Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

29.4.18

23.4. - 29.4.2018

Tak je tu opět neděle před jedním pracovním dnem. Pak bude opět volno, protože je Svátek práce. A co se dělo minulý týden?
V pondělí na mě čekala práce. Pak následovalo kafíčko se zákuskem. Do odpoledne jsem se buď učila nebo četla Lukáše. Teď už to nevím. Každopádně jsem se věnovala Novému zákonu. Večer jsem si také objednala příčnou flétnu. Ze začátku malou, plastovou a nejspíš i dětskou. Proč? Měla jsem k tomu dva důvody. Prvně si nejsem vůbec jistá, zda na to ještě umím hrát. Naposledy jsem ji měla v ruce tak před deseti lety. A za druhé, když mě to nebude bavit se učit, tak aspoň ušetřím. Cena klasické příčné flétny jde totiž do tisíců. Ale i tak si nebudu kupovat flétnu, která stojí sto tisíc a víc. Budu ráda, když se vydám do pěti tisíc.
V úterý opět práce a pak zápis do první třídy. Celkově u mě bylo asi třináct dětí. A byly šikovné. Odpoledne jsem se učila, teda spíš snažila, protože jsem byla natěšená na flétnu. Už jsem si přála ji držet v ruce. To se mi splnilo.
Ve středu opět práce. A odpoledne návštěva pošty. Přišla mi flétna. Hned jsem ji samozřejmě musela zkusit. Je bílá (na což si asi nezvyknu), dlouhá asi jako zobcovka sopránová a dost těžce se do ní dýchá. Někdy mám problém to vydýchat. Je to asi stejný pocit jako když se s rýmou a ucpanými dutinami snažíte zpívat ve sboru.
Příčná flétna, která podle popisu z obchodu usnadňuje přestup ze zobcovky na příčku. Tak uvidíme.
Naučila jsem se prstoklad, protože je jiný než na sopránce. Trochu. A slibuju si, že po státnicích si koupím tu velkou klasickou stříbrnou... A pak se na ni naučím. Už ji mám i vybranou. Teď to měsíc vydržet a nekupovat. To bude těžký.
Večer jsem byla na mši svaté. Liturgie byla klasická. Nic extra. Žádný svátek, žádná slavnost.
Ve čtvrtek opět práce a nemohla jsem se dočkat odpoledne. Měla jsem jít s kolegyněmi na kafe. A zákusek. Večer jsem šla do sboru. Nebyla jsem tam tři týdny. Dost se toho změnilo. Musím se to rychle doučit.
V pátek byla opět práce. Naštěstí už byl pátek. Odpoledne jsem si trochu zahrála na příčku i zobcovku. Abych to náhodou nezapomněla.
Odpoledne jsem byla na mši svaté, ale nezpívala jsem. Nějak jsem po čtvrtečním sboru měla problém vůbec mluvit, ale děti mě rozmluvily. Ale ani tak jsem nezpívala.
Pak jsem šla do orchestru. Dost dobře jsem si zahrála a bavilo mě to.
Večer byl ještě katechismus. Probíráme svátosti a tentokrát byla na řadě svátost manželství. Jako bych o tom neměla jeden celý dogmatický seminář. Asi mi zase někdo chce naznačit, že bych se měla vdávat. Ale není s kým.
V sobotu jsem se těšila, že se vypím do devíti. Bohužel se tak nestalo. Zase požár. Ve čtvrt na devět. Jak já tu sirénu nesnáším. Tak jsem tedy vstala dříve než jsem chtěla. Dívala jsem se na Pevnost Boyard, vysála pokoj a umyla okno. Do toho všeho jsem si pracovala snad většinu další otázky ke státnicím. Jedná se o evangelium podle Jana, které je hodně duchovní a teologické. Stačil mi jednou při mši jen úryvek, který jsem doteď nepochopila. A teď se o tom budu učit. Trochu mě mrzí, že jsem odcenila přípravu na zkoušku z Nového a vlastně i ze Starého zákona. Přiznám se dobrovolně, nikdy jsem nepřečetla Bibli celou. Vždycky jen kousek. I když už tři roky si pravidelně čtu čtení ze dne a k tomu modlitba hodinek.
Odpoledne jsem si dala kafíčko a zmrzlinu s rodinou. Bohužel jsem neměla prostor si zahrát na flétnu. Pořád doma někdo byl. A já doma nehraju, pokud nejsem sama. Úplně sama. Mám v sobě nějaký blok, který nemůžu a možná ani nechci překonat. Vyhovuje mi to, protože část dne jsem doma sama.
V sobotu to bylo také osm let, co jsem poprvé ministrovala. A v neděli to bude pět let od mé první velké poutě do zahraničí.
V neděli jsem byla na mši svaté. Zpívala jsem. Musela jsem, i když můj krk nebyl v nejlepší formě. Ale zvládla jsem to. Dopoledne jsem se dívala na Pevnost Boyard a pak na Cirkus Humberto.
A odpoledne jsem se učila. Za celý víkend jsem zvládla zpracovat otázku o Janově evangeliu. Teď je na řadě to přečíst a prorozjímat. Akorát na to rozjímání není moc času. Ještě na mě čekají dva okruhy. Pavlův list Galatským a Katollické listy. Těch je docela dost. Po zpracovánní otázek se mi zatím líbí všechny. Teď se uvidí, až se to budu učit a opakovat. Snad mi to pak vyjde, že to budu číst každý den.
Odpoledne určitě bude ještě kafíčko a odpočinek. A taky psychická příprava na práci, ale... budu tam mít jen tři děti. A celou školu pro sebe.
Takže já jdu číst pěkně na sluníčko, ať se trochu opálím.
Vaše pomalu vzdělaná Vanimaré

P.S.: Zcvokla jsem se definitivně. Objednala jsem si příčnou flétnu...
V.

P.P.S.: Dočetla jsem Janovo evangelium.Teď zbývá zpracovat list Galatským a Katolické epištoly. Mám co dělat. Snad to do konce týdne dám.
V.

P.P.P.S.: Snad poslední editace dneska k tomuto článku. Zcvokla jsem se úplně. Nejraději bych doma měla vvšechny hudební nástroje, co znám. Co mě ale neláká, tak je kytara. Tu doma mít opravdu nemusím. Tak jsem si koupila sešit První doteky, která mi snad pomůže naučit se hrát na příčku. A k tomu jsem si přihodila sopraninku a altku. Za chvíli budu mít doma celý orchestr. Ale víte co je nejhorší? Že budu moct hrát jen na jeden z těch všech nástrojů. Ale když já z toho budu mít radost..... A to je pro mě důležité.
V.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené