A je tu opět neděle. A jaký byl týden? Docela krátký. Aspoň mě se to tak jevilo.
V pondělí jsem šla do práce. Odpoledne jsem se snažila se učit pastorálku. Poslední zkouška před státnicemi. Vytiskla jsem si už snad všechny podklady a taky si objednala literaturu. Samozřejmě nesmělo chybět kafíčko s mamkou.
V úterý opět práce a odpoledne učení. Také jsem šla na kafe s kolegyňkou. A nechyběl ani zákusek. Pak jsem se do večera učila.
Ve středu je vždycky nejhoří den. Mám výtvarku. Jak já ji nemám ráda. Nějak jsem ji přežila. K tomu všemu byla Popeleční středa, půst újmy a od masa. Od masa se mi to moc nepodařilo, protože i v kuskusu s hráškem nějaké to maso bylo. Ale aspoň jsem měla půst újmy, protože jsem si nedala nic sladkého. Večer jsem šla ke svátosti smíření a pak na mši. Liturgie byla trochu zvláštní. Bylo Kyrie, ale nebyl úkon kajícnosti. Místo toho bylo po homilii udělování popelce. To bylo liturgicky korektní. a zpíval se žalm, který se měl zpívat i loni, ale já jsem to odmítla.
Ve čtvrtek jsem opět pracovala. A střídala jsem dvě třídy. Kolegyňka byla nemocná. Tak trocha improvizace neuškodila. Měla jsem tam dvě hodiny. A druhou hodinu jsem s nimi měla tělocvik a vzala jsem i svá zlatíčka. Užili jsme si to. Kafe jsem měla doma s mamkou. Večer jsem chtěla jít do sboru, ale sbor byl zrušen. Došla jsem na místo a v místnosti tma. Nikde nikdo. Tak jsem zase šla domů a učila se pastorálku.
V pátek byla opět práce. Po práci kafe s mamkou a překvapení na stole. Došla mi v pondělí objednaná knížka do pastorálky. Nove cesty pastorální teologie.
Odpoledne jsem šla na mši svatou. Trochu jsem se nechala zmást čtením. Jelikož jsem se modlila modlitbu se čtením, tak jsem si myslela, že první čtení bude z druhé kniy Mojžíšovy. A ministrant začal číst Izaiáše. Pak jsem si vzpomněla, že měl pravdu on. Po mši jsem šla do orchestru. Na to, že jsem přes dva týdny nehrála, mi to šlo. A dokonce mě to i bavilo. Problém nastal, když jsme začali hrát LOTRa. Jak to znám z poslechu, tak jsem tam ve viole občas hrála něco jiného a trochu rytmicky jinak. Naštěstí si toho nikdo nevšiml. Aspoň myslím.
Po večeři jsem si ještě zašla na katechismus. Probírali jsme Nejsvětější svátost a Eucharistii. Bylo to dost zajímavé a byli jsme zapojeni i my, posluchači. Byla jsem hned první. Dost mě to překvapilo, protože mám trochu pocit, že tam nejsem moc vítaná. Cestu tam jsem doprovázela otce. Docela jsme si i povídali, což mě taky dost překvapilo. Měla jsem dobrý pocit.
Pak jsem se dívala na Četnické humoresky a u toho překládala. Přeložila jsem si jen necelou stránku.
V sobotu jsem dlouho spala. Po dlouhé době přes deset hodin. Dopoledne jsem stihla záznam Ester Ledecké a její zlatou medaili a pak jsem se učila. Odpoledne Pevnost Boyard a znovu učení. Vypsala jsem si všechnu povinnou literaturu a doufám, že větší část mám doma. Chybí mi akorát úvody do liturgických knih. CIC naštěstí v poličce mám.
Odpoledne jsem si dala kafíčko a k tomu sušenky. Večer jsem šla na florbal. Bylo nás celkem málo a hrálo se na posledního. Tak jsem se několikrát ocitla v brance. Několika gólům jsem dokázala zabránit a několik mi jich tam padlo. Taky jsem si dala devět gólů protiháčům.
V neděli jsem byla na mši. Jelikož byla první postní, tak se uděloval ještě popelec. Naštěstí nebyl úkon kajícnosti. Co ale mělo být a nebylo...
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Teď nevím, kdy to emeritní papež Benedikt XVI. zavedl, ale je to závazné, zvláště o nedělích. Tomu závaznému se říká Modlitba nad lidem. A u nás opět nebyla. Nevím, zda to budu zase řešit. Stačilo mi to loni.
Po mši jsem si vyfotila pár fotek ze zimy. Zatím jsou ve foťáku.
Odpoledne jsem se dívala na Pevnost Boyard. Vyhráli pokaždé před deset tisíc.
Pak jsem se věnovala četbě. Nějak jsem se ale nedokopala k odborné četbě. Spíš jsem si pročítala svá "umělecká díla".
A to bude pro dnešek asi všechno. Venku sníh pomalu taje, já spokojeně trávím kave a poslední ballíček italských sušenek.
Tak přeji krásný další týden roku 2018.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat