Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

30.9.18

24.9. - 30.9.2018

Tak první měsíc školy je za námi a co se dělo poslední týden v září?
V pondělí jsem pracovala. Celkem to šlo. Užívala jsem si i to, že jsem měla pět hodin. Odpoledne jsem chvíli psala bakalářku.
V úterý opět práce a pak kávička s kolegyněmi. Užily jsme si to všechny.
Ve středu opět práce a ve třídě atomový výbuch. Barvy úplně všude. Ani já jsem nebyla ušetřena a ani nový koberec. Prostě byly barvy úplně všude.
Večer jsem šla na chvíli hrát. Moc mi to nešlo, protože jsem byla dost naštvaná. Pak jsem byla u svátosti smíření a na mši.
Liturgie probíhala celkem dobře, až do přípravě k obětování. Trochu zapomněli na kalich. Kněz si pro něj musel sám a sám jej také nachystat. Do večera jsem se dívala na seriál.
Ve čtvrtek byl poslední pracovní den. Celkem to šlo. Odpoledne jsem šla hrát do kvarteta. Snad to později zvládnu. V ZUŠce jsem nechala violu, protože jsem se tam o dvě hodiny později vrátila do sboru.
Bavilo mě to. Musela jsem se trochu usmát, když jsem si představila sebe s violou 40,7 cm a vedle mě hrál klučina o hlavu a půl vyšší jako já na housle, které jsou menší jako moje. Musela jsem se tomu sama pro sebe usmát.
Během dne mi došly objednané knížky. Jedna z nich je direktář pro příští liturgický rok, další je apoštolská exhortace papeže Franřiška Gaudete et exsultate, Radujte se a jásejte...
...a třetí je nejnovější kniha Radka Tichého, se kterým jsem se letos v srpnu setkala Mše svatá pro začátečníky i mírně pokročilé.
Večer jsem koukala na seriál.
V pátek jsem šla na mši. Dneska zapomněli na misál. Kněz si pro něj musel jít sám.
Po mši jsem u babičky na zahradě likvidovala padaná jabka. Odvezla jsem asi čtyři nebo pět koleček. Soused mi říkal, že mám páru jako chlap s tou lopatou. No dost mě to potěšilo. A žila jsem z toho celý zbytek dne. Nejsem na tom zase tak špatně s fyzičkou.
A viděla jsem ježka. Než jsem stihla doběhnout pro mobil a vyfotit ho, tak mi utekl. Takže fotka je dost nepřehledná a jmenuje se Najdi ježka...
Odpoledne jsem chvílli pokračovala v práci na zahradě. Pak následovalo kafíčko a zákusek a pak odpočinek. Do bakalářky jsem nenapsala ani písmenko. Místo bakalářce jsem se věnovala jinému psaní a promýšlení.
V sobotu jsem spala dlouho. Dopoledne jsem odpočívala. Odpoledne jsem se vrhla na práci na zahradě. Prvně jsem zasadila růži. Vykopala jsem díru, a šla na kompost vykopat úrodnou půdu. V jednu chvíli jsem z kompostu letěla do smrčků. Jednou nohou jsem skončila o metr níže. No, přežila jsem bez újmy.
Růže je zasazená. Následovalo sbírání švestek. Nasbírali jsme celý kýbl. Následně jsem letěla znovu k zemi, kdy jsem se svezla po švestce. Trochu to schytalo rameno, ale na pohotovost nepojedu.
Pak následovala kávička a sušenky. A pak jsem sledovala seriál.
Do večera jsem taky psala. Zase po kouskách Bera. Uvidíme, zda to dobře dopadne. Do mužské hlavy moc nevidím, ale někteří o mě řekli, že snad ani nejsem ženská. Jsem jako Ari. Neustále v pohybu.
V neděli jsem byla na mši svaté. Liturgie probíhala vcelku normálně. A bylo po dlouhé době Aleluja. Hurá.
Ovšem všimla jsem si jedné věci.
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Při purifikaci po přijímání najednou u kněze stáli dva ministranti. Oba měli konvičky. Prvně nalil jeden vodu a následně druhý. Jen nevím proč. Že by měl kněz máo vody na umytí? Je to dost možné.
Po mši jsem se šla podívat na jabka a zalila babčce kvítka v domě. Většinou jsou to orchideje, které se nemusí zalévat moc často. K tomu dvě africké fialky a dvě palmy.
Pod stromy se za dva dny objevilo několik jablek. Hezká jsem vzala domů, škaredá hodila na kompost.
Odpoledne jsem si chtěla číst, ale nakonec jsem usla. Je to se mnou čím dál horší. Vždycky dělám něco jiného, než bych chtěla.
Pak následovalo kafíčko a chystání do práce. Hlavn to psychické.
Tak, to bude pro dnešek asi všechno. Takže krásný další první říjnový týden roku 2018.
Vaše Vanmaré

P. S.: V pátek vyšel devátý díl o Aranel. Už zbývá jen poslední.
V.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené