Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

3.11.13

44. týden 2013

Tak a je to tu opět. Navíc mi na mysli vyvstává otázka, co budu dělat příští rok. jestli budu pokračovat ve svém vylévání duše, nebo vymyslím něco jiného. Můžete klidně předložit své návrhy do komentářů.
Ale teď se vrátím k rekapitulaci týdne. V pondělí jsem byla doma. Překvapivě. Byl státní svátek. Do Olomouce jsem jela až večer, i když jsem mohla jet až v úterý ráno. Byla jsem líná vstávat na šest na vlak. V úterý jsem teda šla asi na dvě cvičení. Hudebně didaktické praktikum a didaktiku angličtiny. Pak už jsem se nudila a šla brzy spát. Ve středu jsem byla jen na "céčkovém" předmětu, který začínal až ve tři odpoledne. Tak jsem se spolubydlící vyrazila na nákupy. Sehnala jsem dvě jednobarevná trička bez potisku s dlouhým rukávem. Na to, že jsem sháněla černé slušné polobotky. Ty se ovšem sehnat asi ani nedají, ne v tomhle období. Teď už jsou na pultech obuví zimní boty. Ty já ale NEPOTŘEBUJI. Uf, tak uvidím jak to dopadne. Nejspíš budu chodit v botaskách a do kostela v balerínách s černými teplými ponožkami. No, budu pokračovat. Večer po návštěvě nádraží s cílem koupit si jízdenku jsme se spolubydlící skončili v kavárně na čokoládě. K mé smůle jsem si nemohla dát nějaký zákusek. Říkala jsem si, kolik mám času mezi jednotlivými dávkami Phlogenzymu času, ale ono ne. Jsou tam jen dvě hodiny. No, nějak to ještě vydržím. Ve čtvrtek jsem měla přednášku, seminář a pak ještě jednu přenášku. Z té jsem po čtvrt hodině utíkala na vlak. Po dlouhé době poprvé a naposled jsem jela v jednu. Spoje mi krásně navazovaly, až teda na ten bus, co nevěděl, kdy má odjezd. Ale dostala jsem se domů. V pátek jsem dodělávala výtvarnou řadu.
Odpoledne jsem byla chvíli hrát na varhany, pak jsem byla na mši svaté snažíc se nevnímat dění u oltáře, protože mi z toho bylo smutno, hlavně mi vadilo, že kluci, co ministrovat umí, tak radši hráli. Hrát sice taky umí, ale liturgie je při mši důležitější než hudba. Ještě k tomu všemu byla slavnost Všech svatých, následovala adorace a výstav Nejsvětější svátosti. to mě dorazilo to, když se žehnalo monstrancí, tak se okuřuje. Jen je dobré jít na to správné místo a okuřovat zepředu a ne z boku, jak jsem to viděla. No, přestanu kritizovat. Pak jsem hrála chvíli v orchestru na violu a utíkala za dětmi tvořit. První fotka (ta nahoře) jsou fáze měsíce. To jsem ještě dělala doma. Potom u dětí, které se radši věnovaly hře, jsem tvořila souhvězdí.
Dopadlo to celkem dobře. Souhvězdí jsem si našla v atlase. V sobotu jsem byla na mši svaté, která byla vzpomínková na všechny věrné zemřelé. Naštěstí ministranti už dělali obvyklé chyby, které by tam být taky neměly, ale co já s tím nadělám. Snažím se to nevidět, ale zároveň se tímto i cvičím a opakuji v liturgii. Nerada bych ji zapomněla. Odpoledne jsem byla doma. Chvíli se věnovala angličtině a pak brouzdala po internetu. Taky jsem se trochu věnovala domu a uklízela po malování. Večer jsem navštívila své drahé zesnulé a zapálila jim svíčku. Na florec jsem se těšila, ale zbytečně. Tělocvična uzavřena. Zjistila jsem to, až jsem tam došla. Tak snad už příště. V neděli jsem byla na jedné mši svaté. Pak jsem utíkala domů protože začínalo pršet. Odpoledne jsem byla doma. Chvíli jsem koukala na Stargate a pak se věnovala četbě. Večer jsem šla na hřbitov zapálit svíčku a na křížovou cestu za duše v očistci. Pak jsem pokračovala ve sledování Stargate. Do školy jedu až zítra. Teď už přestanu psát, aby článek nebyl moc dlouhý.
Tak Vám přeji krásný další týden roku 2013 a v neděli jsem opět tu s rekapitulací týdne.
Vaše Vanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené