21.7. - 27.7.2025

Tak, další neděle je tady. Poslední celočervencový týden je pryč. Příští nedělní článek bude už se srpnovým datem. A co se dělo?

V pondělí ráno návštěva na psycho, dopoledne kafe, nákupy a odpočinek u knížky. Dočetla jsem Prince Kaspiana a přečetla Plavbu Jitřního poutníka. Večer jsem nakousla Stříbrnou židli.

Odpoledne jsem byla doma. Četla jsem a odpočívala a pila kafe se zmrzlinou. Bylo moc teplo na nějakou procházku. Večer byla bouřka a pěkně pršelo. Do noci za deště jsem četla.

V úterý ráno se mi nechtělo z postele. Samozřejmě jsem cvičila, četla, dala si kafe, šla s mamkou do obchodu a taky na procházku. To už jsem šla sama. Pěkně podél řeky po naučné stezce. Zvládla jsem to i bez berlí. U řeky bylo příjemně, cesta městem už tak příjemná nebyla. To už bylo horko.

Zbytek dopoledne a odpoledne jsem četla. Taky jsem nezapomněla podrbat kocoura. Dočetla jsem Stříbrnou židli. Už mi zbývala jen Poslední bitva. Do večera byla přečtená. U večeře jsem koukla na Princeznu se zlatou hvězdou na čele. Srdcovka. A do noci jsem přečetla Cestu obrácení.

Ve středu se mi nechtělo z postele. Snad jako každé ráno. Dopoledne kafe, nákup a pokec se sousedkou. Naši. Já měla mazlení se psem. Chvíli mi poseděl na klíně a olízal mi celý obličej. Potom i nohy. Do oběda jsem četla a cvičila. Přečetla jsem knihu Pocity viny a jak jim čelit. Následně jsem po dlouhé době zapnula čtečku a vrhla se na knihu Z krve a ohně. Jsem zvědavá.

Odpoledne jsem četla a cvičila, drbala kocoura a dala si kafe. Taky jsem odpovídala na rozjezdové otázky z Psacího návyku. Navečer jsem šla na mši svatou. Zpívala jsem. A zvládla jsem cestu na kůr bez berlí. A do kostela vlastně taky. Trochu jsem nadávala cestou domů, že se koleno bolestivě ozývalo, ale došla jsem. Cestou to bolet přestalo. A pak už jsem jen odpočívala. A do noci jsem četla.

Ve čtvrtek jsem vstávala celkem brzy. Dopoledne kafe, nákupy, cvičení, příjezd Rohlíku a taky hraní na housle a violu.

Odpoledne jsem pokračovala v četbě. Chtěla jsem jít i ven, ale nějak pršelo. Tak jsem místo toho po kafi sedla za šicí stroj. Ani nevím, po kolika dnech. Možná i měsících. Dokončila jsem princessový živůtek a sešila první dvě části sukně. Jsem zvědavá, jak to všechno dopadne. Nezapomněla jsem podrbat kocoura a projít se aspoň po zahradě. A do noci jsem četla.

V pátek dopoledne se mi nechtělo z postele. Jinak bylo kafe a nákup a následně procházka. Do oběda jsem potom cvičila a četla. Po obědě jsem ve čtení pokračovala, ale usnula jsem u toho. Na čtvrtou jsem šla na mši svatou. Zpívala jsem. Pak malá pomoc s úklidem.

Doma jsem si dala večeři a táhlo mě to ven. Tak jsem šla. Směrem na Ivančice po cyklostezce. Našla jsem tam malou mrtvolku. Od té doby má moje telefonní číslo městská policie. Naštěstí se všechno vyřešilo a já mohla jít spokojeně domů. Do noci jsem četla.

V sobotu ráno jsem byla na mši svaté. Konečně. Sobota a ranní eucharistie. Dopoledne jsem pak s mamkou vařila. Do oběda jsem stihla i číst a usnout u toho.

Po obědě jsem chvíli odpočívala, ale pak jsem vyrazila ven. Prvně svou tradiční rovinnou trasu, kterou jsem si prodloužila až na střelnici. Tam jsem potkala táborníky a přes řeku i šermíře. Asi Sigurdy. Nevím. V polovině trasy jsem si vymáchala nohy v řece. To mi chybělo.

Kafe jsem odpoledne neměla, protože jsem přišla pozdě. Místo toho jsem převlíkla peřiny a dala si sprchu. Večer jsem šla ještě kamošovi na rozlučku se svobodou. Dlouho jsem tam nebyla, protože jako každou neděli jsem vstávala. Ale musela jsem mu připít na štěstí slivovicí. Nebyla moc dobrá. V noci mi z ní nebylo moc dobře.

V neděli jsem zpívala na mši svaté. Před mší ještě musela proběhnout domluva s knězem, protože byl zástup. Kromě domluvy na předzpívání Gloria, recitace Creda a ujištění, že je 17. neděle v mezidobí, jsem se domlouvala na přijímání, kdy mám jít jakožto bezlepková. Naštěstí se pro mě nic neměnilo.

Do oběda jsem četla. Po obědě jsem chvíli ve čtení pokračovala, ale jakmile jsem zjistila, že neprší, už jsem byla venku. Dala jsem si krásný okruh. Byla jsem přes dvě hodiny venku a podrbala jsem si pejska. Samozřejmě s dovolením majitele. Vždycky se ptám. Domů jsem sotva došla. Už je to třetí den, co jsem měla kolem deseti kilometrů v nohách.

Doma jsem pak zalezla do postele, chvíli si četla, trochu pospala, vyluštila osmisměrky a dala si večeři.

A to bude pro tento týden asi všechno. Ten další bude snad skvělý.

Krásný další týden roku 2025. Užívejte jakéhokoli počasí.

Vaše Vanimaré