ekumeny. Během určené doby zkoušení jsem byla na přednáškách a pak jsem začínala být dosti nervózní, že jsem ještě nebyla na té ekumeně. Chtěla jsem totiž zvládnout i Exegezi Nového zákona. Nějak jsem to nestíhala, aspoň z mého pohledu.
Prvně jsem nakonec šla na exegezi. Tu jsem překvapivě zvládla za B. Tož, jsem nad míru spokojená. A pak čekat na ekumenu. Naštěstí to bylo celkem jednoduché. Zpracovávala jsem nějakou práci a celé kolokvium bylo jen a jen o té práci. Takže svým způsobem hračka. Ale to člověk vidí až když opustí místnost zkoušejícího se splněným kolokviem.
Po příjezdu domů jsem si dala oběd, co jsem nesnědla v Olomouci, protože jsem to nestihla. A následovalo hned kafe. Zasloužené. Taky jsem si nachystala ručníky na obarvení. Uvidíme, jak se batika tentokrát povede. Už jednou jsem takhle batikovala, ale špatně jsem to utáhla a moc se mi to nepovedlo.
V neděli jsem byla na mši svaté. A zpívala jsem. Po mši jsem utíkala na hřbitov a pak domů, protože jsem musela brzy obědvat. Jela jsem do divadla. Byl to muzikál Mamma mia! A bylo to super. Písničky jsem znala, kostýmy byly úžasné a herci se doslova bavili. A obecenstvo vlastně taky.
Cesta domů proběhla v pohodě. Ani špatně mi nebylo.
O přestávce jsem si dala chlebíček, měla jsem nějaký hlad.
Večer jsem se psychicky připravovala do práce. Snad to bude aspoň takové, jako minulý týden.
Takže krásný další týden roku 2020.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat