Tak je tu neděle v oktávu vánočním, svátek Svaté rodiny, Ježíše, Marie a Josefa. Toto letí, co? Za chvíli je tu konec roku. Letos se mi asi nepodaří přesáhnout 100 článků za rok. Loni to bylo 129 článků. Třeba příští rok. A co se dělo uplynutý týden?
V pondělí jsem se těšila, že se vyspím. Nestalo se tak. Místo spánku jsem šla na roráty. Letošní poslední. Nemohla jsem chybět. Liturgii jsem si užívala. A opět vynechal pozdravení pokoje. To by ještě šlo. Tento úkon je fakultativní.
Do oběda jsem pomáhala s cukrovím. A odpoledne po obědě jsem vytuhla až do tří. Klasika.
Do večera jsem se učila. Moc mi to nešlo. Ekumenická teologie není moje parketa. A nejspíš ani nebude.
V úterý jsem se vyspala trochu víc. Asi do půl deváté. Pak se rychle nasnídat, nazdobit stromeček, dojít do obchodu pro zapomenuté věci (hlavně zubní pastu si Vanimarí nekoupila) a lehké pomalé připravování na večer.
Odpoledne jsem se snažila se učit. Moc mi to nešlo a při představě, že mám dělat třetího test je mi špatně. Snad to zvládnu. Mezitím ještě musím přečíst.... Ale o tom jsem už psala minulý týden. Ekumenická teologie.... Myslím, že ještě budu s láskou vzpomínat na filosofii. Asi stárnu a přestávám to zvládat. Což je taky dost možné.
Večer jsem si s rodinou dala kapra a bramborový salát a šla rozbalovat dárky. Dostala jsem klasicky nějaké to oblečení, nový černý kabát na koncerty, velkou kartu do foťáku (fotek bude strašně moc), sponu do vlasů, náramek a vstupenku na výstavu do Brna na Poklad Inků. Už se těším.
A na desátou jsem šla na mši svatou. Těšila jsem se. Jen...
Jsem v tom asi trochu autista. Každý má občas autistické sklony. Velmi mi vadí, když musím jít k přijímání až po mši svaté. Já vím, můžu být ráda, že vůbec můžu, ale ve mši to má své kouzlo.... Trochu mi to zkazilo dojem. A mrzelo mě to. Nebylo tam dostatečně vyjádřeno společenství u jednoho stolu...
Ve středu ráno žádný spánek. Pěkně na mši svatou. Ta netradičně začínala asi o dvacet minut později. Byl tam nějaký problém. Beru. Mohlo se ale něco říct. Co mi však vadilo a mrzelo mnohem mnohem víc bylo....
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Chápu, že kněz pravděpodobně nebylo moc dobře, ale vynechat Credo při slavnosti Narození Páně? Moje liturgické srdce krvácelo. Pochopila bych vynechané přímluvy, ale Credo??? Nahoře jsme z toho byli trochu zmatení... A lidi dole taky.
Do oběda jsem si četla. Po obědě jsem se chtěla podívat na jeden díl Stargate, ale vzpomínám si jen na Neruse a jak do SGC přišla Samantha Carterová. Dál nic nevím. Jen něco o Vale, že jí to vtáhlo do černé díry. Mezitím nic. To je smůla co?
Po kafi jsem se trochu probrala a šla se učit. Což mi moc nešlo. Během dne jsem si i zacvičila. Což dělám ostatně každý den. Pár kliků, sedlehů, výpadů, dřepů a strečink.
Ve čtvrtek ráno mše svatá a jiný kněz tomu. Měl tři kázání. Klasika. Ptala jsem se ho přede mší na dost podstatné věci (aspoň pro mě) a měla jsem pocit, že jsem úplně blbá. Jako bych nevěděla, že nebude Credo, že je jen jedno čtení a nakonec svátostné požehnání. Jako blbec. Ale nijak zvlášť se tím nezabývám. Nechala jsem ho při tom.
A zahrála jsem si s lidem. Jen alelujový verš před evangeliem. A stihla jsem se tam i zamotat. Naštěstí při posledním Aleluja. Poslední akord byl dobře.
Odpoledne jsem se učila. Dlouho se učila.
V pátek jsem měla výlet do Brna na výstavu Zlato Inků. Bylo to krásné, poučné. Tolik zlata jsem pohromadě ještě neviděla. Určitě to stojí za návštěvu. Strávila jsem tam asi hodinu a půl. Naštěstí jsem nemusela stát frontu. Vstupenku jsem dostala k Vánocům. Pak jsem e svezla k Vaňkovce na oběd a hurá na Svoboďák na trhy. Prohlédla jsem si na Dominikánském náměstí betlém a dala si punč. A pak domů na kafe.
Do večera jsem se učila. Jak mě ta ekumena nebaví...
V sobotu jsem nevytáhla paty z domu. Učila jsem se, malovala na mobilu, četla a koukala se na pohádky. Stihla jsem Pyšnou princeznu a taky Láska na vlásku. Do večera místo Šíleně smutné princezny jsem se učila. Potřebovala jsem dodělat tu ekumenu, ale nepovedlo se mi to. Chybí mi asi tři nebo čtyři stránky. A ještě jsem si tam udělala chaos. Trochu. Musím si tam vlepit papír, abych měla všechno pohromadě.
V neděli jsem byla na mši svaté. A bylo mi pěkně zle. Jen nevím z čeho. Po přijímání už to bylo dobré. Dopoledne jsem si ještě malovala a zacvičila si.
Odpoledne odpočinek u malování v mobilu a knihy. Nesměla jsem ale zapomenout i na učení. Konečně jsem napravila chaos v sešitě a dodělala ekumenu. Teď ji ještě za necelý týden (do pátku) dostat do hlavy a napsat test. Taky jsem si prošla exegezi Nového zákona, ale nebyla jsem z toho moc moudrá. Nějak jsem to pozapomněla.
Abych mělaa letos 100 článků, tak bych musela napsat ještě další tři. Počítám, že napíšu tak jeden. Možná dva. Ještě uvidím.
Dnes je to velmi pozdě. Asi trochu trénuju na silvestra. To budu vzhůru mnohem déle. Až do Nového roku.
Tak ale teď Vám popřeji krásné poslední dny starého roku 2019. Týdenní zpráva o činnosti Vanimaré bude až v roce novém. Teď se jdu umýt a jdu si číst. Jsem zvědavá, jak to s Juliánem a Emmou dopadne. Temné lsti, kniha třetí, Královna povětří a temnoty.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat