Opět je tu neděle a s ní rekapitulace. A co se dělo v týdnu?
Čtyři požáry v mém okolí. První byl v pondělí. Aspoň jsem se k tomu dočetla. A nejsem žhář. Byla jsem v tu dobu ve práci. Odpoledne jsem byla doma a snažila se číst Bibli a k tomu výklady. Hlavně teda Druhou knihu Mojžíšovu. Má asi, ne asi, ale určitě 40 kapitol. K tomu všemu výklady. Četla jsem to do čtvrtka.
V úterý opět práce a myslím, že i požár. Odpoledne kafíčko s kolegyňkou a kamarádkou. Užily jsme si to všechny. Teda aspoň si to myslím. Do večera jsem četla a učila se první okruk ke státnicím.
Ve středu opět práce a učení. A znovu požár. Hasil jej i vrtulník. Viděla jsem ho, jak se snažil u Válu nabrat vodu z řeky, ale nějak se mu to nepodařilo. Jen klesl a zjistil, že tam vede vysoké napětí. Tak nevím, jak to udělali.
Večer jsem byla na mši svaté. Liturgie probíhala vcelku dobře. Nejspíš už jsem si zvykla, anebo se to zlepšilo.
Ve čtvrtek opět práce a požár. Na stejném místě jako ve středu. Jen ten vrtulník chyběl. Ve středu létal a hasil. Odpoledne jsem jela na vyšetření na ORL. Pan doktor se mi podíval do uší. Jedno mi musel trochu vyčistit, aby viděl na bubínek. A ptal se mě, jestli si čistím uši. Přiznám se, nikdy jsem si uši nečistila vatovými tyčinkami. Řekl, že jsem dobrá... A přeberte si to, jak chcete. To jsem si myslela, že mi propíchne ušní bubínky.
Pak se koukl i do nosu. To mě pro změnu nutilo ke kýchání, ale nestalo se tak.
Jako poslední si nechal krk. Svícení do krku mi nevadilo. Už jsem přežila i horší (na gastru, kdy mi zaváděli sondu do žaludku). Horší bylo, že mi mačkal mandle. To už jsem si myslela, že mu tam vrhnu svou moc dobrou svačinu, kterou jsem snědla ještě před odjezdem.
Z vyšetření jsem odešla bez nálezu. Všechno v pohodě. Tak jsem zvědavá, co mi na to řeknou na imuno.
Do večera jsem se snažila se učit, ale nějak mi to nešlo.
V noci pěkně pršelo.
V pátek opět práce. Naštěstí den byl bez požárního poplachu. Nějak mu to nechytlo, když bylo vlhko.
Odpoledne jsem byla na mši svaté. Liturgie obstojná. Byla jsem spokojená. Pak jsem šla do orchestru. Docela dobře jsem si zahrála. A bavilo mě to. Nebyla jsem sama ve viole.
Po večeři jsem šla ještě na katechismus. Prvně byly otázky na znalosti z minula, na které jsem odpověď v hlavě našla, a pak jsme si povídali o další svátosti. Tentokrát o kněžství.
Také mě dost zarazila informace, že při pši nezpíváme Gloria, ale že zpíváme parafráze. Načež jsem si vyslechla dost zajímavý názor. Dětské zpěvy parafrází ordinária jsou ubohé.
No, v sobotu jsem se douho vyspala. Kolem osmé jsem byla vzhůru. Pak jsem si vysála v pokoji i v místnosti, kde se učím a navštvila babičku s obědem.
Odpoledne jsem se chvíli učila, pak jsem umyla terasu a dala si s našima kafe a sušenky.
Do večera jsem se snažila se učit. Zpracovala jsem si druhý okruh ke státnicím. Tak už mě jich zbývá jen šest. Začala jsem tedy třetí okruh. Izaiáše. Zatím mě bavil asi nejvíc, ale je toho docela dost. Exodus ani Žalmy se mi moc nelíbily. I když se žalmy se setkávám asi nejčastěji.
V neděli jsem byla na mši svaté. Liturgie byla obstojná, dalo by se říct, že i pěkná, i když některé prvky se mi stále nelíbí. Asi si pomalu zvykám. Nevím zda říct bohudík nebo bohužel.
Dopoledne jsem se dívala na další díl seriálu Cirkus Humberto. Sleduju to stejně jen kvůli té hudbě. Ta je totiž naprosto dokonalá. Stejně jako hudba k Pánovi prstenů a Letopisům Narnie. A odpoledne to byla Pevnost Boyard. Už konečně francouzská.
Teď nejspíš půjdu zpracovávat okruh ke státnicím. Zpracovávám si Izaiáše. A pak to všechno musím přečíst.
Takže pro dnešek končím. Přeji všem krásný další týden roku 2018. A myslete na mě, protože jdu v pondělí k zubaři kamarádovi. Tak snad mě nebude moc trápit. A ve čtvrtek si musím odepřít kafíčko, protože mám jednu dlouhou pracovní povinnost. To zase nepůjdu do sboru. No, co se dá dělat. Zase se nic nenaučím. Ach jo. Potřebovala bych nafouknout den. Občas.
A teď už opravdu končím. Takže krásný další týden roku 2018. A jděte ven, pokud je tam pěkně.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat