Tak jsem po dlouhém týdnu opět zde. A co se dělo? Bylo toho docela dost.
V pondělí jsem byla na mši svaté. A pak byl výprask. Čekala jsem ale větší. Moc lidí tam nebylo. A ke mně domů taky nikdo nepřišel. Jen mí bývalí žáčci. Toť vše. Aspoň na mě zbyla čokoládová vajíčka. Haha. Jinak jsem byla doma. Nikam jsem nešla a čekala až ke mně přijde nějaká nemoc.
V úterý jsem už byla v práci. Nemoc se během dne rapidně zhoršila. Večer už jsem neměla ani chuť k jídlu.
Ve středu jsem opět pracovala. Odpoledne jsem si vyřídila všechno potřebné ohledně ukončení studia. Večer jsem i přes totálně bolavou hlavu a ucpaný nos šla zpívat na mši. Musela jsem, protože tam nikdo nebyl.
Ve čtvrtek opět práce. Už druhou hodinu u mě ve třídě byly děti z mateřinek. První skupina byla ve středu, druhá ve čtvrtek. Večer už jsem nikam nešla. Nějak jsem to nedávala, potřebovala jsem odpočívat.
V pátek byl trochu smutný den. V tento den byl měl Black patnáct let. Bohužel se jich nedožil.
Dopoledne jsem byla v práci. Odpoledne následovala kávička s mamkou a pak mše svatá. Nezpívala jsem, nehrála jsem. Byla jsem jedna z lidu. Potom jsem šla do orchestru. Po čtrnácti dnech. Moc mi to nešlo. Byla jsem ve viole sama. Kolega byl nemocný.
V sobotu jsem brzy vstávala. Chtěla jsem jet do Olomouce do knihovny. Už bych taky mohla začít pracovat na okruzích ke státnicím. Jednu knížku jsem si v knihovně oskenovala, druhou nafotila foťákem a zbytek si půjčila domů. Snad se k tomu dokopu.
V obchodech jsem si koupila zubní kartáčky a taky nápasti.
Taky jsem měla přátelské posezení s kolegou z ročníku. Zašli jsme si na oběd a pak na kafe. Odpoledne jsem jela domů. Po dlouhé době jsem jela vlakem. Pak jsem čekala hodinu v Brně na další vlak. Cesta probíhala za stálého čtení Úvodu do Nového zákona od Ladislava Tichého. Doma jsem si dala pořádnou sprchu a hurá do postele.
V neděli jsem byla na mši svaté. Liturgie probíhala snad i dobře. Bylo pomazání nemocných. Moc lidí tam ale nebylo.
Ještě před obědem jsem se dívala na Cirkus Humberto, ale jen kvůli té hudbě. Kdysi jsem ji hrála s orchestrem.
Odpoledne jsem se dívala chvíli na Pevnost Boyard a pak na Medicopter. Samozřejmě nesmělo chybět kafíčko a další díl z pohledu Bera.
A to bude asi všechno, takže krásný další týden roku 2018.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat