V pondělí ráno cesta na autobus, cesta do Brna a do práce. Přežila jsem čtyři hodiny. Měla jsem i jednu hodinu suplovat. A angličtinu k tomu. Ze suplu nebylo skoro nic, jen jsem zadala domácí úkol. Pak měla třída vystoupení ke Dni učitelů. Povedlo se jim to.
Následovaly ještě dvě hodiny. Matematika a čeština. V češtině se jen dívali na videa k vlastivědě.
Následně jsem si dala oběd a čekala na svou šestnáctou náslechovou hodinu. Ač jsem utíkala ze školy, jak jsem mohla, autobus ve čtvrt jsem nestihla. Asi o dvě minuty. Tak jsem si počkala na další. Naštěstí jen necelou čtvrt hodinu.
Cestou domů jsem si vyzvedla balíček s Jasnosvitu. Objednala jsem si další sklíčka k náušnicím. Pak jsem si doma dala kafe a nějakou tu svačinu. Přišli taky dělníci dodělávat terasu a já si taky zacvičila.
Po večeři jsem šla na poslední zkoušku se sborem. A do noci jsem si četla. Dočetla jsem Dvě věže. Za cenu, že jsem se málo vyspala. Usnula jsem až po tři čtvrtě na deset.
V úterý se mi tudíž nechtělo z postele. A přispat jsem si mohla, ale raději jsem vstala a spěchala na autobus. Svůj tradiční jsem nestihla. Ranní technické problémy. Jela jsem teda o deset minut později.
V práci jsem měla první vyučovací hodinu volno. Psala jsem konečně deník praxe. Zbytek jsem dopsala, když byly děti na dopravní výchově.
Po obědě jsem měla další hodinu náslechu. V práci jsem byla až do tří odpoledne. Pak jsem vyrazila do města nakupovat. Den jsem zakončila prohlídkou baziliky minor na Starém Brně a posezením ve vinném sklípku U královny Elišky. Domů jsem jela před osmou hodinou.
Ve středu dopoledne opět práce. A ráno se mi nechtělo vstávat. Přežila jsem čtyři hodiny a pak jsem spěchala na oběd. Cestou domů jsem si vzpomněla, že jsem v ledničce nechala zákusek v krabičce. No nic, vyzvednu ho v úterý.
Cesta domů byla klidná a pohodová. Skoro jsem usnula.
Doma jsem podrbala kocoura, dala si kafe se svačinou a zacvičila si. Taky jsem si pospala. Navečer jsem šla ke zpovědi a zpívat na mši svatou. Trochu jsem promrzla, tak jsem doma zalezla do vany.
U večeře jsem koukla na další díl Četnických humoresek. A do noci jsem četla.
Ve čtvrtek ráno budíček o celou hodinu později. Jela jsem do Brna až na půl desátou autobusem po půl osmé. A v Tetčicích jsem přestupovala na vlak. Tak tak jsem ho stihla. Autobus měl zpoždění.
V Brně jsem zamířila hned na Petrov. A bylo to dobře, protože jsem měla místo k sezení. Jela jsem po několika letech na Missu christmatis. Hurá sláva. Byla to nádhera. Seděla jsem hned za kněžími. Na přijímání jsem šla do boční kaple a u toho mě zachytila kamera televize Noe. Jelikož mám modrý kabát, tak jsem byla dost výrazná mezi kněžími oblečenými v bílém.
Domů jsem přijela kolem tři čtvrtě na jednu. Dala jsem si špenát k obědu a před třetí jsem frčela doučovat. Z doučka jsem jela rovnou na mši svatou. Byl Římský kánon. Po dlouhé době. Domů jsem přišla o půl osmé a hned mi přijel nákup z Rohlíku. Krásně načasováno. Dala jsem si večeři a četla si.
Do noci jsem četla.
V pátek jsem nezapínala počítač, moc jsem nejedla a hlavně jsem si četla a modlila se. Taky jsem si trochu zdřímla. Na třetí hodinu jsem šla na Velkopáteční obřady. A po obřadech jsem vyrazila ven na procházku. Nešla jsem sama. Po dlouhé době. Došla jsem do Ivančic a zpátky. Celkem jsem ušla asi osm kilometrů. Celou cestu jsem se skvěle bavila. Doma jsem si pak dala malou večeři a šla na křížovou cestu do kostela. Zpívala jsem.
V sobotu jsem spala dlouho. Do osmi. Po snídani jsem pomohla v kuchyni, učila se a cvičila. Nezapomněla jsem na kocoura. Odpoledne jsem s mamkou uvařila vajíčka natvrdo a nabarvila je. Mezitím jsem se vrhla na seminárku do etopedie. Hrůza, děs, běs. Nevím, co s tím. Nejraději bych mu celou etopedii hodila na hlavu. A to netvrdím, že není důležitá. Ale nic moc nám toho na přednáškách neřekl, a chce po nás seminárku. Jsem zvědavá, jak to dopadne. Literatura není k sehnání.
Večer jsem šla na Vigilii všech vigilií. Krása to byla. Jen škoda, že nebyla všechna čtení a Římský kánon. Žalmy jsem zpívala za svitu svící a mělo to své kouzlo.
Domů jsem měla doprovod i přes to, že pršelo. Že by něco nového?
Na neděli jsem nějak nemohla usnout a pak jsem se probudila moc brzo. Asi jsem byla nervózní z toho hraní. Dlouho jsem nehrála sólově na housle před lidmi. Většinou se chovám s violou v orchestru nebo s houslemi ve škole s dětmi. No zahrála jsem to jakž takž. Liturgie byla krásná. Písnička vyšla akorát a nemuseli jsme improvizovat.
Po mši jsem se na celou hodinu zakecala. Skoro jsem nestihla oběd.
Odpoledne jsem vyrazila na procházku na svou oblíbenou trasu. Krásně svítilo sluníčko a já se stihla i zapotit. Šla jsem hodně do kopce. Usadila jsem se na své oblíbené skále a chvíli psala. Taky jsem fotila.
Doma jsem si dala kousek velikonočního dortíku, čokoládu a večeři. Taky jsem se učila, cvičila a dočetla Návrat krále.
A zítra jsme ještě většinou doma. Hurá. Pracovní týden bude kratší. Takže si užívejte krásných jarních dní.
Krásný Velikonoční oktáv roku 2026.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat