Návrat do Modrého Města 2. část

Zatím poslední část příběhu. Dál jsem nepokročila. Poslední část jsem utnula v půlce, tak teď přichází zbytek. A to nechám na Berovi, aby vyprávěl, jak to bylo dál...

V.

Najednou se mi zhroutila do náruče.

"Ari?"

"Bere, co se děje?" zeptal se Fron.

"Nevím. Najednou omdlela. Zavolej LaRena. Potřebujeme Acu." objímal jsem Ari. Fron odběhl. "Ari, co mi to děláš." hladil jsem ji po tvářích. Měla vysokou horečku. - Proč jsem dovolil, aby se tak vysilovala. - pomyslel jsem si.

"Bere, co se stalo?"

"Nevím, kde je Aca?" zakřičel jsem.

"Od svého odjezdu jsem ji neviděl, Bere."

"Tak ji najdi." křikl jsem na něj. Vzal jsem Ari do náruče. "Vydrž prosím. Ari. Slyšíš? Vydrž." šeptal jsem. Nesl jsem ji do pokoje. Fron mi otvíral dveře.

"Je tady aspoň Izupa?" zeptal jsem se po cestě.

"Není. Je na jihu."

"Do háje." zanadával jsem.

Návrat do Modrého Města 1. část

Trochu skok v čase. Vynechala jsem jednu část příběhu, ale to vůbec nevadí. Teď už se Ber s Ari konečně vrátili do Modrého Města. Ari má svou hlavu a to se jí trochu vymstí. Dál však už nechám vyprávět Bera.

V.

Probudil jsem se sám. Ari byla pryč. Trochu jsem zpanikařil. Rychle jsem se oblékl a vyšel ze stanu. Ari si povídala s LacRenem. Usmál jsem se. Ulevilo se mi, že nezmizela. Že ta včerejší noc nebyla jen sen. Sbalil jsem stan. Slunce už bylo vysoko na obzoru.

"Mára arin." pozdravil jsem je. Ari se usmála. Sklonil jsem se a políbil ji.

"Mára arin. Měli bychom konečně vyrazit. Za chvíli je poledne. Vyslal jsem posla k Vašemu bratrovi. Do večera jsme u něj."

"Děkuji."

"Tak jedeme." objal jsem Ari kolem ramen a vedl ke koni.

"Pojedu sama."

"Ari, už zase?" usmál jsem se.

"Co?"

"Máme dohodu. Jedeš se mnou."

Setkání 2. část

Pokračování z minula. Už se setkali. Už jsou spolu a doufají, že navždy. Uvidíme. To už nechám na Berovi, jestli se svěří...

V.

Probudil jsem se sám. Ari vedle mě neležela. Trochu jsem se lekl, ale když jsem se otočil, tak jsem ji spatřil. Stála zády ke mně jen ve spodních šatech. Na ramenou jsem viděl jizvy od Hwesty. Na pravém rameni jsem si všiml nové jizvy. Ještě byla zarudlá. Zřejmě nebyla odborně ošetřena. V jednom místě byla rozjetá.

Potichu jsem vstal. Objal jsem Ari zezadu. Trochu se lekla.

Setkání 1.část

Ber se od Aranel dozvěděl, kde je Ari a hned tam směřuje své muže. Nezastaví se, dokud se nesetkají. A... Více nechám na Berovi.

V.

Směřoval jsem své muže na západ. Cestovali jsme celou noc. Koně byli unavení, ale nezastavoval jsem. Směřoval jsem podél Severních hor k Trpasličí pevnosti. Vpředu jsem měl zvědy. Jeden z nich se nečekaně vrátil. Informoval mě o něm Luten.

"Heru, vrátil se Keór s informacemi."

"Kde je?"

"Heru. Kousek od nás je ležení." hlásil Keór.

"Kdo?"

"Heru LacRen."

Útěk

Tak tohle není moc o Ari. Spíš o tom, jak se Ber dostane ze zajetí. Velmi dlouhého zajetí. A následuje nečekané setkání. Nečekala to ani jedna z hlavních postav. Hlavně ne Ber...

V.

Už to trvá dlouho. Od poslední bitvy v Esgorenu jsem stále v zajetí. Stopy nejspíš zmizely. Neměl jsem šanci se odtud dostat sám. Snažil jsem se nabrat síly, abych se odtud dostal.

Sledoval jsem nádvoří skrz malé okénko. Byla tma, ale přesto jsem ve stínu spatřil muže. Plížil se podél zdi k mému oknu.

"Bere…" slyšel jsem šepot, "Bere, jsi tam?"

"Ano."

Narození prvorozeného 2. část

Vyšel jsem ven a zamířil si to rovnou do jeho pokojů. Našel jsem ho v pracovně s Elain.

"Musíte pořádně hlídat hranice. Pojedete s Keyrem a Orim na jih. Dostanete na starost jižní hranici."

"Tancavë, heru." řekla, vojensky pozdravila a když se otočila, tak do mě málem vrazila.

"Omlouvám se arjon." řekla. Smekla pozdrav a odešla.

"Vítám tě, synu."

"Atar…"

"Posaď se, vypadáš, že jsi rozrušený. Stalo se něco? Je něco s Acou? Nebo s Ari?" posadil se. Usadil jsem se také.

Narození prvorozeného 1. část

Dny plynuly. Ari přešly nevolnosti a znovu jsme si užívali krásných jarních dnů. Ari však bývala stále unavená. Očekávání se na ni již projevovalo. Otec už mě dlouho nikam neposlal a byl jsem za to rád. Mohl jsem být s Ari. I když byla slabá a unavená, vždy našla sílu na procházku.

"Nejsi unavená?" zeptal jsem se na jedné procházce.

Zpráva 2. část

Večer jsem vstal a došel pro večeři. Když jsem se vrátil, Ari seděla na okně a četla si. Vypadala bledě. Jídlo jsem odložil na stůl a přistoupil k ní.

"Je ti dobře, Ari?" zeptal jsem se.

Zpráva 1. část

Přijel jsem do stáje. Rdane už byl uvnitř. Po chvíli jsem vešel také. Spatřil jsem svého otce, jak dřepí u jednoho balíku se slámou.

"Co se tady děje?" zeptal jsem se. Otec se otočil ke mně a pokynul mi, abych k němu přišel. Vykročil jsem. Za chvíli jsem spatřil, jak Ari leží na zemi. Usmívala se.

"Ari." vydechl jsem překvapením. "Co se stalo?" otočil jsem se na svého otce.

Konečně spolu

Probudil jsem se. Uvědomil jsem si, co je za den. Dnes jsme měli s Ari zpečetit naši lásku. Ari si přede dvěma dny podvrtla kotník. Snad to dneska zvládne.

Jediné, co mi kazilo náladu, byla zítřejší cesta. Také to mohl otec o den dva odložit. Ale většinou jsem v tomhle neuspěl. Musel jsem se s tím smířit. Ari to věděla. Nechtěl jsem mít před ní nějaké tajnosti. Já jsem jen doufal, že cesta nebude moc nebezpečná, že to bude jen běžný průzkum a že budu do večera zpátky.

Tvrdohlavost

Ari se zranila. Ber se ji snažil přesvědčit, aby s tím šla za Acou, ale Ari odmítá. Nakonec stejně musí. Je to vážnější, než se zdá. Dál už to nechám na Berovi.

Vanimaré

Hned po probuzení jsem šel za Ari. Ještě spala, když jsem vstoupil do pokoje. Nebudil jsem ji. Usadil jsem se u její hlavy a chytil ji za ruku. Hleděl jsem jí do tváře. Byla tak krásná. A zranitelná. Dokázal bych se na ni dívat celé hodiny. A být s ní celé dny a roky.

Pohnula se. Ve tváři se na chvíli objevil výraz bolesti. Pak otevřela své oči.

"Mára arin." zašeptal jsem.

"Mára arin." odpověděla mi. Vypadala unaveně. Namáhavě se posadila.

V nebezpečí

Ber má své povinnosti a snaží se je plnit. Při jedné z nich se setká s Ari. A nebude jednoduché z toho vyváznout. Zbytek prozradí Ber.

Vanimaré

Jsem na hlídce na východ od Esgorenu. V patrole je nás asi deset. Je s námi i Ori, Keyr a Rdane. Bavíme se s Elain o plánech do budoucna. Jsme docela dost daleko od města. Přicházíme na mýtinu, kde odpočívá Jek a Melin. Na chvíli jsem se zastavil a vzpomněl si na společně strávené chvíle.

Najednou jsem ji spatřil. Trávili jsme spolu poslední dobou hodně času. Za dva dny jsme se měli vzít. Vykukovala zpoza stromu. Nikdo kromě mě si jí nevšiml. Odběhl jsem za ní.

Žádost

Pokračování. Ber požádal Ari o ruku a ona přijala. Teď je třeba zařídit vše ostatní. Hlavně souhlas jediného Ariina příbuzného.

Dál už vypráví Ber.

Vanimaré

"Kdy půjdeš za Fronem?"

"Chtělo by to co nejdřív."

"Ano, ale…"

"Ari, nemáš poslední dobou moc často nějaké ale?" usmál jsem se.

Smrt je blízko

Po Nové roce další pokračování pohledu Bera. Teď už to nechám na něm, ale máte se na co těšit. Jsou tam i pasáže, které jsem z pohledu Ari nepsala.

Tak snad se bude líbit. Teď už bude vyprávět Ber.

Vanimaré

Konečně se Fron rozhoupal a rozhodl se, že se ožení. Po smrti jeho matky a bratra se konečně vyslovil. Myslím, že i Jarin na to dlouhou dobu čekala. Pomáhal jsem s přípravami.

Den před svatbou jsem doprovázel Ari. Izupa ji všechno vysvětlil. Užíval jsem si ty chvíle, protože jsem mohl být Ari nablízku.

Nastal dlouho očekávaný den. Spolu s Narykelem a Velinem jsem seděl ve velkém sále Izupova domu v Esgorenu. Seděl jsem vedle Narykela.

"Meren nepřijela? Myslím, že by ji Ari ráda viděla."

"Nepřijela, nemůže cestovat. Čekáme spolu dítě." usmíval se a rozhlédl se po sále. "Ari už jde." řekl mi.

"Kde? Aha." podíval jsem se směrem, který mi Narykel ukázal. Spatřil jsem Frona s Ari.

Svatba?

Ber se vrátil z boje a... Neví jak. Utrpěl zranění. Ovšem brzy se setká s Ari a můžou být spolu, snad i šťastni.

Vaše Vanimaré

Vrátil jsem se ze své poslední cesty za skřety. Jen nevím jak, protože jsem byl v boji raněn. Několik dní se o mě starala má sestra. Ležel jsem asi dva týdny, i když mě to připadalo jako věčnost, co jsem neviděl Ari.

"Aco, kdy už budu moct vstát?" zeptal jsem se týden po tom, co mě přivezli ve voze.

"Jak se cítíš?" odpověděla mi otázkou.

"Dobře. Už mě to ležení nebaví." usmál jsem se.

"Chceš za Ari, že?" usmála se na oplátku.

"Ano. Co je na tom špatného?"

"Nic. Zavolám ji. Pěkně tu na ni počkej." opustila můj pokoj. Po chvíli jsem ji následoval. Šel jsem za svým otcem. Našel jsem ho v poradní místnosti s Draen.

Velká bolest

Trochu delší díl, ale snad o to zajímavější a poutavější. Tady začíná slaďák. Ber se možná konečně vyjádří. A teď už to nechám na Berovi...

Vaše Vanimaré

Znovu jsem ji spatřil mezi ostatními účastníky slavnosti. Chvíli se bavila s Fronem, pak ale Fron s Jarin odešel tancovat a Ari osaměla.

"Jste tu sama, slečno?" oslovil jsem ji. Trochu se lekla.

"Zatím ano, ale mám tu domluvenou schůzku." odpověděla.

"Jak víte, že mi můžete věřit?"

"Nevím, proč se ptáte?"

"Ještě jste se neotočila."

"Je tu hodně osob na to, abyste si něco dovolil."

"Opravdu? Mohl bych vás odvést někam pryč." přistoupil jsem až k ní, "Mohu tě požádat o tanec?"

"Zkus to." otočil se ke mně čelem a usmála se. Pohladil jsem ji po tváři.

"Dneska ti to moc sluší." řekl jsem. Plynule jsme se přesunuli mezi tančící páry. Hleděli jsme si navzájem do očí. Tancovali jsme několik skladeb.

Co se stalo?

Ani mezi Berem a Ari není vše tak, jak by si představoval. Ovšem Ber netuší, co se stalo. Chce ovšem, aby mu Ari vše vysvětlila. Neví však jak ji donutit s ním mluvit....

Vaše Vanimaré

Potkal jsem ji zcela náhodou. Kráčela ulicí přede mnou s Fronem po boku.

"Ari." zavolal jsem na ni. Když se otočili, došel jsem k nim, "Mára rë. Ari můžu s tebou mluvit?" zeptal jsem se.

"Zkus to." odpověděla mi.

Cesta na sever

Ber najde Ari ve stáji. Rád by šel s Ari bruslit a trávil s ní celý den, ale není mu přáno. Je vyslán na výpravu. Dál to nechám na Berovi... Jako vždy.

Vaše Vanimaré

"Ari?" oslovil jsem ji. Ohlédla se.

"Jak víš, že jsem tady?" zeptala se.

"Asi šestý smysl. Ne, to ne, řekla mi to tvá matka."

"Našel sis spiklence?"

"Dalo by se říct, že ano." došel jsem k ní.

"Čekala jsem, že přijdeš až odpoledne." řekla.

"Odpoledne tu už pravděpodobně nebudu. Jakožto člen domobrany jsem poslán na sever, kam se odebrala armáda Maura."

"Spíše to, co z ní zbylo. Ten zbytek byl rozprášen." řekla na moje oznámení.

"Ari, mají nového velitele." chytil jsem ji za ramena, "Sjednotil je. Zatím monitorujeme jejich pohyb, ale…."

"Kdo je vede?" skočila mi do řeči.

Na bruslích

Ber pokračuje ve výcviku Ari. Ovšem má pro ni i překvapení. Bere, povídej...

Vaše Vanimaré

Mířil jsem k Ari. Měli jsme jít šermovat. Nestihl jsem ani zazvonit na zvonec a dveře se otevřely.

"Mára rë." pozdravil jsem Frona s Jekem.

"Mára rë. Jdeš za Ari?" řekl Fron.

"Ano, budeme šermovat."

Nečekané dobrodružství

Ber tráví s Ari další chvíle. A teď nechám mluvit Bera....

Vaše Vanimaré

Zazvonil jsem na zvonec u Ari doma. Otevřel mi Jek.

"Mára rë." pozdravil jsem.

"Mára rë, Bere. Pojď dál."

"Kde je Ari?" zeptal jsem se.

"Šel pro ni Fron. Za chvilku je tady."

Chvíli bylo ticho, pak se shora ozval Fronův smích.