Opět je tu neděle. A týden to byl navýsost zajímavý. A co se dělo?
V pondělí jsem musela k paní doktorce. A poslala mě do postele. Spíš řečeno týden nemluvit a nezpívat. Místo neschopenky jsem si vzala tři dny dovolené. Takže v pondělí jsem byla doma. Pěkně jsem se učila. Dopoledne na flétnu, odpoledne ke státnicím. Pojídala antibiotika a bonbony na hlasivky.
V úterý to stejné. Byla jsem doma. Dopoledne se učila ke státnicím a odpoledne na flétnu. Vždycky po určité době mě to přestalo jít. Hrála jsem hlavně na příčku. Pak asi hodinu vysychala. Trochu jsem ji zafuněla. Odpoledne za mnou přišla kolegyně z práce na kafe. Poseděly jsme, zahrály si na všechny možné hudební nástroje a prostě jsme si to užily.
Ve středu jsem byla ještě doma. Učila jsem se a chvíli i hrála. Večer jsem měla návštevu. Přišel za mnou kolega z prváku na teologii. Dostala jsem kytku za pomoc.
Hned v pondělí mi psal, že danou zkoušku zvládl. Hurá. A došel si pro literaturu k další zkoušce.
Ve čtvrtek už jsem šla do práce. Nebylo to stoprocentní, ale zvládla jsem to. S pomocí bonbonů. Večer jsem šla ještě do sboru, abych aspoň věděla, co kdy budu dělat. Budeme za cca měsíc hrát divadlo. Tak jsem nezpívala, jen jsem hrála otroka.
V pátek jsem opět pracovala. A měli jsme hudebku. Pěkně jsme si zazpívali. Spíš jen kolegyně a žáčci. Já je doprovázela na housle.
Odpoledne jsem si dala kávičku s mamkou a šla na mši. Jen jsem se dívala. Neministrovala jsem, nezpívala. Jen jsem truchlila. Po mši jsem utíkala na generálku do dělňáku. Docela dost dobře jsem si zahrála. Trochu mě jen trápilo sluníčko. Měla jsem do středy antibiotika, po kterých nemůžu na slunko. A celou cestu do dělňáku a zpátky na mě pražilo. Ale nic mi nebylo, tak asi dobrý.
V sobotu jsem se konečně vyspala až do devíti. Pak jsem se dívala na Pevnost Boyard a odpoledne na královskou svatbu. Musím ale uznat, že římskokatolická liturgie je krásnější. Navíc mi trochu vadil ten komentář. V některých chvílích byl nevhodný. Zvláště se ke mně nedostala informace o čtení. Vůbec netuším, co četli, protože komentátoři mluvili o tom, jak se snoubenci (teď už manželé) seznámili.
Odpoledne po svatbě následovalo kafíčko a pak zbytek učení. Večer jsem psala a dávala si články na blog a určovala datum a čas vydání.
A co jsem psala?
To bude překvapení. První díl a vlastně první kapitola vyjde ve výročí 10 let blogu a zveřejnění první kapitoly příběhu o Ari.
No, večer jsem se vykoupala a věnovala se svým textům.
V neděli jsem byla na mši svaté. Liturgie byla celkem dobrá. Jen mě trochu zarazilo druhé čtení. Ráno jsem četla z listu Galaťanům a na mši bylo z listu Korinťanům, které se čte v cyklu A. Ale smysl svátku byl zachován.
A zase byly na oltáři dva misály. A to proč?
Před obědem jsem se dívala na Cirkus Humberto. Odpoledne jsem se učila a poseděla s rodiči u kafíčka. Pak následovalo opět učení a fantazírování. Nějak se v tom zase začínám vyžívat. Chytila mě můza, tak toho musím využít.
A to bude pro dnešek asi všechno. Takže krásný další týden roku 2018. Jdu psát.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat