V pondělí jsem spala až skoro do osmi. Dopoledne jsem vyrazila ven. Trochu nasněžilo, tak jsem neodolala. 
Nezapomněla jsem si dát kafe a podrbat kocoura. Stihla jsem si do oběda i zacvičit a zajít s mamkou do obchodu.
Odpoledne jsem jela doučovat. A hodně nasněžilo. Autobus mě zpoždění. K žačce jsem došla bez pádu. Tři hodiny jsme se učily a pak jsem šla na autobus. No, a z kopečka jsem se sklouzla skoro po zadku. Spadla jsem, jak jsem psala hned v pondělí. Naštěstí se mi nic nestalo a domů jsem došla po svých. Do noci jsem četla.
V úterý ráno velké bílé překvapení. Přes noc ještě sněžilo. Tak jsem po kafi a nákupu v pekárně vyrazila ven na svou oblíbenou trasu. Cestou jsem viděla dva zajíce, tři srnky, strakapouda, datla (toho jsem chudáka vyplašila) a taky luňáka červeného. Poznala jsem ho podle typického vykrojení ocasu (to jsem si pak našla na internetu). Bohužel jsem ani jedno zvíře nestihla vyfotit. Tak snad příště.
Cvičit do oběda jsem nestihla a hned po obědě se mi nechtělo. Místo toho jsem si odpočinula v posteli a trochu si pospala.
Hned ráno jsem taky psala.
Před druhou hodinou jsem měla schůzku s bývalou kolegyní a kamarádkou v Ivančicích. Poseděly jsme a kecaly celé tři hodiny.
Pak už jen odpočinek u čtení do noci.
Ve středu byla Popeleční středa. Málo jsem jedla, na internet jsem ani nekoukla. Facebook jsem vynechala a jakoukoli aktivitu na mobilu omezila na modlitbu a email.
Odpoledne po vydatnějším obědě jsem vyrazila ven na procházku. Jak bylo dopoledne pěkně, tak odpoledne to bylo nic moc. Vyjasnilo se až zase večer.
Došla jsem pěšky po cyklostezce do Ivančic a pak jsem se nechala odvézt autobusem domů. Doma jsem si dala kafe a zacvičila si. Taky jsem drbala kocoura.
Večer jsem šla na mši svatou. Nezpívala jsem. Zpěv obstarali jiní. Do noci jsem opět četla.
Ve čtvrtek ráno jsem vstala kolem půl osmé. Dala jsem si dobrou snídani a kafe. Obědvala jsem dříve a sama, protože jsem před dvanáctou jela na kontrolu s kolenem. V čekárně jsem strávila opět tři hodiny. Ale kontrola dopadla dobře, pan doktor byl spokojen s vývojem hybnosti kolene, jen musím dál cvičit. Za půl roku mám další kontrolu.
Tam i zpět jsem jela autobusem. Doma jsem si dala druhé kafe, malou sváču a částečně večeři a šla do šermu. Konečně.
Většinu času jsem seděla a koukala. Až přišli starší, zahráli jsme si vybíjenou. A to jsem hrála taky. Naštěstí mě ani jednou nevybili a já vybila jednoho. Hráli jsme jen na body, nikdo hru neopouštěl. Bohužel můj tým prohrál. Ale to nevadí, hlavně, že jsem se konečně pohnula a něco si zahrála. Třeba se příště odhodlám zahrát si i jugger. Vymalovala jsem si jednu mandalu a do noci jsem četla.
V pátek se mi nechtělo z postele. Měla jsem poslední možnost se dlouho válet. Vylezla jsem ale po osmé hodině. Dopoledne jsem si četla Prázdninový deník, počkala si, až přijede rohlík a zacvičila si. Nezapomněla jsem podrbat kocoura a dát kafe.
Odpoledne jsem v četbě pokračovala. Následně jsem šla na mši svatou. Zpívala jsem a sama. Nikdo jiný nepřišel. Po mši svaté jsem se pomodlila křížovou cestu.
Doma jsem se pak dívala u večeře na volné jízdy krasobruslařek. Krása střídala nádheru.
Do noci jsem četla.
V sobotu ráno jsem šla na mši svatou. Tichou. Po snídani jsem pomohla mamce s obědem a pak jsem vyrazila do sněhu. Během mše svaté totiž začalo sněžit. Než jsem vyšla ven, sněžit přestalo.
Procházka byla osvěžující. Do oběda jsem odpočívala. Po obědě jsem si chvíli četla a pak jsem usnula a spala až do kafe. Po kafi jsem musela cvičit. Následovala koupel a večeře s dalším dílem Četnických humoresek. A do noci jsem četla.
V neděli dopoledne jsem šla na křížovou cestu a na mši svatou. Po mši jsem se zastavila na hřbitově a pak v obchodě, abych měla k večeři šunku. Do oběda jsem stihla i cvičit.
Po obědě jsem překvapivě nikam nešla. Dost často pršelo. Však jsem si procházku užila v sobotu ve sněhu. Dneska by to bylo v blátě.
Na adoraci a požehnání jsem šla. Pak jsem měla doučko. Tentokrát kratší. Žačka byla již značně unavena studiem matematiky na pondělní písemku.
U večeře jsem zpracovávala úkol od mé paní učitelky třídní. Pomoci ji s básničkou. U toho jsem poslouchala hudbu.
Taky jsem každý den psala. Nějak mi to jde, ale nechci to zakřiknout.
A to bude pro tento týden asi všechno. Krásný další týden roku 2026. Kdo má prázdniny, ať si je užije, a kdo nemá, ať netruchlí. Týden uteče jako voda ve vodopádu a za chvíli je tu víkend.
Užívejte každého dne.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat