Opět je tu neděle. A co se dělo tento uplynulý týden? Bylo toho docela dost.
V pondělí na mě čekala práce a pak učení. Začala jsem být dost nervózní, což se projevovalo už minulý týden. Přes víkend jsem se trohu vzpamatovala a nepřenášela jsem nervozitu na děti a kolegy.
V úterý opět práce a pak kafíčko s kolegyní a se zákuskem. Odpoledne jsem se učila. Snažila jsem se.
Ve středu jsem jela s dětmi na výlet do ZooParku. Moc se nám tam líbilo. Měli tam různá zvířata. A mohli jsme si pohladit oslíky. Nejvíc se mi líbili koně. No jo, Vanimaré by akorát pořád jezdila, že?
Tak tady jsou fotky koní, mývala, veverky, ale ta není česká, a oslíka. Nejvíc děti zaujaly surikaty. Možná je to kvůli sešitu do matematiky. Na něm totiž máme surikaty.
Takoví krásní a roztomilí hlodavci...
Odpoledne jsem zamířila do Olomouce. Cesta byla zajímavá. V Prostějově jsme sjeli z dálnice a jeli okružní jízdou. Díky tomu jsem navštívila jedno Mariánské poutní místo. Dub nad Moravou.
Do Olomouce jsme dojeli s drobným zpožděním, ale nevadilo mi to. Hlavně, že jsem dojela. Ubytovala jsem se na koleji. usím uznat, že to nebyly koleje, ale hotel. Koberec i na chodbě a krásné vybavení. I televizi jsem tam měla. Ale podívala jsem se ráno akorát na počasí. Jinak jsem ji nezapínala. Proč taky, když se nedívám na televizi ani doma.
Večer jsem šla na mši svatou k dominikánům. Liturgie byla celkem pěkná. Jen mě zarazilo Gloria, když byla památka sv. Zdislavy.
Po mši jsem navštívila obchod a neměli Nutellu. Musela jsem se spokojit s Nugetou. Nic moc.
Večer jsem si pustila film Pán prstenů, Společenstvo prstenu. Bohužel jsem nedokoukala a chtěla jít spát. K tomu nedošlo. Jen jsem dolehla, tak jsem chytila do ruky sešit s poznámkami a opakovala si.
Ve čtvrtek na mě čekala velká zkouška. Vstala jsem brzy, abych se stihla připravit. Pomodlit, nasnídat, umýt, učesat, oblíct. A samozřejmě sbalit. Ve vedlejším pokoji byla holčina, která šla dělat státnice na pajdák. Tak jsme si popřály štěstí.
Já šla na státnice na devátou hodinu. Z kolejí jsem odcházela v osm, protože jsem byla dost nervózní. Kdo by taky nebyl, že?
Po deváté bylo zahájení a pak jsme postupně šli před komisi. Byla jsem čtvrtá. Už jsem ale věděla, že si nevytáhnu Žalmy ani evangelium podle Jana.
Když jsem tam přišla, tak jsem si losovala jednu otázku ze šesti. A vytáhla jsem si otázku číslo tři. Vznik, struktura a výrazná teologická témata knihy Izaiáš. No, představovala jsem si lepší otázku. Tak jsem tam něco sesmolila. Na otázku zkoušejících, jestli potřebuji ještě čas, jsem odpověděla, že už stejně nic nevyplodím, tak jsem šla ke zkoušení.
Po pravdě mám pocit, že jsem jim tam mnoho neřekla. Pak se ptali, na něco jsem odpověděla, na něco jsem odpověď neměla. Odešla jsem s úsměvem a s pocitem, že si to zopakuji.
Pak jsme čekali na výsledky. Opět jsme tam nastoupili všichni. Zkoušející se usmívali. My se taky usmívali a čekali na ortel. Dali jsme do všichni. Jak jsem dopadla já si můete přečísst v článku ZDE.
No, byla jsem relativně spokojená. Jen mi stále nedocházelo, že to mám za sebou. Aspoň zkoušku. Teď ještě napsat bakalářku. Snad to zvládnu. Ale zvládla jsem i diplomku.
Po zkoušce jsem jela domů. Opět kružní jízda. Střídavě jsme jeli autobusem po dálnici a po okreskách. Dojeli jsem s 15 minutami zpoždění. V Brně jsem si koupila aspoň kousek pizzy a jela druhým autobusem domů. Cesta z Brna byla horší. Autobus neměl klimatizaci. Ve Studentovi je aspoň ta klimatizace. V IDS není. A jako naschvál jsme do Troubska jeli krokem. Naštěstí se to pak rozjelo. Každopádně jsem přijela jako vykoupaná. Ve vlastním potu.
Večer jsem šla ještě do sboru. Pěkně jsem si zazpívala. Jen mám stále problém s tou hebrejštinou. Na fakultě jsme ji neměli, tak nevím, jak se některá slova vyslovují. A mám je přepsaná do latinky. Začnu pěkně Ašíra Adonaj, jak budu chvíli jen otvírat pusu a skončím slovy Ašíra, Ašíra. Co je mezi tím, nevím.
V pátek jsem šla do práce a šly jsme na výlet. Užila jsem si s dětmi pěkné dopoledne. Ani se jim nechtělo odcházet. Ale museli jsme.
Odpoledne jsem si dala s mamkou kafíčko a pak začalo bouřit. A měla jsem jít do kostela. Naštěstí se počasí trochu uklidnilo a nemusela jsem použít deštník. (Vanimaré ho nerada používá. Chce být jako Ari a deštník nepoužívat. A přitom má moc krásný hudebnický deštník.)
Taky jsem fotila haldu, ze které se na chvíli stala skoro sopka. Zvedal se z ní při tom větru, co předcházel bouři, prach. A jak krásně pršelo.
Mše málem byla po tmě. Nešla elektrika. Tak se z svatostánku zapálil paškál. OK beru. Pak elektrika naskočila, ale paškál svítil dál. Měl se zhasnout.
Liturgie probíhala normálně. Jen čtení bylo z Justina.
Po mši jsem šla do orchestru. Bylo nás tam dost málo. A užívala jsem si to. Dobře jsem si zahrála.
Večer jsem se dívala na Pána prstenů. Dokoukávala jsem první díl a pak jsem si četla.
V sobotu jsem se těšila, že se vyspím. Nestalo se tak. Ráno jsem šla na mši svatou. Liturgie probíhala pěkně.
Dopoledne jsem se dívala na Pevnost Boyard a odpoledne na Pána prstenů Dvě věže.
Do večera jsem si četla. Nechyběla koupel a příprava na nedělní mši svatou.
V neděli jsem byla na mši svaté. Byo lidově řečeno Bož tělo. Při mši svaté bylo první svaté přijímání. Po mši adorace a průvod. Všechno bylo krásné. Jen je škoda, že jsem si nemohla pořádně užít průvod. Odcházela jsem jako poslední z kůru a jako první jsem se tam musela vrátit.
Trochu mi vadila ale druhá eucharistická modlitba, když byla ta slavnost...
Do oběda jsem se dívala na Cirkus Humberto a pak kousek na Pevnost Boyard. Odpoledne jsem se dívala na poslední díl Pána prstenů.
Odpoledne jsem vylezla na zahradu. Okopala jsem dva záhonky a následovala kávička a zmrzlina.
A to bude pro dnešek asi všechno. Jdu dokoukat Pána prstenů a pak se psychicky nachystat do práce.
Takže přeji krásný další, teď už červnový týden roku 2018.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat