Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

16.6.19

10.6. - 16.6.2019

Tak je tu zase neděle. Neděle, kdy je slavnost Nejsvětější Trojice. A co se dělo minulý týden?
V pondělí jsem pracovala a učila se. Samozřejmě jsem nevynechala hru na flétny. V úterý opět práce. A následovala kávička se zmrzlinou a kolegyní. Od úterka jsem byla doma úplně sama. Hrála jsem, učila se a koukala na filmy. Večer jsem vždycky zalila. Čtyři konve na několik záhonů. Docela mě to i bavilo. A taky jsem vytáhla katanu a zašermovala jsem si. (Asi jen jednou. Víckrát jsem se k tomu nedostala.)
Ve středu opět práce a delší než obvykle. Jela jsem s dětmi na výlet do Zoo a Dinoparku ve Vyškově. Cesta tam i zpět proběhla normálně a vcelku bez kolon na dálnici. V Zoo i Dinoparku bylo super. Jediný suvenýr jsem dovezla magnetku a dvě turistické vizitky. Znovu jsem se vrhla do sbírání. Jsem zvědavá, jak dlouho mi to vydrží.
Odpoledne jsem strávila půl hodiny pod sprchou. Byla jsem úplně zpařená ve vlastní šťávě. Večer jsem šla na mši svatou. Byla jsem dost překvapená, že bude jiný formulář, než jsem čekala. Nakonec se z toho vyklubala votivní mše k Duchu svatému. Což není problém. Hlavně ať se tomu neříká Svatodušní oktáv. (Ten neexistuje, i když dříve byl.)
Ve čtvrtek opět práce, kafe a učení. Večer jsem šla do sboru. Zazpívala jsem si, zahrála na violu a možná budu hrát i na druhý hodební nástroj. To se uvidí na dva týdny.
Kromě učení jsem se věnovala i filmu.
Ve čtvrtek jsem také fotila růžičky, jak krásně vykvetly. Takže malá ochutnávka.
Takové krásné květy jsou na jedné růži čtyři. Prostě nádhera.
V pátek práce. Hrá sláva, poslední v týdnu. A asi nejklidnější. Odpoledne nutné nákupy a chystání do Olomouce. Doufala jsem, že naposledy.
Odpoledne jsem si vyzvedla jeden balík a doporučený dopis. Následně jsem jeden balík s odstoupením od smlouvy posílala zpět. Poslali mi o dvě čísla menší sukni. Tak jsem ji poslala zpátky.
Pak jsem stihla mši svatou, opět votivní k Duchu svatému a šla si naposledy ve školním roce zahrát na violu do orchestru. Bylo to velmi zábavné. Hrála jsem i party, které normálně nehraju. Prostě jsme se bavili.
Večer poslední věci nachystat a spát. Chtěla jsem jít brzy, ale stejně jako celý týden se mi to nepodařilo.
V sobotu jsem vstávala před pátou ráno. O hodinu později jsem už směřovala do Olomouce na poslední dvě zkoušky čtvrtého roku na teologii. Cesta tam probíhala v pohodě. Do Brna autem s kolegou, pak busem do Olomouce. Před zkouškou jsem si zašla na mši svatou. Potřebovala jsem to.
První zkouška byla ze Speciální pastorální teologie. Psal se test a pak byl takové rozhovor o testu, případné doplnění či dovysvětlení odpovědí. Měla jsem dvě chyby v uzavřených otázkách a na dvě otevřené jsem ani neodpověděla. Pohovor byl v pohodě, ale i tak jsem na některé doplňující otázky od zkoušejícího nechala bez odpovědi. Mezitím jsem se dozvěděla výsledek mého kolegy. Zkouška se mu vydařila. Mě ovšem taky. Odešla jsem s Céčkem. Měla jsem z testu 17, 5 bodu. Krásné, na to, že jsem se to učila jen dva týdny.
Pak následovala další zkouška. Jednalo se Exegezi Starého zákona. Z toho jsem měla taky strach. Měla jsem si vybrat úryvek se Starého zákona a učinit výklad. Dlouho jsem nad tím přemýšlela. Nakonec jsem to se mi to podařilo zpracovat asi na devět stránek. Neprošla jsem se zkoušejícím ani polovinu vybraného testu a šla jsem s Béčkem ven. Byl to stoprocentní úspěch ve zkouškách. Exegezí jsem však ukončila studium čtvrtého roku na teologii. Čeká mě už jen diplomový seminář a na tom budu pracovat snad po víkendu. Stejně mi ten klid dlouho nevydrží. Na to se až moc dobře znám.
Do Brna mě vezl kolega. Pak jsem frčela vlakem a busem. Strašný. Jsem ráda, že už nemusím denně cestovat do Brna a zpátky. V těch dopravních prostředcích bylo nedýchatelno.
Doma jsem si dala sprchu a čekala na návrat rodiny. Následovalo kafe a zmrzlina.
V neděli jsem byla na mši svaté. Bylo u nás první svaté přijímání. Šly tři děti a zpíval sbor. Překvapivě jsem si to užívala. Holky vypadaly jako princezny. A po velmi, velmi, velmi dlouhé době jsem si zazpívala Aleluja před evangeliem. Sama. Ordinárium se mnou zpívalo více lidí, ale verš před evangeliem byl jen můj. Písničky, které sbor zpíval byly nádherné. Děti si uměly vybrat.
Odpoledne jsem se asi dvě hodinky prospala. Asi jsem to potřebovala. Taky jsem i četla knihu Skutečná Středozemě. Následovalo kafíčko a dobrůtky ze Slovinska.
Potom jsem se s bráchou vrhla na hrášek.
Teď už hodlám zase odpočívat a psychicky se připravovat na jeden z posledních týdnů školního roku. Čeká na mě uzavírání známek a počítání absence.
Takže krásný předposlední školní týden roku 2019.
Vaše Vanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené