Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

18.11.18

Elita v boji


Ber zajistil Ari šermířský výcvik. Opět ji bude učit elita elfů. Ari se nebrání. Po několika hodinách zvládá vše, co si mistr meče představuje a předává ji Berovi. Uvidíme, jak to vlastně dopadne. Teď už nechám mluvit Bera.
Vaše Vanimaré

Doprovodil jsem Ari na další hodinu šermířského tréninku. Veškerá děvčata se věnovala hře na slepou bábu. Ari byla téměř okamžitě zapojena a zbavena zraku. Draen se jako vždy projevovala neustálým povídáním a Ari se řídila podle sluchu. Chytila mě. Možná jsem to udělal trochu schválně.
"Teď musíš uhodnout, koho jsi chytila." řekla Urena.
"Tak jo." usmála se Ari.
Rukama mi přejížděla po mých rukách až k ramenům. Tam se zarazila a dál nepokračovala.
"Chytila jsem Bera." řekla po chvíli.
Sundal jsem jí šátek z očí a zahleděl se do nich. Pak jsem byl zbaven zraku já. Někdo mě zatočil kolem dokola. Ztratil jsem orientaci.
"To už mám hledat?" zeptal jsem se.
"Ano." odpověděla mi Ari. Zamířil jsem jejím směrem. Někoho jsem chytil.
"Hádej." pobídla mě Urena.
"Kolik mám pokusů?" zeptal jsem se.
"Jen tři." odpověděla mi Brea.
"Trochu málo, ale snad se trefím." zatvářil jsem se skoro bezradně a začal zkoumat pohmatu, koho jsem chytil.
"Možná je to Ari, protože jsem ji slyšel z této strany." rukama jsem stoupal po pažích nějaké dámy. Dostal jsem se dost vysoko, "ale Ari to asi nebude, ta není tak vysoká." uvažoval jsem nahlas, "Možná je to Sárine?"
"Ne." ozvala se jmenovaná, "Už jen dvě jména."
Rukama jsem pokročil až k hlavě. Opatrně jsem prsty zkoumal tvář.
"Tak je to Érina."
"Taky špatně." ozvalo se zleva.
"Tak kdo by to mohl být?" zajel jsem osobě do vlasů. Obklopila mě vůně. Charakteristická pro Draen. Vždycky, když jsme spolu byli, tak jsem ji ještě dlouho cítil.
"Už vím." zvolal jsem.
"Na sto procent?" zeptala se mě Urena, "Máš poslední možnost."
"Draen. Naše milá a divoká Draen."
"Uhodl jsi." řekla Draen. Sundal jsem si šátek a rozhlédl se. Nejdelší pohled jsem upoutal na Ari. Chvíli na to došel Istiar. Nahnal všechny do rozcvičky. Mě nevynechal. Navíc jsem to potřeboval.
Pak rozdělil cvičenky na dvě skupiny. Na ty, které již budou šermovat, a na ty, které budou ještě chvíli procvičovat kroky. Ari byla ve skupině, která měla šermovat.
Rozdělil je do dvojic a názorně ukázal všechny známé seky.
K Ari se připojila Érin. Já se zatím jen díval. Ve skupině byla ještě Urena, Polanet a Draen. Urena se utkala s Polanet a na Istiara zbyla Draen.
Chvíli jsem jen pozoroval. Ari se držela výborně a za chvíli byla Érin bez meče vydána na milost Ari. Urena s Polanet se také držely obstojně. Jen Draen proti Istiarovi neměla šanci.
Když ji Istiar porazil po druhé, předal Draen pod meč mě. Dostal jsem ji téměř okamžitě, co se naše meče setkaly. Trochu mi připomněla Ari po zranění v Rómenu.
Pak jsem ji nechal, ať útočí. Vrhla se na mě s vervou.
Pak jsem se na chvíli přestal soustředit. Využila toho. Zasáhla mě do zápěstí. Měl jsem štěstí, že jsem měl chránič. Kdybych ho neměl, nejspíš by mě vyřadila na týden ze služby domobrany. Draen byla šťastná, že se jí podařilo mě odzbrojit. Nechal jsem ji při tom a pohlédl na Ari.
Pokrčila rameny a dál se věnovala Érin.
Po půl hodině nás Istiar nechal vyměnit soupeře. K Ari se připojila Draen. Érin se ujala Urena a já měl cvičit s Polanet. Nestihl jsem Polanet připravit na útok a byl jsem přivolán Istiarem k Ari, abych si s ní změřil síly. Teda spíš ona se mnou.
"Mám tě šetřit?" zeptal jsem se s úsměvem.
"Ani nemusíš." odpověděla mi také s úsměvem.
"A neublížím ti?"
"Myslím, že se ti to nepovede." řekla. Já jsem čekal, až bude na souboj připravená.
"To je dobře, že si věříš." zaútočil jsem. Jen se bránila.
Ukolébala mě k tomu, abych si myslel, že ji porazím a já se nechal nachytat. Zaútočila tak rychle, že jsem to nečekal. Začali nás sledovat ostatní včetně Istiara. Ari znervózněla. Usmál jsem se, čímž jsem ji znervóznil ještě víc. Začala chybovat.
Odzbrojil jsem ji. Z boku se ozval potlesk. Sledoval jsem ji, dívali jsme si navzájem do očí. Sklonil jsem meč a dvěma kroky překonal vzdálenost, která nás dělila, a podal jí ruku.
"Byl to vyrovnaný souboj." řekl jsem. Moji ruku přijala.
"Výborně." zvolal Istiar, "Ari, Vy jste prostě…." nedořekl.
"Prostě úžasná." doplnil jsem svého mistra meče.
Ari lehce zčervenala a sklopila oči. Stále jsem ji sledoval. Istiar nahnal ostatní cvičenky do cvičení. Ari zvedla meč.
"Hodláš ještě cvičit?" zeptal jsem se.
"Ano, od toho tu přece jsem? Navíc mě Istiar nepropustil." postavila se proti mně a zaujala šermířský postoj v levém gardu. Neváhal jsem a napodobil jsem ji. Chvíli na to se naše meče opět střetly. Šermovala výborně. Nechal jsem ji jen proto, abych se směl na ni dívat. Plně se soustředila. V souboji nebylo poraženého ani vítěze. Její dlouhé vlasy spletené do copu za ní vlály. Pevné ruce se ani jednou nezachvěly, nohy stále soustředěné v pevném gardu. Byla radost ji sledovat. Zastavit nás musel Istiar.
"Slečno Ari, jak vidím, nemám Vás již co učit. Pokud se chcete i nadále zdokonalovat, s potěšením Vás předám pod meč Berovi." řekl jí, "Je obdivuhodné, že jste zvládla za necelé čtyři dny veškeré základy šermu. Přeji Vám, abyste tohle umění nemusela nikdy použít, a pokud budete muset, tak ať vyjdete ze souboje vítězně a bez zranění." potřásl jí rukou a vyprovodil nás z místnosti. Vedl jsem Ari domů.
"Tak co, chceš se i nadále zdokonalovat?" zeptal jsem se po cestě.
"Co mi uděláš, když ti řeknu, že ne?" odpověděla. Zastavil jsem se a nevěřícně se na ni díval. - To snad nemyslí vážně? - blesklo mi hlavou.
"To myslíš vážně?" zeptal jsem se. Pousmála se a já poznal, že si dělá srandu.
"Ne. Ráda se zdokonalím."
Potěšila mě. Poskočil jsem si, objal ji a zdvihl ze země. Ari se lekla. Cítil jsem se šťastně. Když jsem ji postavil na zem, objal jsem ji kolem ramen a pokračovali jsme v cestě domů.
Zastavili jsme se před domem.
"Můžu mít jednu otázku?" zeptal jsem se a chytil ji za ruce. Měla je studené. Zahříval jsem je tedy a díval se jí do očí.
"Můžeš to zkusit." usmála se.
"Co děláš dnes odpoledne?"
"Ještě nevím. Ty máš něco v plánu?" zajímala se.
"Dozvíš se." usmál jsem se, "Tak už se běž zahřát ke krbu." Naposledy jsem jí dýchl na ruce a pustil ji domů. Celou dobu jsem ji sledoval. Čekal jsem, až vejde a zavřou se za ní dveře.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené