Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

15.2.26

9.2. - 15.2.2026

Dalí neděle je tady. Poslední celý předpostní týden. Mě do toho začínají jarňáky. Půlka února je pryč. A co se dělo?
V pondělí dopoledne práce. Jak jinak, že? Odpoledne jsem měla psycho. Domluvila jsem se s paní psycholožkou, že dalšího sezení není zatím třeba. Pokud by byl problém, který bych chtěla řešit, tak se mám ozvat. Doma jsem si dala kafe a odpočívala.
V úterý ráno překvapení v autobuse. Potkala jsem jednoho známého, který byl v zácviku na řidiče. Původní řidič seděl vedle mě a sledoval. Chvíli jsme se bavili, pak už jsem řidiče v zácviku nerušila kecáním. Dopoledne práce. Trochu přehazování rozvrhu, abych mohla na náslechy. Po vyučování jsem měla druhý náslechv nápravné hodině. Pak jsem jela domů. Doma jsem si dala kafe a odpočívala. Koukala jsem taky na přímý přenos krasobruslení mužů. Chvíli. Pak to vyměnily za skoky na lyžích. Tak jsem zalezla do postele a četla si.
Ve středu hned ráno dentální hygiena. Přežila jsem. Na křesle jsem byla asi čtyřicet minut. Pak jsem s paní dentální hygienistkou pokecala o šití a pak jsem zamířila do práce. Vezl mě taťka.
Do práce jsem přišla během první hodiny. Druhou hodinu jsme šli do knihovny. Pak už probíhala výuka normálně.
Po výuce a po obědě jsem měla na chvíli družinu. A jelikož bylo málo dětí, dvě oddělení se spojila a já mohla domů. O celou hodinu dříve.
Doma jsem si dala kafe, podrbala kocoura a jela doučovat. Doučko bylo trochu kratší, protože z doučka jsem jela zpívat na mši svatou.
Doma jsem si dala horkou koupel a dobrou večeři. U toho jsem si pustila záznam z krasobruslení.
 Do noci jsem četla.
Ve čtvrtek dopoledne opět práce. Trochu komplikace před plaváním, ale naštěstí se všechno vyřešilo. Pak jsem navštívila obchod Bez lepku. Taky jsem si během odpoledne objednala rohlíka.
Domů jsem přijela ve dvě hodiny. Jen o půl hodiny později než obvykle. Dala jsem si kafe, zacvičila si a odpočívala. Večer jsem koukala na další část záznamu z krasobruslení.
V pátek jsem vstávala ve čtyři. Před půl šestou jsem už čekala na autobus do Brna. V Tetčicích jsem přestupovala na vlak. Další bus v Brně jsem krásně stihla i s návštěvou záchoda.
Cesta byla v pohodě. Trochu jsem i spala. Probudila jsem se až v Prostějově.
Přednášky byly zajímavé. Ta první série přednášek byla i praktická. Mohla jsem si osahat nějaké pomůcky pro diagnostiku.
Domů jsem jela dvojpatrovým autobusem. Poprvé. Seděla jsem ale dole. Nevadilo mi to, jen ten strop byl poněkud nízko. Kdybych byla vyšší, tak už dřu hlavou. Cesta byla trochu zpožděná o deset minut. Ujel mi vlak v Brně. Musela jsem pozdějším. Čtvrt hodiny jsem čekala v Tetčicích. Jeden autobus řídil jeden známý, tak než přijel ten můj, pokecali jsme.
Domů jsem přišla o půl osmé. Jela jsem poslední 406 z Brna.
Doma na stole mě čekalo překvapení. Dostala jsem krásnou růži s přáním k narozeninám. Chvíli jsem přemýšlela, od koho jsem ji dostala, ale pak mi to došlo.
V sobotu jsem vstávala na mši svatou. Byla tichá. Přede mší jsem měla ještě telefonát o zrušení vycházky. Měla být přes poledne, ale byl hlášený déšť, tak jsme do zrušili.
Dopoledne jsem teda cvičila. Po obědě jsem myslela, že si trochu pospím, ale nedošlo k tomu. Nezapomněla jsem drbat kocoura a dát si kafe. Potom jsem si pustila přes internet záznam volných tanců. A do noci jsem četla.
V neděli dopoledne jsem byla na mši svaté. Nezpívala jsem. Po mši jsem opět kecala s mým tanečníkem. Od kostela jsme odcházeli jako poslední. Do oběda jsem si stihla zacvičit. Po obědě jsem vyrazila ven, do bláta. Prošla jsem se k lávce Starého bobra a zjistila jsem, že tam není. Byla položená na protějším břehu. Nevím, v jakém je stavu, ale vypadala vcelku. Podél řeky jsou stále ledové kry. A mezi kačenami morčáci. Jedna cesta byla plná bláta. A řeka byla pořád dost vysoko.
Ledové kry na břehu řeky.
Párek morčáků.
Tady byla lávka Starého bobra.
Po procházce na adoraci a pak doučko. Celkem nám to šlo.
Doma jsem si dala dobrou večeři, a věnovala se odpočinku. Kafe jsem neměla. Jen jsem drbala kocoura a pak jsem mu dala zbytky šunky.
Celý týden jsem denně psala. Další úspěch. Časově jsem zvládla všechno, co jsem měla. Následující týden snad bude klidnější, než se zase rozjede učení a učení se. Do teď to bylo jen učení.
A to bude pro tento týden asi všechno. Včera mě překvapila krásná jarní vůně a dnes to byla zase zimní vůně. Třeba se brzy dočkáme toho jara. Zatím je ještě únor.
Užívejte každého dne. Ve středu už začíná doba postní.
Krásný další týden.
Vaše Vanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené