Pouť do Fátimy a Lurd

Z Oslavan jsme měli odjet v 15:00. Odjeli jsme ale až kolem čtvrté hodiny. Jeli jsme přes Mikulov do Vídně. První zastávka byla až kousek od St. Pöltenu. Odtud jsme odjížděli kolem půl osmé. Po cestě do rodiště W. A. Mozarta jsme se společně pomodlili nešpory a růženec. Druhá zastávka byla až v Německu. Po této zastávce jsme se společně pomodlili kompletář. V noci jsme přejeli hranice Francie. Projeli jsme dvě mýtnice. V 7:28 jsme se probudili do deště na francouzské dálnici. Snídali jsme asi 180 km od Lyonu. Během cesty jsme se pomodlili ranní chvály a seznámili se s životopisem sv. Jana Marie Vianneyho. Průvodce Peter nás seznámil s politickou situací ve Francii. Probíhala velká francouzská revoluce, kdy bylo časté odsvěcování kostelů. Byl odsvěcen i známý kostel v Paříži Notre Dame. Dostali jsme i informace ohledně jídla ve Francii. Dozvěděli jsme se, že ve Francii mají 365 druhů sýra a několik set druhů vína. Skoro každá vesnice ve Francii má svou vlastní etiketu. Hlavní město Paříž má tolik obyvatel, jako naše Česká republika. Lyon, kam jsme směřovali, je druhé největší město Francie. Po úvodních informacích jsme byli seznámeni s programem v Arsu. V Arsu jsme si prohlédli kostel a faru, kde bydlel Jan Maria Vianney.

Pro zájemce byla možnost prohlédnout si muzeum voskových figurín, které popisovaly určité události života sv. Jana Marie Vianney. V poledne jsme měli mši svatou v kostele, kde sloužíval i Jan Maria Vianney. Po mši svaté jsme se vydali na cestu do Lyonu, kde jsme měli zajištěné ubytování. Projeli jsme vesnicí Dardilly, rodiště sv. Jana Marie Vianneyeho. Po cestě jsme se od průvodce dozvídali informace o Lyonu. Lyon má okolo 1 200 000 obyvatel. Dojeli jsme do centra Lyonu, vyhledali místo našeho noclehu a po druhé hodině jsme se ubytovali. V každém pokoji bylo velké dvojlůžko a jedna postel. Pokoje byly docela malé asi 3x4 m. v některých pokojích byly poličky. Filip skvěle popsal koupelnu. Může sedět na záchodě, umývat si nohy a u toho si ještě čistit zuby. Po příjezdu byla dvouhodinová pauza. Po ní mohli aktivnější objevovat aspoň kousek části města Lyonu pod vedením Petera. Po cestě zpět na ubytovnu se řešila "dojížděcí" párty, kdy se měly zkonzumovat veškeré zbytky jídla, které by se mohly zkazit. Párty byla u Filipa s Magdou. Všechny zbytky se zkonzumovaly a zapily dobrých francouzským vínem. Po modlitbě za zvuku hromů blížící se bouřky jsme se pomodlili a šli spát.

Ráno jsme snídali na dvě skupiny. První skupina snídala v 6:30 a druhá v 7:00. Z Lyonu jsme odjížděli v 7:30. V autobuse nám Peter povídal několik vtipů a popsal nám své ráno. Cestou do Avignonu jsme se pomodlili ranní chvály a za zvuku muzikálu o bl. Janu Pavlu II. jsme se ubírali k cíli naší cesty. Kolem půl desáté dopoledne jsme vjeli do deště. Měli jsme katechezi o tom, jak roku 313 bylo v římské říši povoleno křesťanství císařem Konstantinem. Udělil svobodu křesťanům. Byl vybudován první papežský palác (Latterano), vyvíjela se tam liturgie.

V této době se začínají stavět kostely, církev byla ovlivněna politikou. Francouzský panovník Filip povolal roku 1307 papeže do Avignonu. Za jeho vlády byl nárůst bohatství církve. Papežský stolec se přesouvá do Avignonu až do roku 1379. Bylo zde asi 7 papežů. Celé město bylo opevněno, mělo asi 14 věží, pevnost měla rozlohu 15 ha s palácem uprostřed.

Po mši svaté v papežské bazilice jsme měli krátký rozchod. Kolem půl druhé jsme se setkali u autobusu a vyrazili směr Barcelona. Za Avignonem byla krátká zastávka. Kolem tři čtvrtě na čtyři jsme po dlouhé únavné cestě spatřili Středozemní moře. Kolem půl šesté jsme přejeli hranici Španělska. Cestou jsme zpívali, Peter povídal vtipy. Zastavili jsme se na večeři na hranici, prošli jsme město a vybrali restauraci. Někteří se šli najíst za 15 Euro all exklusive a potom jim bylo trochu šoufl. S půlhodinovým zpožděním jsme vyrazili na cestu. Peter bavil zadní část autobusu písničkami. Pak byla krátká katecheze o svátku sv. Josefa dělníka. Ubytovali jsme se v 3 hvězdičkovém hotelu.

Ráno byl budíček z recepce o půl sedmé. V sedm byla snídaně ve formě švédského stolu. V osm hodin byl odjezd do centra Barcelony. Cestou byly ranní chvály a zpěv písně, krátké seznámení s historií Španělska, Peter nám vyjmenoval zajímavé lokality v Barceloně. Povídání o Isabele Kastilské a Ferdinandu Aragonskému, kteří přinesli do Španělska křesťanství, jinak by Španělsko bylo muslimskou zemí. Maurové donesli aritmetiku, zavlažování. Izabela je vyhání, velitel vojska jí předává klíče od města v Granadě. Sv. Terezie z Avily, Ignác z Lokly, Jan z Boha - svatí, kteří pocházeli ze Španělska. V Barceloně jsme navštívili Olympijský stadion, kde byla Olympiáda v roce 1992. Nedostali jsme se až do "kotle". Když jsme projížděli Barcelonou všimli jsme si, že je zde mnoho zeleně. (platany, oleandry, fíkusy). Ve stromech byli papoušci. Chtěli jsme také navštívit tzv. Zpívající fontány. Bohužel jsme se tam nedostali. Autobusem jsme se přesunuli do přístavu, odkud roku 1492 odplul Kryštof Kolumbus. Prohlédli jsme si jeho 30 ti metrovou sochu a pak jsme zamířili do oceanária. Za vstup jsme dali 18 €, ale návštěva stála z to. Pak jsme prošli nejznámější ulicí v Barceloně. Autobus nás vyzvedl a odvezl ke kostelu Antonia Gaudího La Sagrada Familia.

Kostel jsme si prohlédli z venku a za 17 € prohlédli i interiér kostela. Jakožto skupina jsme dostali sluchátka a vysílačky. Samozřejmě nám to bylo na houby, protože to povídalo anglicky. Na prohlídku jsme měli jednu hodinu. Potom nás páni řidiči odvezli ještě do Gaudího zahrad. V rychlosti jsme je prošli a zamířili do hotelu na večeři. Kdo chtěl, mohl si dát večeři za 12 €. Po večeři šla skupina k moři. O. Petr, Filip a Peter si v moři i zaplavali. Kolem desáté jsme se vrátili na hotel, chvíli poseděli v pokoji a šli spát kolem půlnoci.

Budíček byl v 7:30. snídani jsme měli na 8:00. po deváté hodině jsme vyjeli směr Montserrat.

Cestou jsme se pomodlili ranní chvály. Peter nám říkal něco o historii kláštera, kde se nachází Černá madona. Černé madony se lze dotknout. Na Monserratu jsme byli na mši svaté v katalánském jazyce. Po mši svaté jsme šli uctít Pannu Marii, Černou Madonu. V jednu hodinu jsme si mohli poslechnout chlapecký pěvecký sbor skládající se z chlapců ve věku 13 - 14 let z celého světa. V 17:44 jsme dojeli k Zaragoze, kde je kostel Panny Marie del Pilar (Panna Maria na sloupu). Každý den je převlékána do šatů. Na podzim mívají slavnost, kdy je socha vynesena a obklopena květinami. V jedné boční kapli jsme se pomodlili Loretánské litanie. Zaragoza se nachází v Aragonii. V Zaragoze jsme navštívili nejen kostel, ale i zdejší tržnici.

Poté jsme sedli do autobusu a zamířili do Portugalska. Po jedné zastávce ještě ve Španělsku, nás zastavila policie a prohlížela autobus. Krátce po druhé zastávce na záchod, kolem 4 hodiny ranní jsme překročili hranice Portugalska. Kolem 7:45 středoevropského času jsme dorazili do Fatimy. Při příjezdu k hotelu byla malá komplikace ve formě čističe kanálů a odpadů. Ale i tuto překážku jsme zdárně překonali a snídali v autobuse před hotelem. Vytahali jsme z busu bagáž a nastala další komplikace. V hotelu nás mohli ubytovat nejdříve v poledne. Bagáž a kufry jsme tedy odložili a zamkli v nedalekém hotelu a od 9 hodin jsme se procházeli po prostoru před bazilikou.

Ještě v dopoledních hodinách jsme měli mši svatou. Kolem 12 hodiny jsme se ubytovali a zájemci šli na oběd do toho hotelu, kde jsme měli schovány kufry. Oběd se skládal z předkrmu, polévky, hlavního chodu a dezertu. Zájemci mohli od druhé hodiny navštívit muzeum voskových figurín. A od 15 hodiny jsme šli na křížovou cestu. Po křížové cestě jsme měli osobní volno. V 19:45 jsme šli na večeři a po večeři na průvod se svíčkami.

Ráno jsme měli v 6 hodin mši svatou. Hlavním celebrantem byl otec Ludvík. Po mši svaté jsme měli bohatou snídani. V 9 hodin jsme nasedli do autobusu a zamířili do Batalhy, kde jsme si prohlédli gotickou baziliku postavenou na místě bitvy.

Potom jsme se autobusem přesunuli do Alcobacy na prohlídku další raně gotickou baziliku, kterou postavili cisterciáci.

Naše dnešní poslední zastávka byla v Nazaré.

Bazilika je postavena na kopci na Atlantickým oceánem. Po prohlídce baziliky jsme sedli do autobusu a sjeli k oceánu.

Ti odvážnější se do oceánu ponořili celí, ti méně odvážní si namočili jen nohy. Kolem 4 hodiny jsme jeli domů na hotel. Zbytek odpoledne jsme měli volno. Po večeři jsme šli k bazilice, kde jsme se pomodlili mnohojazyčně růženec a prošli se po prostoru před bazilikou průvodem se svíčkami. Peter chvíli nesl nosítka s Pannou Marií. Průvod se svíčkami se všem poutníkům líbil.

Ráno jsme měli mši svatou se Slovenskými poutníky v 5:25 na místě zjevení Panny Marie Fatimské. Mše svatá byla v obou jazycích. Snídaně byla až v 7:30. Okolo 9 hodiny byl odjezd od hotelu. Po cestě jsme se pomodlili ranní chvály. Poděkovali jsme otcům i Peterovi za krásnou pouť. Peter nás seznamoval s programem dalšího dne. Ptal se nás, jaký je národní světec Portugalska, je jím Antonín z Padovy. Peter nám povídal o jeho životě. Odpoledne, kolem půl čtvrté jsme dojeli do Santiaga De Compostela. Za vytrvalého mrholení jsme došli k bazilice sv. Jakuba z raně gotického období.

Večer jsme se ubytovali v hotelu, večeři jsme měli ve 20:30.

Ráno byla snídaně v 7:30, sbalili jsme kufry a po snídani vyrazili na dlouhou cestu do Lurd. Pomodlili jsme ranní chvály a zpívali. Pak jsme se rozdělili na 4 skupiny a zpívali jsme Prelude, jedni jako žáby, psi, kočky a krávy. Postupně jsme se ve zpěvu střídali podle dirigenta Petera. Pak jsme zpívali My jsme muzikanti po Slovensku. Ve večerních hodinách jsme dorazili do Lurd.

Po večeři jsme šli na průvod se svíčkami. Peter šel s českou vlajkou na schody.

A já byla nejblíže, tak jsem šla s ním. Spát jsme šli kolem půl dvanácté.

Budíček byl v 7:00, snídaně byla v 7:30. Kolem půl deváté byl odchod k bazilice. O půl jedenácté jsme měli mši svatou kousek od baziliky. Po mši svaté jsme si prohlédli původní a novější baziliku, který byla postavena nad tou původní.

Ve dvanáct jsme měli oběd. Po obědě jsme měli sraz v 13:15 před hotelem. Dobrovolníci si vyseděli frontu na koupele. Při čekání jsme zpívali Lurdskou hymnu a modlili se růženec. Lurdská hymna zazněla i v českém jazyce z mých úst. Koupel probíhala tak, že jsme vstoupili do šatny, kde nám přes záda držely plášť, pod kterým jsme se svlékly. Chvíli jsme čekaly mezi 4mi plachtami.. po chvíli čekání jsme vešli k vaně. U vany jsme se krátce pomodlili, pak jsme vstoupili a byli ponořeni do vody na konci vany u sochy Panny Marie. Pak jsme vanou prošli zpět, znovu se krátce pomodlili a vystoupili z vany. Dobrovolnice nás zahalily do pláště a vrátili se do šatny, kde jsme se oblékli. Kolem půl čtvrté byl sraz u sochy Panny Marie a společně jsme vykročili na křížovou cestu. Po křížové cestě jsme se zúčastnili Eucharistického procesí, kvůli dešti bylo v bazilice Pia X. která je pro 27 000 lidí.

Pak jsme měli možnost projít si obchůdky v přilehlých ulicích. Po večeři šli dobrovolníci na průvod se svíčkami. Spát jsme šli kolem jedenácté hodiny.

Budíček byl v pět ráno. Kolem půl jsme šli do jeskyně na mši svatou.

Kolem sedmé hodiny ranní jsme šli na snídani, po snídani jsme šli balit a po osmé hodině jsme opustili Lurdy. Kolem šesti jsme dorazili do Nevers. Navštívili jsme kostel, kde je vystaveno neporušené tělo sv. Bernadety a navštívili jsme i muzeum, které popisuje její život. V areálu kláštera byla také napodobenina Lurdské jeskyně, kde byl kámen z Lurd. Večer jsme se ubytovali a vyrazili na nákup večeře. Večer byla rozlučková párty.

Ráno byl budíček individuální. Snídaně byla rozdělena na dvě skupiny. První šla v šest hodin a druhá skupina o čtvrt hodiny později. Odjezd byl kolem sedmé hodiny. Před odjezdem mě průvodce u autobusu ostříhal ofinu. Cestou jsme se pomodlili ranní chvály. Průvodce nám chvílemi komentoval místa, kudy projíždíme. Projížděli jsme přes Burgundsko, kde je mnoho klášterů a je zde také největší klášter středověku. Cesta probíhala v pohodě, jen Mnichov byl trochu zacpaný. Na Německé dálnici jsme se také zastavili v kapli, kde jsme se společně pomodlili litanie k Panně Marii a zazpívali Te Deum na poděkování za krásnou pouť. Během cesty mohli dobrovolníci popovídat o tom, co jim pouť přinesla, proč se na ni vydali apod. Za odvahu jsem většině zpívala písně na přání. Na závěr jsme poděkovali našemu milému průvodci Peterovi a pánům řidičům za bezpečnou dopravu. Bohužel Petera jsme následně zanechali ve Vídni. Velmi srdečně se s námi loučil a ocenil nejmladšího a nejstaršího účastníka zájezdu, také Magdu a mne za zpěv, který byl podle něj dokonalý. Jemu jsme také poděkovali písní Když se zamiluje kůň. Domů do Oslavan jsme dorazili kolem půl páté ráno.