Tak, neděle. Co jsem dělala přes týden? V pondělí jsem jela na chirdu na kontrolu. Pak jsem frčela do Olomouce. Od pondělka mi začala škola, takže se nic moc nedělo. Jen odpadaly hodiny. Ve středu jsem měla celý den volný. Žádné přednášky, žádné semináře, žádné cvičení. Ve čtvrtek jsem získávala nové zkušenosti a zážitky. Navštívila jsem kavárnu POTMĚ, kterou podporuje sdružení Světluška. V kavárně jste obslouženi nevidomými lidmi. Všichni jsou ochotni, usmívají se (aspoň ti, které lze potkat venku, ale i obsluha, kterou nevidíte, se usmívá, je to cítit z jejich hlasů). Tato kavárna vám pomůže vžít se do situace nevidomých lidí. Je to opravdu zajímavé. Na památku si odnesete hrníček. Opravdu se mi v kavárně moc líbilo, i když jsem vnitřek neviděla. Jen si dejte poroz, až budete odcházet. Je to trochu šok, když jdete ven. Pak jsem šla opět za svými povinnostmi a cupitala do školy na cvičení. Potom jsem frčela domů. V pátek jsem jela na chirdu na vytažení stehů. Potom jsem byla doma, odpoledne jsem šla chvíli hrát na varhany, byla jsem na mši a šla hrát do komorňáku. Přiznám se, moc mi to nešlo. V sobotu jsem jela do Újezda, podívat se na otce, jak se má. Navíc byl státní svátek a ještě svátek národního světce sv. Václava. Odpoledne jsem byla ještě na mši svaté a překvapivě jsem ministrovala. Ano, po dlouhém měsíci jsem se k tomu odhodlala a šla jsem. Nezapomněla jsem z toho nic. Jen to nemělo takovou tu klasickou jiskru. Na florbal jsem nešla. Jen jsem zaplatila tělocvičnu a utíkala domů. V neděli jsem byla na jedné mši svaté. Teď koukám do monitoru a přemýšlím, co budu ještě dělat. Zapomněla jsem napsat, že v týdnu přibyla další, možná i poslední, část příběhu. Uvidím, mám to trochu rozpracované dál, ale nevím, zda by to bylo vhodné.
Tak to bude pro dnešek všechno. Přeji Vám krásný týden.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat