V pondělí ráno jsem vstávala už před pátou hodinou. Bez budíku. Pomodlila jsem se a pak jsem ještě na chvíli zavřela oči, než zazvonil budík. Pak jsem si přečetla čtení na den a šla snídat. Asi jsem se bála, že se budu muset omývat ve studené vodě, což jsem nechtěla. Brácha pak vodu zavíral.
Na to, o kolik dřív jsem vstávala, jsem málem autobus nestihla. Vracela jsem se pro deník z praxe. Chtěla jsem ho dopsat a odevzdat. Neměla jsem tam dopsané dvě hodiny.
Cesta byla v pohodě. V práci před výukou jsem dopsala deník a odevzdala i s potvrzením o praxi.
Pak jsem byla čtyři hodiny s dětmi. Po poslední hodině jsem utíkala pro balík do Stoklasy. Byl poněkud objemnější, tak jsem se domluvila s bráchou, že mi ho odveze domů autem. Já sama jela autobusem.
Doma jsem si zastřílela z luku. U toho jsem drbala kocoura. Pak jsem si dala kafe a zacvičila. Stihla jsem si i nachystat svačinu na úterý. Navečer jsem měla rande. Udělali jsme si filmový večer. Koukli jsme na pohádku Sůl nad zlato a pak na kousek Pána prstenů. Na ten větší kousek. I když nevím, kde přesně jsme skončili. Celý den skončil tak, že jsem u přítele poprvé přespala. Musel mi půjčit pyžamo i zubní kartáček.
Ráno jsme oba museli vstávat do práce. Nechtělo se nám. Já jsem proklínala budík, protože jsem ho měla daleko a musela jsem opustit teplo postele. Spali jsme pod jednou klasickou peřinou v těsném objetí. Asi jako Ari a Ber. A on je můj Ber.
Ráno mě odvezl domů, kde jsem se zkulturnila. Trochu. Stihla jsem autobus o deset minut později, než normálně, ale to nevadilo. V práci totiž začínám přímou činnost až druhou vyučovací hodinu, takže skoro v devět. I tak jsem byla v práci ve čtvrt na osm. Taková norma u mě.
V práci jsem přepisovala Honbu za nepřítelem a pak jsem strávila čtyři hodiny s dětmi. Domů jsem odcházela krátce po jedné hodině. Autobus o půl druhé jsem krásně stihla. Cestou jsem se stavila v pekárně. Doma jsem si nachystala tvaroh na zítřek a zacvičila si. To jsem stihla ještě před kafem. Pak bylo kafe a odpočinek. Taky jsem si nastříhala čtverce na kolovou spodničku a sukni k šatům. Jsem zvědavá, jak to dopadne. Snad dobře.
Po kafi a krátkém odpočinku jsem měla rande. Šli jsme s přítelem na Koblih. Jen obrácenou cestou. Tak, jak jsem chtěla jít, to nešlo. Každopádně jsem měla zvířecí zážitky. Viděla jsem zajíce, volavky, bažanty, koroptve a taky dudka. Jen jsem neměla v ruce foťák, takže žádná fotka. Škoda. Taky jsme popisovali mraky. Kolikrát tam byl drak, zoufalý plavec, krokodýl nebo hroch.
Domů jsem přišla po osmé hodině. Dala jsem si večeři a zalezla do postele.
Ve středu ráno opět práce. Jela jsem o autobus dříve a přijela jsem ve stejný čas jako v úterý, kdy jsem jela o autobus později.
V práci byl klid. Po výuce družina a pak hurá domů. Doma jsem si dala kafe a zacvičila si. Pak jsem se vrhla na šití. Nastříhala jsem si látku na spodničku. Večer jsem šla na mši svatou. Zpívala jsem. Mše svatá přešla do rande.
Ve čtvrtek dopoledne opět práce. Přežila jsem čtyři hodiny a jela po výuce domů. Družinu jsem neměla. Po dlouhé době jsem jela autobusem v jednu.
Odpoledne jsem si zacvičila, dala kafe, podrbala kocoura a šla do šermu. Tam jsem si zaběhala. Trochu. Aspoň něco. Pak jsem fotila a dívala se, jak trénují. Z tréninku jsem šla na rande. Přítel si mě vyzvedl přímo na zámku a vyrazili jsme na rozhlednu. Tam si potěžkal meč a chvíli zkoušel šermovat.
V pátek jsem se těšila, že už je pátek. Konečně. Dopoledne práce a družina. Ujel mi autobus o půl druhé, musela jsem čekat na druhou. A ten měl pěkné zpoždění. Celých patnáct minut. Doma jsem necvičila ani jsem neměla kafe. Jen jsem spravovala spodničku, i když se to nepodařilo tak, jak bych chtěla, a pak jsem šla na mši svatou. Zpívala jsem i přede mší na májové.
Po mši jsem spěchala do orchestru. Po měsíci jsem si zahrála. A za měsíc je další koncert. Času dost. Z orchestru jsem šla na rande.
V sobotu ráno jsem vstávala na mši svatou. Nezpívalo se, zpívá se jen na první soboty. Po mši byly litanie k Panně Marii. Pak jsem chvíli kecala s varhaníkem a dostala jsem růži ke svátku sv. Rity, která měla svátek v pátek. Potěšilo mě to.
Dopoledne jsem si zacvičila, osprchovala se a vysála dva pokoje. Po obědě jsem sedla na hodinku k šití. Dokončila jsem spodničku. Vypadá krásně. Dala by se nosit i samostatně. Taky jsem si našpendlila šaty. Uvidíme, jak to dopadne.
Po druhé hodině jsem s přítelem vyrazila na Chřestové slavnosti. Šli jsme pěšky. Vstupné bylo dost vysoké. Ale stálo za to. Prošli jsme si stánky, vyšplhali se na věž kostela, dali si bramborové spirálky a poslechli kapelu Queenie. Hráli písničky skupiny Queen. A hráli skvěle.
Pár fotek z věže.
Po tomto koncertě jsem si vykovala podkovu pro štěstí a pak jsem s přítelem spěchala na autobus. 
Do večera jsme pak seděli na autobusáku. Doma jsem si pak musela nachystat oblečení na zítřek. Spát jsem šla pozdě.
V neděli dopoledne jsem zpívala na mši svaté. Ze začátku to vypadalo, že budu zpívat sama, ale nakonec došla druhá zpěvačka. Domů jsem přišla v jedenáct. Do oběda jsem stihla jen cvičit.
Po obědě jsem žehlila šaty. Lesní a modré.
A jelikož jsem plánovala, že doma spát nebudu, tak jsem si chystala věci do práce. Odpoledne jsem přemýšlela, co všechno nachystat a navečer jsem jela do divadla na operu Jakobín.
Takže to bude pro tento týden všechno. Málo jsem četla, ale za to jsem hodně psala. Hlavně v autobuse se mi poslední dobou dařilo psát.
Článek je dneska přednastaven, protože se večer na blog už asi nedostanu. Užívejte krásných dní a pozor na klíšťata.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat