Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

23.12.18

17.12. - 23.12.2018

Je za námi jeden z posledních týdnů roku 2018. Dnes je čtvrtá neděle adventní. Celý týden mi připadal strašně dlouhý. A co se dělo?
V pondělí práce. Překvapivě o hodinu kratší. Ale i tak jsem byla v práci dlouho. Potřebovala jsem si něco dodělat.
V úterý opět práce a velmi dlouhá, ale na druhou stranu i docela příjemná. Měli jsme Vánoce ve škole. Všude zněly koledy, lidé se usmívali a povídali si. Dala jsem si punč a cukroví a vánočku a polívku a prostě jsem se najedla. Domů jsem přišla ve čtvrt na osm.
Ve středu jsem si zašla na roráty. Byly poslední. Práce uběhla celkem rychle. Odpoledne jsem jela na mši do Ivančic. Bakalářka už nepočká. Docela dost mě překvapilo, že na konci se kněz s přisluhujícími ukláněl obrazu Nanebevzetí Panny Marie (kostel je této události zasvěcen). A také jsem se musela pousmát nad ministranty, jak poklekali. Všichni společně si nadzdvihli komži oběma rukama a poklekli. Bylo to kouzelné. Popsat se to nedá, to se musí vidět. Přemýšlela jsem, jak jsem to dělávala já, ale určitě ne tak viditelně. Navíc jsem bývala misálista, takže jsem se schovávala za mensou.
Ve čtvrtek poslední práce a poslední výuka. Odpoledne jsem poseděla s kolegyní a kamrádkou. Pěkně jsme si popovídaly a dali si kávičku a zákuseček. Však to bylo letos naposledy. Až příští rok půjdeme zase společně na kafe. Uvidíme. Večer jsem šla do sboru. Přihlásila jsem se na jeden koncert.
V pátek jsem měla s dětmi besídku. Udělaly si sypané obrázky, zobaly cukroví, koukly na pohádku a hrály hry. Prostě jsme se neučili a jen se bavili. Odpoledne jsem si dala kávičku s mamkou a pak jsem šla na mši. Měla jsem v plánu jít ještě na jednu, ale pak jsem si uvědomila, že na mě doma čeká práce. A taky bych ráda spala. Tak jsem místo mše svaté dělala cukroví. Poslední.
V sobotu jsem ráno pomáhala, kde se dalo. Odpoledne jsem si zajela do Brna na Rybovku. A pěkně pršelo. Byla jsem trochu víc mokrá. To je tak, když Vanimaré nenosí deštník... Ale já chci být jako Ari. Nechci se schovávat pod deštník.
No, byla jsem dost mokrá. Boty jsem měla mokré ještě v neděli ráno.
V neděli jsem šla na mši. Opět jsem si ji zapsala do své bakule.
Dopoledne jsem pomáhala a uklízela. Odpoledne jsem se chtěla učit. Ale místo toho jsem šla zalít květiny do práce. To je tak, když se na to poslední pracovní den zapomene. Odpoledne jsem se konečně dostala k tomu učení. Učila jsem se až do večera. Pak jsem se dívala na pohádku Anděl Páně.
A proto dneska píšu tak pozdě. Nějak jsem článek zapomněla dokončit a zveřejnit...
Takže přeji všem krásný další týden roku 2018.
Vaše Vanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené