Tak, rok 2019 se nenávratně chýlí ke svému konci. Za pár hodin začne nový rok 2020.
Ale já se teď ještě na chvíli vrátím do toho starého roku.
31.12.19
29.12.19
23.12. - 29.12.2019
Tak je tu neděle v oktávu vánočním, svátek Svaté rodiny, Ježíše, Marie a Josefa. Toto letí, co? Za chvíli je tu konec roku. Letos se mi asi nepodaří přesáhnout 100 článků za rok. Loni to bylo 129 článků. Třeba příští rok. A co se dělo uplynutý týden?
26.12.19
Berovo zmizení 3. část
Třetí část druhého dodatku. Možná budu muset dodatky vydat zvlášť.
Vaše Vanimaré
25.12.19
24.12.19
Krásné Vánoce 2019
Tak je tu Štědrý večer. Doufám, že máte už pohodu, kapr (řízky, jiná ryba - vyberte si co chcete) je usmažený, bramborový salát nachystaný, cukroví upečené, dárky zabalené a stromeček nastrojený. Teď už nezbývá nic jiného než všem popřát krásné svátky vánoční.
A nejde to bez tradičního stromku.
Vaše Vanimaré
Berovo zmizení 1. část
Zatím druhý dodatek. Snad je to dost realistické. Za jakékoliv připomínky a kritiku jsem vděčná. Byl psán jako první a stále není dokončen. Ráda bych tam ještě nějak nechala projevit Aranel.
Vaše Vanimaré
22.12.19
16.12. - 22.12.2019
Tak je tu poslední, čtvrtá neděle adventní. A co se dělo poslední pracovní týden tohoto roku? Bylo toho docela dost.
15.12.19
9.12. - 15.12.2019
Tak je tu třetí neděle adventní, zvaná gaudete. A co se dělo druhý adventní týden? Bylo toho dost.
8.12.19
2.12. - 8.12.2019
Rok se pomalu chýlí ke konci, další týden je za námi. Do Vánoc zbývají dva týdny a já pořád nemám dárky. A co se dělo uplynulý týden? Nejsem si jistá.
1.12.19
25.11. - 1.12.2019
Tak zase neděle, nějak rychle to všechno utíká a zastavit to nejde. A co se dělo poslední týden liturgického roku?
24.11.19
18.11. - 24.11.2019
Tak je další týden za námi a za měsíc jsou Vánoce. Tak už máte koupené dárky? Já teda ne. A ani nemám inspiraci. To teď stranou, teď se podíváme na uplynulý týden.
17.11.19
11.11. - 17.11.2019
Tak je tu opět neděle, další neděle tohoto roku. Konec se rychle blíží. A je to dneska přesně 30 let od sametové revoluce. A co se dělo uplynulý týden?
Jednoduše POHÁDKA
Jeden úkol ze středníškoly. Měli jsme za úkol něco napsat a do txtu zakomponovat známá literární díla. Tak schválně, kdo uhodně všechny autory? Osobně se přiznám, že já už neurčím ani jednoho.
Přeji příjemné čtení.
Vanimaré
P. S.: Likviduju články v rozepsaných a občas tam najdu nějaký ten poklad. Článek je z 30. října 2011. To je let, ale, co se "válel" v šuplíku.
V.
Žalář nejtemnější a Bylo nás pět. Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Hordubal a já, Robinsonka. V Dětství jsme navštívili Rougonovou-Mcquartovou v domě Tří sester. Zkoušeli jsme protáhnout Velblouda uchem jehly, ale Jízdní hlídka nás zastavila, že prý způsobujeme Utrpení knížeti Šternenhochovi. Chtěli jsme psát Vlastní životopis, ale vznikly z toho Trapné povídky. Slávy dcera nás pozvala k Babičce, ale Toulavým autobusem jsme v Bouři zabloudili do Pouště a pralesa. Když jsme minuli Kříž u potoka, zažili jsme Pestré cesty po Čechách. Cesta zpátky pro nás neexistovala, tudíž jsme museli strávit Noc v Lisabonu v Citadele s Válečným pilotem. Jeremiášův pláč nás donutil vrátit se pro Zapomenuté světlo. Z Ameriky, kam jsme se dostali, jsme poslali Poštovního holuba Mamince, aby se o nás nebála po tom Poplachu v Kovářské uličce na Konci velkých prázdnin, kdy se ztratila Bílá kniha Bratrstva bílého klíče. Pomohli jsme jim hledat v Domě strachu. Tři chlapi v chalupě zůstali. Já s Hordubalem jsem podnikla Cestu kolem světa za 80. dní. Na Zelených pahorkách afrických jsme strávili Sto roků samoty a zcela nevědomky snědli Hrozny hněvu. Prožili si společně Těžkou hodinu, Hordubal řekl: "Já se tam vrátím." a odešel do Hirošimy. Chtěla jsem poznat Všecky krásy světa. Vydala jsem se směr Zelené obzory Cestou pěšky ke Kamennému mostu. Čtyřicet dnů mi trvala cesta do Lidic a dále do Údolí nového království. Shlédla jsem výstavu, kde byl Obraz Doriana Graye. Naši mi po Paní Mincmistrové poslali 2000slov o U nás nadcházející době Temna.......
10.11.19
27.10.19
21.10. - 27.10.2019
Tak zase neděle. Tentokrát trochu příjemnější, aneb je v pondělí volno. A co se dělo minulý týden?
20.10.19
14.10.19
13.10.19
8.10.19
6.10.19
29.9.19
23.9. - 29.9.2019
Další týden za námi, první školní měsíc za námi a konec roku se nezadržitelně blíží. Tento týden utekl snad ještě rychleji než ten minulý. A co se dělo?
25.9.19
Den po výcviku
Po šermířském výcviku, abych byla přesná. Jsem totálně bolavá, cítím i svaly, o kterých jsem si myslela, že je nemám. Hlavně zdvihače hlavy.
22.9.19
16.9.- 22.9.2019
Takže další neděle je tady. Týden utekl, ani nevím jak, ale je za námi. A co se dělo?
17.9.19
Přežila jsem
Tak je to tady. Přežila jsem první hodinu, dvě hodiny, v kroužku historického šermu.
Rozcvička byla smrtící. Myslela jsem, že ji nepřežiju. A to se snažím doma pravidelně cvičit. Střídaly se kliky, sedlehy, dřepy, jednou byly angličáky a výpady. Takže mám co dělat, abych to zvládala. Následovaly ukázky soubojů a pak jsem dostala klacek do ruky. Bylo mi ukázáno, jak se bránit, jak útočit a všechno bylo zaměřeno na scénický šerm.
Jsem nadmíru spokojená. Celý týden budu pěkně cvičit, abych to příští úterý zvládla lépe.
Vaše trochu unavená a bolavá Vanimaré
P. S.: Trochu divné, že jsou dva články za den, ale slíbila jsem, že něco napíšu po návratu domů.
V.
P. P. S.: Jinak jsem dostala jednou do ukazováčku pravé ruky a jednou přes prsty levé ruky. Hybnost je neomezena.
V.
15.9.19
8.9.19
2.9. - 8.9.2019
První školní týden za námi. Toto letí, co? A co se dělo? Nevím, asi nic moc, ale to posuďte sami.
3.9.19
Radost na začátku
Neodolala jsem a musela jsem si na začátku školního roku udělat malou radost. Našla jsem v jednom internetovém obchodu pěkné repliky z různých filmů. A můžete hádat, který film je ten nej pro mě.
1.9.19
26.8. - 1.9.2019
Tak je tu neděle prvního září. Zítra se jde do školy a já zase do práce. Tentokrát s dětmi. A co se dělo poslední týden prázdnin?
26.8.19
25.8.19
19.8. - 25.8.2019
Opět po týdnu je tu neděle. Byl to strašně rychlý týden. Proč? Byla jsem v Želivi. Ale teď pěkně od pondělka.
18.8.19
12.8. - 18.8.2019
Tak je tu další neděle. Pro mě je to poslední srpnová neděle, kdy jsem doma. A co se dělo tento již uplynulý týden?
11.8.19
4.8.19
29.7.19
28.7.19
27.7.19
21.7.19
15.7. - 21.7.2019
A čas letí a letí. Za chvíli je tu půlka prázdnin a půlka mé dovolené. A co se dělo uplynulý týden? Bylo toho docela dost.
16.7.19
14.7.19
8.7. - 14.7.2019
Opět je tu neděle, a poutní k tomu. Týden utekl nějak moc rychle. Bohužel.
A co se dělo?
9.7.19
Vanimaré zase čte...
Čte si jednu knihu, která se zabývá zpěvy a hudbou při liturgii. Zase další liturgická příručka.
7.7.19
4.7.19
Včera...
... při úklidu kostela.
Jsem spatřila krásného tvora Božího. Jednalo se zřejmě o mládě veverky. Prvně byla u dveří a pak se šplhala po kostele. V této pozici už leze dolů. Fotka není nijak upravována, jen oříznutá a foceno mobilem, takže kvalita nic moc.
Vaše Vanimaré
1.7.19
Prázdniny
Dnes začaly prázdniny. Oficiálně. Ty dva dny, co už jsem doma, to byl pracovní víkend. Dovolená začala až dnes.
30.6.19
24.6. - 30.6.2019
Poslední školní týden za námi, sedm týdnů prázdnin před námi. Aspoň pro mě jen sedm týdnů. Děti mají osm týdnů. A co se dělo poslední školní týden?
24.6.19
23.6.19
17.6. - 23.6.2019
Tak je tu opět neděle. A co se dělo předposlední týden školy? Bylo toho docela dost.
16.6.19
10.6. - 16.6.2019
Tak je tu zase neděle. Neděle, kdy je slavnost Nejsvětější Trojice. A co se dělo minulý týden?
9.6.19
2.6.19
26.5.19
20.5. - 26.5.2019
Opět je tu neděle. Už se blíží konec školního roku a taky je to poslední květnová neděle. A co se dělo minulý týden?
Nic moc.
19.5.19
13.5. - 19.5.2019
Další týden za námi a další pracovní týden před námi. A co se vlastně dělo?
Hodně věcí...
14.5.19
Ukončeno studium Bakaláře
Tak jsem se konečně dočkala. Ukončila jsem své bakalářské studium na teologické fakultě v Olomouci. A jak?
12.5.19
6.5. - 12.5.2019
Opět je tu neděle. Hodně ospalá neděle. Moc jsem toho nenaspala za celý týden. A co se dělo minulý týden?
5.5.19
29.4.19
Pan Blahoš
Tak jsem ve čtvrtek v knihovně objevila jednu knížku. Jmenuje se Pan Blahoš, je dvojjazyčná a napsal ji J.R. R. Tolkien.
A je naprosto úžasná, oddechová a vtipná.
Obsahuje text od Tolkiena (originál) a taky jeho obrázky.
Doporučuji přečíst.
Vaše Vanimaré
Devět let ministrantem a šest let od pouti do Fatimy
Málem jsem na tato výročí nějak pozapomněla.
Devět let ministrantem uplynulo v neděli. Bohužel jsem toto výročí neoslavila službou u oltáře, ale službou zpěvu žalmu a ordinaria. JInak jsem šestým rokem v záloze, jak říkám.
A co se týká pouti do Fatimy. Na to stále s láskou vzpomínám. Byla to jedna z nejkrásnějších cest do Západní Evropy. Opravdu to stojí za to. Bylo to na 12 dní autobusem. Na to, jak nemám ráda autobusy, jsem si tu cestu doslova užívala. Odjížděli jsme tenkrát o hodinu později. Ale bylo to nádherné.
Vaše Vanimaré
28.4.19
21.4.19
18.4.19
Zelený čtvrtek 2019
Tak jsem byla krásně povznesena do výšin krásné liturgie po mši Missa chrismatisna Petrově.
Liturgie byla nádherná. Kněží bylo letos opravdu hodně. Dovolila jsem si jednu fotku během mše svaté. Jednu a jedinou.
Pak jsem se plně věnovala lliturgii a slavení té nejvznešenější svátosti. Jedná se o Eucharistii.
Domů jsem přijela velmi povzbuzena a odhodlaná v tomto povzneseném stavu zůstat celé Triduum.
Bohužel, ten stav je pryč...
Proč?
Mše svatá na Památku Poslední večeře Páně probíhala celkem uspokojivě. A teď nechci kritizovat, protože zdejšího kněze si vážím pro jeho lásku k liturgii. Nejsem si totiž jistá, kdo má dnešní liturgii na svědomí.
Můj první pohled byl na svatostánek. Opět nebyl prázdný. (viz dokument Připrava na velikonoční svátky a jejich slavení č. 48). Vše bylo v pořádku. Že se Gloria zpívalo bez varhan, je dobře. I když se může dozpívat s doprovodem varhan. Čtení, žalm, druhé čtení a evangelium bylo krásné. Homilie také. Celá bohoslužba slova byla krásná.
Bohoslužba oběti byla ze začátku také krásná. Jen mi vadila druhá eucharistická modlitba. Prosím pěkně, mobilní aplikace mi nabídla dnes jen jednu eucharistickou modlitbu a to první. Římský kánon. Nejkrásnější eucharistickou modlitbu vůbec a zvláště v Triduu.
Následně bylo všechno v pořádku. Trochu mě ale zarazilo to, že se hned po přijímání uklízela Eucharistie z oltáře a odnášela se do svatostánku. Přenesení bylo na správném místě.
Dorazil mě ale průvod s Eucharistií. Čekala jsem všechno, ale ne to, že půjdou S KŘÍŽEM. Symbol Krista. V jednom průvodu dva symboly Krista. A svíčky u kříže. Měly by být u Eucharistie. Stejně tak klepači měli klepat.
Adorace byla pěkná.
Oltář se obnažil po mčši svaté. Kříž z průvodu zůstal u bořního svatostánku.
Modlím se za ty, kdo připravovali dnešní liturgii. Je mi z toho smutno...
Vanimaré
17.4.19
Půlka týdne za námi...
...a Velikonoce před námi.
Snad je přižiju krásně duchovně. Snad se duchovně obnovím a vkročím pravou nohou do velikonoční doby.
14.4.19
8.4. - 14.4.2019
Opět je tu neděle. Tentokrát poslední postní, tzv. květná nebo pašijová. A co se vlastně dělo minulý týden?
8.4.19
Exegeze Starého zákona
Tak jsem se dohrabala k tomu, abych si zajistila knížky do exegeze. A bylo jich docela dost.
7.4.19
Návrat do Modrého Města 2. část
Zatím poslední část příběhu. Dál jsem nepokročila. Poslední část jsem utnula v půlce, tak teď přichází zbytek. A to nechám na Berovi, aby vyprávěl, jak to bylo dál...
V.
Najednou se mi zhroutila do náruče.
"Ari?"
"Bere, co se děje?" zeptal se Fron.
"Nevím. Najednou omdlela. Zavolej LaRena. Potřebujeme Acu." objímal jsem Ari. Fron odběhl. "Ari, co mi to děláš." hladil jsem ji po tvářích. Měla vysokou horečku. - Proč jsem dovolil, aby se tak vysilovala. - pomyslel jsem si.
"Bere, co se stalo?"
"Nevím, kde je Aca?" zakřičel jsem.
"Od svého odjezdu jsem ji neviděl, Bere."
"Tak ji najdi." křikl jsem na něj. Vzal jsem Ari do náruče. "Vydrž prosím. Ari. Slyšíš? Vydrž." šeptal jsem. Nesl jsem ji do pokoje. Fron mi otvíral dveře.
"Je tady aspoň Izupa?" zeptal jsem se po cestě.
"Není. Je na jihu."
"Do háje." zanadával jsem.
31.3.19
Návrat do Modrého Města 1. část
Trochu skok v čase. Vynechala jsem jednu část příběhu, ale to vůbec nevadí. Teď už se Ber s Ari konečně vrátili do Modrého Města. Ari má svou hlavu a to se jí trochu vymstí. Dál však už nechám vyprávět Bera.
V.
Probudil jsem se sám. Ari byla pryč. Trochu jsem zpanikařil. Rychle jsem se oblékl a vyšel ze stanu. Ari si povídala s LacRenem. Usmál jsem se. Ulevilo se mi, že nezmizela. Že ta včerejší noc nebyla jen sen. Sbalil jsem stan. Slunce už bylo vysoko na obzoru.
"Mára arin." pozdravil jsem je. Ari se usmála. Sklonil jsem se a políbil ji.
"Mára arin. Měli bychom konečně vyrazit. Za chvíli je poledne. Vyslal jsem posla k Vašemu bratrovi. Do večera jsme u něj."
"Děkuji."
"Tak jedeme." objal jsem Ari kolem ramen a vedl ke koni.
"Pojedu sama."
"Ari, už zase?" usmál jsem se.
"Co?"
"Máme dohodu. Jedeš se mnou."
25.3. - 31.3.2019
Opět je tu neděle. Čtvrtá postní, tzv. laetere. A co se dělo?
V pondělí jsem pracovala. Měla jsem ale výuku zkrácenou jen na tři hodiny. Nestěžovala jsem si. Užívala jsem si dvě hodiny volna. Krásné. Četla jsem si a psala a věnovala se tomu, co jsem zrovna potřebovala vyřešit.
Odpoledne jsem vyrazila měr Brno, protože jsem potřebovala do bakalářky ještě dolepit kapsu na CD. Trochu na to pozapomněli. Ale bez problémů to napravili.
Na večer jsem šla na mši svatou. Bohužel jsem věděla, co se tam bude dít. Nešlo ani tak o liturgii u oltáře, ale o výběr písně. Zase se někdo nepodíval do direktáře pro varhaníky, který je schválený ČBK (jinak bych jej nemohla číst).
Raději přidám foto.
Mrzelo mě to, protože tímhle se dle mého názoru ztrácí podstata slavnosti. Všimněte si celého textu. My jsme zpívali 817 a pak 812. Mariánské písně, velmi pěkné a melodické, ale na tuto slavnost se absolutně nehodící.
V úterý opět práce. Mám pocit, že čím dál náročnější. Odpoledne jsem šla s kolegyní na kávičku. Pěkně jsme si pokecaly a odpočinuly. Do večera jsem se učila a šila. Respektive jsem poslouchala přednášky z Proglasu do Církevního práva.
Ve tředu opět práce. Dosti náročná. Je to se mnou čím dál horší. Nějak to přestávám zvládat. No, po práci následovala kávička a zákusek. A večer mše svatá. Liturgie probíhala celkem normálně. Rozhodně lépe než v pondělí...
Ve čtvrtek opět práce. A odpoledne školení. Místo kafe. To byl dárek ke dni učitelů. Večer jsem jela na koncert do Rosic. Byl to charitativní koncert pro organizaci Dům pro Jůlii, která bude stavět hospic pro děti. Koncert jsem si i před svou nechuť tam vůbec jet, docela užila. A to jsem schytala sólo v jedné písničce. A ani jsem se necítila nijak odstrčená, že jsem byla vybrána až jako poslední možnost. Jen jsem neměla síllu se bránit. Já to sólo nechtěla.
Ale zahrála jsem si na violu.
Domů jsem se vrátila v devět. A byla jsem strašně moc utahaná.
V pátek opět práce. Docela klidná. Klidnější než dřív. Odpoledne kafe s mamkou a pak mše svatá a orchestr. Spíš jen kvarteto. Jednalo se o jeden doprovod na absolvestský koncert. A šlo mi to. Na to, že minulý týden jsem to hrála poprvé a pak už ne.
V sobotu jsem se dlouho vyspala, do půl deváté. Dopoledne jsem pomáhala s úklidem doma, a odpoledne chvíli na baráku u babičky. Pak jsem si udělala s kolegyněmi dámskou jízdu po obchodech. Potřebovala jsem nakoupit nějaké odměny pro děti. Stavily jsme se na kafe a daly si zákusek.
Večer jsem šla po dvou měsících na florbal. Zahrála jsem si docela dobře a překvapivě jsem se i trefovala do malé branky. Góly jsem u sedmého přestala počítat. Bylo jich hodně.
V neděli jsem byla na mši svaté. Zpívala jsem a apreludovala. Hned v prvím akordu jsem zapomněla na fis. Klasika.
Jinak se mi dnes velmi líbilo kázání. Zaujal mě příběh z druhé světové války. Ale nebudu ho převypravovat.
Odpoledne jsem se snažila učit se, ale moc mi to nešlo. Chvíli jsem seděla i venku, ale jakmile zalezlo slunko za mrak, byla zima. Tak jsem se vrátila do pokoje.
Po kafi jsem se dívala na film Opravdová kuráž, který jsem ještě neviděla.
A to bude pro dnešek asi všechno. Takže přeji krásný další týden roku 2019.
Vaše Vanimaré
24.3.19
Setkání 2. část
Pokračování z minula. Už se setkali. Už jsou spolu a doufají, že navždy. Uvidíme. To už nechám na Berovi, jestli se svěří...
V.
Probudil jsem se sám. Ari vedle mě neležela. Trochu jsem se lekl, ale když jsem se otočil, tak jsem ji spatřil. Stála zády ke mně jen ve spodních šatech. Na ramenou jsem viděl jizvy od Hwesty. Na pravém rameni jsem si všiml nové jizvy. Ještě byla zarudlá. Zřejmě nebyla odborně ošetřena. V jednom místě byla rozjetá.
Potichu jsem vstal. Objal jsem Ari zezadu. Trochu se lekla.
22.3.19
17.3.19
Setkání 1.část
Ber se od Aranel dozvěděl, kde je Ari a hned tam směřuje své muže. Nezastaví se, dokud se nesetkají. A... Více nechám na Berovi.
V.
Směřoval jsem své muže na západ. Cestovali jsme celou noc. Koně byli unavení, ale nezastavoval jsem. Směřoval jsem podél Severních hor k Trpasličí pevnosti. Vpředu jsem měl zvědy. Jeden z nich se nečekaně vrátil. Informoval mě o něm Luten.
"Heru, vrátil se Keór s informacemi."
"Kde je?"
"Heru. Kousek od nás je ležení." hlásil Keór.
"Kdo?"
"Heru LacRen."
11.3. - 17.3.2019
Další týden za námi. Strašně to letí, protože přesně před měsícem jsem měla jarňáky. A přávě před měsícem mi končily. Stejně jako tento týden. A co se dělo?
10.3.19
Útěk
Tak tohle není moc o Ari. Spíš o tom, jak se Ber dostane ze zajetí. Velmi dlouhého zajetí. A následuje nečekané setkání. Nečekala to ani jedna z hlavních postav. Hlavně ne Ber...
V.
Už to trvá dlouho. Od poslední bitvy v Esgorenu jsem stále v zajetí. Stopy nejspíš zmizely. Neměl jsem šanci se odtud dostat sám. Snažil jsem se nabrat síly, abych se odtud dostal.
Sledoval jsem nádvoří skrz malé okénko. Byla tma, ale přesto jsem ve stínu spatřil muže. Plížil se podél zdi k mému oknu.
"Bere…" slyšel jsem šepot, "Bere, jsi tam?"
"Ano."
4.3. - 10.3.2019
Je tu znovu neděle.Týden utekl jako voda a už jsme se dostali do doby, která předchází největším křesťanským svátkům v roce. Jsou to Velikonoce.
A co se dělo minulý týden?
3.3.19
Narození prvorozeného 2. část
Vyšel jsem ven a zamířil si to rovnou do jeho pokojů. Našel jsem ho v pracovně s Elain.
"Musíte pořádně hlídat hranice. Pojedete s Keyrem a Orim na jih. Dostanete na starost jižní hranici."
"Tancavë, heru." řekla, vojensky pozdravila a když se otočila, tak do mě málem vrazila.
"Omlouvám se arjon." řekla. Smekla pozdrav a odešla.
"Vítám tě, synu."
"Atar…"
"Posaď se, vypadáš, že jsi rozrušený. Stalo se něco? Je něco s Acou? Nebo s Ari?" posadil se. Usadil jsem se také.
24.2.19
Narození prvorozeného 1. část
Dny plynuly. Ari přešly nevolnosti a znovu jsme si užívali krásných jarních dnů. Ari však bývala stále unavená. Očekávání se na ni již projevovalo. Otec už mě dlouho nikam neposlal a byl jsem za to rád. Mohl jsem být s Ari. I když byla slabá a unavená, vždy našla sílu na procházku.
"Nejsi unavená?" zeptal jsem se na jedné procházce.
21.2.19
Kouzelná stránka
Dneska jsem trochu pátrala po netu a zajímavých stránkách. Místo učení.
A našla jsem jednu s notami a nahrávkami krásných písní s tématikou J. R. R. Tolkiena. A samozřejmě jsem to detailně prozkoumala. Jedná se o stránku http://pisnestredozeme.cz/home.
Prostě úžasá stránka plná hudby.
Doporučuji.
A děkuji Šárce, u které jsem našla odkaz.
Vaše Vanimaré
Milujeme Středozem.....
17.2.19
Zpráva 2. část
Večer jsem vstal a došel pro večeři. Když jsem se vrátil, Ari seděla na okně a četla si. Vypadala bledě. Jídlo jsem odložil na stůl a přistoupil k ní.
"Je ti dobře, Ari?" zeptal jsem se.
11.2. - 17.2.2019
Jsem opět zde. Po celém volném a krátkém týdnu. Já vím, všechny týdny jsou stejně dlouhé, ale tenhle nějak rychle utekl a už je tu neděle.
A co se dělo?
10.2.19
Zpráva 1. část
Přijel jsem do stáje. Rdane už byl uvnitř. Po chvíli jsem vešel také. Spatřil jsem svého otce, jak dřepí u jednoho balíku se slámou.
"Co se tady děje?" zeptal jsem se. Otec se otočil ke mně a pokynul mi, abych k němu přišel. Vykročil jsem. Za chvíli jsem spatřil, jak Ari leží na zemi. Usmívala se.
"Ari." vydechl jsem překvapením. "Co se stalo?" otočil jsem se na svého otce.
4.2. - 10.2.2019
Tak je tu opět neděle. Celý týden po pololetí je za námi. Teď nás některé čekají zasloužené jarní prázdniny. A co se dělo?
3.2.19
Konečně spolu
Probudil jsem se. Uvědomil jsem si, co je za den. Dnes jsme měli s Ari zpečetit naši lásku. Ari si přede dvěma dny podvrtla kotník. Snad to dneska zvládne.
Jediné, co mi kazilo náladu, byla zítřejší cesta. Také to mohl otec o den dva odložit. Ale většinou jsem v tomhle neuspěl. Musel jsem se s tím smířit. Ari to věděla. Nechtěl jsem mít před ní nějaké tajnosti. Já jsem jen doufal, že cesta nebude moc nebezpečná, že to bude jen běžný průzkum a že budu do večera zpátky.
28.1. - 3.2.2019
Opět je tu neděle a docela zvláštní. To už jsem předesílala minulý týden. Teď trochu podrobněji.
30.1.19
28.1.19
Další překvapení...
Původně jsem nic psát nechtěla, ale nakonec jsem neodolala.
V pondělí jsem se ocitla na hlavní stránce Blog.cz. Zprvu jsem tomu nevěřila, ale pak jsem si to uvědomila.
Takže tímto bych chtěla všem poděkovat, i když přesně nevím komu. To nevadí. Díky.
Stalo se to poprvé po skoro jedenácti letech blogování.
Vaše Vanimaré
27.1.19
Tvrdohlavost
Ari se zranila. Ber se ji snažil přesvědčit, aby s tím šla za Acou, ale Ari odmítá. Nakonec stejně musí. Je to vážnější, než se zdá. Dál už to nechám na Berovi.
Vanimaré
Hned po probuzení jsem šel za Ari. Ještě spala, když jsem vstoupil do pokoje. Nebudil jsem ji. Usadil jsem se u její hlavy a chytil ji za ruku. Hleděl jsem jí do tváře. Byla tak krásná. A zranitelná. Dokázal bych se na ni dívat celé hodiny. A být s ní celé dny a roky.
Pohnula se. Ve tváři se na chvíli objevil výraz bolesti. Pak otevřela své oči.
"Mára arin." zašeptal jsem.
"Mára arin." odpověděla mi. Vypadala unaveně. Namáhavě se posadila.
21.1. - 27.1.2019
Opět je tu neděle. A chtěla jsem dneska padnout do hrobu. Proč? Až příští týden. Pokud mě ta myšlenka úplně nerozloží. A co se vlastně dělo minulý týden?
20.1.19
14.1. - 20.1.2019
Opět je tu neděle, druhá neděle v mezidobí. Týden byl docela zajímavý. A co se dělo?
V nebezpečí
Ber má své povinnosti a snaží se je plnit. Při jedné z nich se setká s Ari. A nebude jednoduché z toho vyváznout. Zbytek prozradí Ber.
Vanimaré
Jsem na hlídce na východ od Esgorenu. V patrole je nás asi deset. Je s námi i Ori, Keyr a Rdane. Bavíme se s Elain o plánech do budoucna. Jsme docela dost daleko od města. Přicházíme na mýtinu, kde odpočívá Jek a Melin. Na chvíli jsem se zastavil a vzpomněl si na společně strávené chvíle.
Najednou jsem ji spatřil. Trávili jsme spolu poslední dobou hodně času. Za dva dny jsme se měli vzít. Vykukovala zpoza stromu. Nikdo kromě mě si jí nevšiml. Odběhl jsem za ní.
13.1.19
Žádost
Pokračování. Ber požádal Ari o ruku a ona přijala. Teď je třeba zařídit vše ostatní. Hlavně souhlas jediného Ariina příbuzného.
Dál už vypráví Ber.
Vanimaré
"Kdy půjdeš za Fronem?"
"Chtělo by to co nejdřív."
"Ano, ale…"
"Ari, nemáš poslední dobou moc často nějaké ale?" usmál jsem se.
6.1.19
Smrt je blízko
Po Nové roce další pokračování pohledu Bera. Teď už to nechám na něm, ale máte se na co těšit. Jsou tam i pasáže, které jsem z pohledu Ari nepsala.
Tak snad se bude líbit. Teď už bude vyprávět Ber.
Vanimaré
Konečně se Fron rozhoupal a rozhodl se, že se ožení. Po smrti jeho matky a bratra se konečně vyslovil. Myslím, že i Jarin na to dlouhou dobu čekala. Pomáhal jsem s přípravami.
Den před svatbou jsem doprovázel Ari. Izupa ji všechno vysvětlil. Užíval jsem si ty chvíle, protože jsem mohl být Ari nablízku.
Nastal dlouho očekávaný den. Spolu s Narykelem a Velinem jsem seděl ve velkém sále Izupova domu v Esgorenu. Seděl jsem vedle Narykela.
"Meren nepřijela? Myslím, že by ji Ari ráda viděla."
"Nepřijela, nemůže cestovat. Čekáme spolu dítě." usmíval se a rozhlédl se po sále. "Ari už jde." řekl mi.
"Kde? Aha." podíval jsem se směrem, který mi Narykel ukázal. Spatřil jsem Frona s Ari.
Láska bolí
A někdy dost....
Sama to teď velmi silně pociťuji, jaké to je. Neopětovaná láska. Bohužel už v tom mám jasno. Možná Bohudík. Ale bolí to...
Asi je třeba vrátit se ze snů do reality všedního dne. Bez lásky. Začínám mít strach se zamilovat. Milovala jsem liturgii, musela jsem ji opustit. Milovala jsem tolik věcí, a většina je nenávratně pryč.
Nesmím si hned myslet, jak krásné to bude. Jak se všechno bude dařit. Vani, přestaň snít a žij svůj život. I kdyby to měl být velmi osamocený život. Máš přece děti ve škole. Mysli na ně. Buď stále veselá, usmívej se. Třeba se něco změní. Věnuj se tomu, co Ti zůstalo. Neexistuje nedokáži, jen nechci. Heslo cyklomaratonu K24.
Zdroj uveden na obrázku.
V.
31.12.2018 - 6.1.2019
Tak je tu první neděle roku 2019. Přelomový týden je za námi. A byl docela nabytý událostmi. A co se dělo?
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)