Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

5.7.26

29.6. - 5.7.2026

Tak jo, prázdniny začaly. Dětem hned v pondělí, mě až ve středu. A co se dělo?
V pondělí dopoledne práce. Svezl mě kolega, co jel autem. Nějak jsem se zapomněla podívat, jak mi vlastě jedou autobusy, protože ten v 6:13 úspěšně nejel. A kolega mě nachytal na zastávce.
Měla jsem dvě tříhodinová školení. Přežila jsem. Horko bylo, až hrůza. První školení bylo na AI ve výuce a pak na program Canva. Po školeních bylo posezení na konci roku. Víno i pivo teklo proudem. Já měla jen vodu s ledem a citronem. To mi stačilo. Odcházela jsem kolem půl šesté, abych stihla autobus v šest a mohla zpívat na mši v sedm. Všechno krásně klaplo a já byla i deset minut doma.
Po mši svaté jsem zbytek večera strávila s přítelem u nás na večeři a na posteli. Přítele pak odvezl domů brácha.
V úterý opět práce. V tomto školním roce poslední. Proběhl úklid kabinetu a pak dlouhý pokec s kolegyněmi. Takhle jsme si za celý školní rok nepokecaly. Cestou domů jsem se stavila na Petrově pro hostie, kdybych je náhodou potřebovala na pouti. Jenže problém nastal hned při cestě tam. Centrem Brna měl projíždět konvoj tramvají, těch hezkých osmiček. Takže byla zablokovaná vesta na Mendlák. Muselo se jet odklonem přes hlavní nádraží. Vystoupila jsem na Nových Sadech a vyšplhala se k Petrovu. Odtud jsem šla pěšky na Českou do knihkupectví Dobrovský koupit si Příběh o Kullervovi. Zatím poslední kniha od Tolkiena. A to jsem si myslela, že pojedu autobusem ve čtvrt na jednu. Ani omylem. Jela jsem v klasický čas. K nemocnici jsem jela už klasicky, šestkou a osmičkou. Tam jsem se chtěla stavit v jednom obchodě, ale on už tam nebyl. Místo toho jsem nakoupila v Tescu. Pak už jsem jen čekala na autobus.
Cesta z Brna byla v pohodě a rychlá. V autobuse bylo příjemně.
Doma jsem si zacvičila a dala kafe se zmrzlinou. Toho dne už druhou, protože cestou z autobusu měli v pekárně jahodovou. A tu jsem prostě musela mít.
Později odpoledne jsem šla s přítelem na procházku. Probrali jsme pouť a taky si dali zmrzlinu. Tentokrát broskvovou. Moje třetí. Druhá byla levandulová. Na chvíli jsme si sedli do parku a následně jsme šli k nám na večeři.
Večer začalo hřmít a foukat. Přítel v tom šel domů. Měla jsem strach, ale jakmile odešel, začalo pršet a volal si bratra, který ho odvezl. Naštěstí.
Ve středu mi začala dovolená. Vstávala jsem před osmou, abych se stihla nachystat ke kadeřnici. Musela jsem jít přes celé město. Asi do poloviny cesty k příteli. Do půl jedenácté jsem byla doma. A hrála na mobilu. Jak se za to nemám ráda.
Po obědě jsem si na chvíli zdřímla. Pak jsem si zacvičila a dala kafe. Po kafi jsem vyluštila křížovku a pak mi volal přítel, že se ještě přede mší projdeme. Prošli jsme se pěkně. Na mši svaté jsem zpívala. Následovala večeře u nás a klasické již tradiční poleženíčko. Domů jel přítel autem.
Do noci jsem chvíli četla.
Ve čtvrtek dopoledne cvičeni, kafe se zmrzlinou a drbání kocoura. Taky procházka do obchodů a na poštu. Do oběda jsem stihla ještě cvičit a podívat se na nedodělané saténové šaty.
Po obědě jsem s AI řešila střih na kraťasy. Po chvíli se m i to podařilo narýsovat a ušít ze starého povlečení. Vypadalo to jako kraťasy, tak jsem střihla do saténu. Do kafe jsem měla část hotovou. Po kafi jsem pokračovala do doby, než přijel přítel. Následně jsme sedli do auta a jeli k němu. Před večeří jsme se prošli lesem. Bylo tam krásně. Svěží vzdoušek, žádné velké horko. Prostě nádhera. Následovala večeře a společná noc.
V pátek se mi pak nechtělo z postele. Budíček byl brzy po páté ráno. Přítel nepracuje ve školství, takže musel do práce. Společně jsme se nasnídali a část cesty jsme měli společnou. Odvezl mě domů a jel dál do práce.
Doma jsem zalezla do postele a ještě dvě hodiny spala.
Po druhém probuzení jsem se pomodlila a dala si s mamkou kafe a koláčky.
 Dopoledne jsem stihla ještě cvičit a šít. V šití jsem pokračovala i po obědě. Pak mi došla nit. Na čtvrtou hodinu jsem šla na mši svatou. Zpívala jsem. Doma jsem si pak chystala věci k příteli, který mě vyzvedl kolem půl sedmé. Společně jsme si dali večeři a vyrazili na krátkou procházku. Domů jsem se v pátek nevrátila. Přespala jsem u přítele.
V sobotu ráno jsem vstávala před sedmou hodinou. Rychlá snídaně a dlouhá cesta na mši svatou. Zpívala jsem. Cestou ze mše svaté jsem se stavila doma pro pár věcí. Pak jsme šli s přítelem zase k němu. Tam jsme chvíli odpočinuli, dali sváču a vrhla jsem se na vaření.
Po obědě jsme vyrazili do Náměště. Konečně jsme si prohlédli druhý prohlídkový okruh, který byl snad i lepší, než ten první. Cestou domů jsme se stavili na nákup, abychom měli něco dobrého k obědu v neděli. Doma jsme zjistili, že přijel přítelův bratr s neteřemi. A měli jsme o zábavu postaráno. Domů jsem se nevrátila. Opět jsem přespala u přítele.
V neděli budíček ještě dřív než v sobotu. Snídaně, zkulturnění a cesta na mši svatou. Byla tichá. Nedostavil se žádný varhaník. Po návratu ze mše svaté jsme začali vařit. Brambory a chtěla jsem upéct maso. No, ještě by ta trouba nemusela vyhazovat pojistky. Dvakrát. Tak nic, peče se nahoře o tatínka. Zapnuli starší troubu a vyrazila pojistky do třetice. Ještěže mají novou. Ta už pojistky nevyrazila a mohlo se péct.
Odpoledne přijely opět neteře. Vzali jsme je do lesa kolem Balinky. Holky si vymáchaly nohy v potoce, pak jsme si udělali topinky a ony odjely.
A to bude pro tento týden asi všechno. Užívejte krásných dní a pozor na klíšťata. Jen já jsem měla přes víkend tři. A to nosím v kapse fenykl. Jinak dneska bez fotky, protože jsem foťák nechala doma.
Vaše Vanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené