V pondělí jsem byla v práci. Celkem to šlo, i když jsem měla celou třídu celých pět hodin. Poslední hodinu jsme se dívali na pohádku. Odpoledne jsem odpočívala, zašla do obchodu a znovu odpočívala. V úterý opět práce. Trochu horší, než v pondělí. Do třídy nám přišel svatý Mikuláš. A měl i dva čerty. Některé děti se bály, některé byly až moc drzé. No, uvidíme, jak si to s nimi Mikuláš vyřídí. Ovšem pak to schytala i paní učitelka. Ne od Mikuláše, ale od dětí. Zlobily. A dost. Poslední hodinu jsme se šli podívat na betlémy do kaple. Aspoň na chvíli jsem mohla odpočívat a užívat si to.
Odpoledne následovala kávička a zákusek s kolegyní. Pěkně jsme si popovídaly. Snad o všem. Hlavně o plánech na druhý den a další týden.
Do večera jsem se dívala na seriál a pak se vrhla na bakalářku. Po dlouhé době. Vedoucí mi zatím neodpověděl a už je to víc jak týden, co jsem mu napsala email s dotazy. No, každopádně už bych to chtěla mít hotové. Doplňuju literaturu, opravuju překlepy a přemýšlím, jak efektivně navštívit mši svatou v různých farnostech. Projezdím asi celou svou výplatu. No nic, mě to za to stojí. Aspoň se podívám i někam jinam, poznám nové lidi a tak.
Ve středu jsem opět byla v práci. Odpoledne jsem byla doma. Měla jsem snad nejhorší den v týdnu. Babičku už jsem neviděla. Jela jsem jen do Ivančic nakoupit.
Večer jsem byla na mši svaté. Něco mě zarazilo, ale stihla jsem to zapomenout. Ve čtvrtek opět práce a odpoledne kávička s kolegyní.
V pátek opět práce. Místo dvou hodin jsem byla s dětmi v kině. A dělaly ostudu. Dále jsem přijímala kondolence.
Večer jsem jela do Ivančic na mši, kterou jsem nestihla. Já to stihla, ale kněz přijel pozdě. Místo mše jsem se pomodlila růženec a spěchala na katechismus, kde jsme podrboně rozebírali modlitbu Otče náš a Zdrávas Maria.
V sobotu jsem se těšila, že se tochu prospím, ale nestalo se tak. Ráno byla mše svatá. Nesměla jsem chybět. Překvapivě jsem i zpívala. Kolem poledne bylo také ukončení adorace. Zpívala jsem litanie. A prý se povedly. Odpoledne jsem se trochu sprospala. Asi hodinku a půl. Pak jsem si dala kávičku a odpočivala.
V neděli mše svatá. Zpívala jsem. A hrála. Jen jsem asi třikrát zapomněla, že v tónině G dur není cis. No tak snad příště.
Odpoledne jsem jela koncertovat. Hrála jsem a zpívala se sborem. Před zkouškou jsem se jen dotkla violy a věděla jsem, že ladění nebude žádná hračka. Ale naladila jsem. Pak jsme šli chvíli zkoušet někam jinam. Po návratu do místnosti, kde jsem nechala violu jsem slyšela důvěrně známé lup a věděla jsem, že jdu ladit nanovo. Bez klavíru. Jen s ladičkou. No... deset minut mi to trvalo. Možná i déle. Ale povedlo se. Pak jsem se už jen mohla modlit, aby se to zase nerozladilo. Naštěstí koncert dopadl dobře.
Pak hurá na občerstvení a domů.
A to bude pro tento týden asi všechno. Příští týden bude taky zajímavý.
Ale o tom zase za týden. Krásný druhý adventní týden roku 2018.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat