A je tu další neděle. Velikonoce se blíží. Ženy, chystejte si sedinky. A ty Vanimaré, si chystej bakalářku. Ať ji máš přes Velikonoce napsanou a nejlépe i svázanou. A co se vlastně dělo celý minulý týden?
V pondělí jsem byla na převazu. Místo práce jsem jela na chirdu. Pan doktor mi řekl, že celkem dobrý a ve čtvrtek znovu na převaz. A strávila jsem tam přes hodinu v čekárně. Tudíž jsem nestihla autobus a do práce šla asi na dvacet minut za dětmi.
Odpoledne jsem překládala. A moc mi to nešlo. Možná taky z toho důvodu za chvíli budu psát německy. Už teď mám trochu problém najít správná písmenka na klávesnici.
V úterý jsem byla na vyšetření na imunologii. Spíš to byl takový velmi příjemný pokec s paní doktorkou. Vzali mi krev a doporučili navštívit i ORL. Pořád totiž smrkám. Ať je léto nebo zima, s kapesníkem je mi príma.
Do práce jsem šla na dvě hodiny učit. To jsem stihla krásně. Odpoledne následovala kávička s kolegyní. Zbytek dne jsem překládala. Die Messe je opravdu nádherná knížka a taky poučná. Bohužel je v němčině. Google překladač se pomalu vaří množstvím textu. Občas mi nefunguje, jak má.
Ve středu opět práce. Tentokrát celou dobu. Odpoledne poslední příprava na mou absenci ve škole. Do večera jsem překládala. Večer jsem byla na mši svaté. Liturgie probíhala normálně. Nic zvláštního jsem nezaregistrovala.
Ve čtvrtek opět Brno chirda. Naštěstí naposledy. Prý už je to dobré. Autobus mi zase ujel, tak jsem za dětmi šla asi na dvacet minut. Pak hurá do jídelny. Zase za dětmi.
Odpoledne se konečně podařilo setkání u kafe ve čtyřech. Pěkně jsme si poseděly s kolegyněmi a kamarádkou. A pak už zase překlad a sbor.
V pátek už jsem byla v práci celou dobu. Po dlouhé době jsem si uvařila čaj. Dopoledne strašně rychle uteklo a byl tu oběd a odpoledne. Místo kafe s mamkou jsem překládala. Pak jsem šla na mši a do orchestru. Nějak jsem po třech týdnech zapomněla altový klíč. Naštěstí jsem si rychle vzpomněla. Docela dobře jsem si zahrála. Pak jsem šla asi na čtyřicet minut domů se najíst a pak na katechismus.
Byl zajímavý, i když s některými tezemi nemůžu souhlasit.
Velmi se mi líbila poznámka o nepřiměřeně dlouhém kázání a krátké eucharistické modlitbě. Což se u nás s tou krátkou eucharistickou modlitbou stává o nedělích dost často.
Skoro do půlnoci jsem se snažila zabrat na bakalářce. Ale kvůli jednomu elementu se mi to nějak nepodařilo. A to už jsem si říkala, že mám klid. Iluze. Moje. Nejspíš mít klid nikdy od toho nebudu. Stejně jsem to neudělala.
V sobotu jsem spala trochu dýl. Jen do devíti. Pak jsem se vrhla na překlad a po obědě na úklid. Pevnost Boyard jsem stihla jen jednu ze dvou. No, co se dá dělat. Odpoledne jsem překvapivě psala bakalářku. A dost dlouho. Ale stránek mám stále málo. Večer jsem na florbal nešla, protože mám nařízený klid. A nesmím se zpotit. Takže smůla.
V neděli jsem byla na mši svaté. Dost mě zarazila délka kázání a následně krátká eucharistická modlitba. Jako bychom o tom nemluvili na katechismu. Musela jsem se pousmát.
Jinak liturgie probíhala, jak je u nás obvyklé. Nic nového.
Ještě do oběda jsem přeložila pár stránek a pak sledovala Pevnost Boyard. Nic nevyhráli. Neuhádli heslo.
Odpoledne jsem se věnovala bakalářce a pak kafíčku s rodiči. Do večera jsem se snažila věnovat se bakalářce. Stále mám málo stránek.
A to bude pro dnešek asi všechno. Další březnový týden bude opět velmi náročný. Ale snad to zvládnu a nezhroutím se z toho.
Takže krásný další týden roku 2018.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat