Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

2.9.18

27.8. - 2.9.2018

Opět je tu neděle, poslední prázdninová. Zítra už pěkně jdeme všichni do školy. A co se dělo uplynulý týden?
V pondělí jsem ač unavená šla do práce chystat třídu. Odpoledne jsem byla na návštěvě. V úterý jsem opět šla do práce. A byla jsem na mši. Pohřební. Ale to mi nevadilo, protože jsem mohla ministrovat. Vyšel k tomu článek. Ve středu jsem byla opět v práci. Pokračovaly přípravy na nový školní rok. Také jsem si do třídy objednala koberec. Odpoledne jsem byla na návštěvě a pak na mši. V liturgii mě nic nepřekvapilo.
Ve čtvrtek opět práce a návštěva. Odpoledne jsem měla také zkoušku na muzikál. V pátek opět práce, návštěva a mše svatá. Tentokrát jsem nestihla vyběhnout na kůr a zpívat. Večer jsem se balila na svatbu. Ne, nevdala jsem se. Také jsem si po dlouhé době změnila póbrázek na ploše mobilu. Opustila jsem tulipány a dala si tam Thranduila. I když je dost chladný ke všemu a dost arogantní, přesto se mi ta postava líbí. Má něco do sebe. Hlavně je vysoká... A ví, co chce. A děsně mu to sluší.
V sobotu jsem vstávala docela brzy. Už v osm mě taťka odvezl na vlak a já jela kamarádce na svatbu. Měli to moc krásné. Ona oblečená jako víla, on v rytířském. Však se oba věnují historickému šermu. V programu byla ukázka boje a večer ohňová show. I když pršelo, užívala jsem si to. Obdivovala jsem šermíře. Zábava se pěkně rozjela. Dokonce jsem si i zatančila v páru. Připadala jsem si opět jako Ari s Berem.
No, veselí a zábavu jsem opustila až v neděli ráno. Se šermíři se člověk nenudí. A přitom jsou to úplně obyčejní lidé jako všichni ostatní.
V neděli jsem vstávala brzy. Přespávala jsem v místě svatby. Na mši jsem šla do Brna. Moc jsem liturgii nesledovala, protože jsem neviděla k oltáři. Ale hlavní je slyšet. Mši svatou měl nějaký polák. Byl tam výrazný přízvuk. Jinak jsem byla v bazilice minor na Starém Brně. Pak jsem zjistila, že se autobusem domů jen tak nedostanu. Ještěže má brácha auto.
Na zastávce autobusu jsem si vyfotila historický trolejbus. Pak už jsem frčela domů. V polovině cesty mě vyzvedl brácha autem.
Odpoledne jsem hrála divadlo. A taky pěkně pršelo. Hrála jsem venku, tak jsme museli chvíli čekat, až přestane. Naštěstí přestalo a mohli jsme hrát. Představení se nám povedlo.
Večer jsem smolila tento článek a myslela jsem, že u toho usnu.
A to bude pro dnešek asi všechno Takže krásný další týden roku 2018.
Vaše velmi unavená Vanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené