Opět je za námi další týden. A byl docela zajímavý. A co se dělo?
V pondělí práce a pak zubař. Naštěstí to moc nebolelo. Jen ta injekce s anestezií. A taky bylo trochu nepříjemné odstraňování zubního kamene. Pak už bylo všechno v pohodě.
V úterý opět práce a návštěva u babičky. Měla totiž narozeniny. Jen si je asi představovala trochu jinak. Stejně jako já. Babička je totiž několik možná už i týdnů v nemocnici.
Ve středu opět práce. Odpoledne jsem byla doma. Jen v podvečer jsem si dala s mamkou kávičku a pak šla na mši. Zpívala jsem. A byly jsme na to dvě. To byla krása. Konečně už tam nebývám sama.
Ve čtvrtek byl dlouhý den. Sice jsem učila jen čtyři hodiny, ale i tak jsem v práci byla až skoro do půl sedmé. Do sboru jsem nešla. Byla jsem totálně vyčerpaná a unavená.
V pátek znovu práce, ale odlehčená. Místo dvou hodin výuky jsem byla s dětmi na koncertě vítězů pěvecké soutěže LYRA. Děti se vyřídily a paní učitelka si odpočinula.
Odpoledne byla kávička s kolegyní a pak mše svatá. Na mši jsem zpívat nemusela, ale zpívala jsem. Jen tak trochu. Abych se aktivně zúčastnila mše svaté.
Vedle mě seděla jedna paní a po mši mi řekla, že krásně zpívám. Někdy si říkám, že to začnu schválně kazit, ale když Bohu patří jen to nejlepší. Takže tam nic kazit nebudu. Pak rychle do orchestru. Docela dobře jsem si zahrála. Ve viole jsem byla sama. Pak byla ješě krátká zkouška kvarteta.
Domů jsem došla o půl sedmé. Naštěstí nebyl katechismus, tak jsem mohla odpočívat.
V sobotu jsem spinkala až do devíti. A i tak jsem na ten budík nadávala. Proč tak brzo? Já chci ještě spát.
No, z postele jsem vylezla o půl desáté. Dopoledne jsem byla doma a odpoledne jsem byla na návštěvě a v obchodě. Na to, že jsem chtěla umývat okna a stříhat růže jsem se k tou nedostala. Domů jsem se vrátila skoro za tmy. A musela jsem si dát kafíčko.
Večer jsem šla na florbal. Bylo nás málo, ale i tak jsme hráli. Dala jsem devět gólů a větší počet jsem jich do branky dostala já coby brankář. No, radši ať je ze mě útočník, či obránce. Nějak to střídám.
V neděli jsem byla ráno na mši svaté. Ach jo, jak mě se nechce vstávat. Nikdy, ale na Krista se vždycky těším. Jen jsem měla trochu noční můry, že přijdu na mši pozdě, a že nebudu moct k přijímání. No, pozdě jsem nepřišla a ještě jsem stihla zapálit svíčky na hřbtově. Žalm jsem si odzpívala a ordinarium k tomu. Dopoledne jsem ostříhala ty růže, které jsem měla stříhat v sobotu. Dopoledne u babičky, odpoledne u nás na zahradě. U babičky jsem taky posbírala jabka a uložila je do sklepa. Do rukou jsem si zapíchala několik trnů, tak snad to bude dobré a neusnu, jako Šípková Růženka.
Odpoledne jsem jela za babičkou a pak domů na kávičku.
Do večera jsem odpočívala a dívala se na filmy...
A to bde pro dnešek asi všechno. Přeji krásný další týden roku 2018. Konec liturgického roku se nezadržitelně blíží. Za necelé dva týdny budu dělat adventní věnec. A nezapomenu se pochlubit.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat