Rok 2019

Tak, rok 2019 se nenávratně chýlí ke svému konci. Za pár hodin začne nový rok 2020.

Ale já se teď ještě na chvíli vrátím do toho starého roku.

Přesně před rokem byl tento rok novým rokem. V lednu se toho asi moc neudálo. Psala jsem pohled Bera, navštívila jsem výstavu Titanic a rozdala vysvědčení. Ocitla jsem se také na titulní stránce blogu.

V únoru jsem oslavila další rok života. Taky jsem se učila církevní právo a trochu nakupovala. Ve skříni se mi objevilo pár kousků historického oděvu. A začala jsem uvažovat, že si pořídím jedenapůl ruční meč. Stále na tom trvám. Taky jsem objevila stránku Písně Středozemě. Poslouchám je dodnes.

A jsem dostala zadanou diplomovou práci.

V březnu pokračovala škola. Děsila mě bakalářka, kterou jsem úspěšně dokončila a úspěšně odevzdala. Jinak se nic moc nedělo. Škola, zkoušky, učení dětí a sebe. To druhé učení mi šlo lépe. Církevní právo jsem zvládla za A, což mě velmi překvapilo. Nečekala jsem takový úspěch. První áčko na teologii. Jupí...

V dubnu nevím, co se dělo, kromě učení a učení se.

V týdnu před Velikoncemi jsem vytáhla katanu a zkusila si projít seky na šerm. Celkem mi to i šlo.

V květnu jsem úspěšně ukončila bakaláře. Nebylo to nejlepší, ale ani nejhorší. Obhájila jsem práci a byla jsem spokojená. Jinak se v květnu nic moc nedělo. Jo, vlastně byl velký koncert orchestru, který tím slavil dvacet let.

V červnu už se blížil svému konci školní rok. Bylo to na mě dost poznat. Koncem června jsem splnila poslední dvě zkoušky v jeden den.

V červenci mi začala dovolená. Dlouho jsem spala, trochu jsem odpočívala a přemýšlela, kdy pojedu do archivu. Zapojila jsem se do úklidu kostela a potkala jsem veverku. Strašně se jí líbila kostelní zeď. A četla jsem. Přečetla jsem nějké liturgické knížky, dokumenty. Na pouti jsem oblékla karmelský škapulíř a nosím jej dodnes. Po pouti jsem šla na trhání osmiček. Ven šly všechny tři, abych do budoucnosti měla pokoj. Ten den jsem se na zubařském křesle ocitla hned dvakrát. Přečetla jsem celého Pána prstenů, Hobita a většinu Letopisů Narnie. Než jsem odletěla do Černé hory, přečetla jsem všechny díly.

K jedenáctým narozeninám blogu jsem udělala sypanou mandalu. A pak přišla krize. Neměla jsem doma stání. Potřebovala jsem vypadnout.

Proto jsem hned první sobotu v srpnu vyrazila do Černé hory. A vyrazila jsem sama. Ach jak to bylo krásné. Nemusela jsem se o nikoho starat. Projela jsem Černou horu křížem krážem a taky se podívala do Albánie. Velmi pozoruhodná země. V Černé hoře jsem byla i na nedělní mši svaté. Po konci dovolené jsem vyrazila do archivu nafotit veškeré dokumenty. A že jich bylo.

Srpen proběhl tak nějak rychle. Předposlední týden jsem strávila v Želivě na letní škole liturgiky. Přednášel tam i můj vedoucí bakalářské práce a nejspíš i můj budoucí oponent. A poslední týden práce. Během prázdnin jsem psala diplomku. Sedávala jsem v muzeu a psala. Občas jsem s něčím pomohla. Jednu sobotu jsem taky dělala průvodce, ale podruhé se mi to už nepodařilo. Nějak nebyl čas.

Školní rok začal celkem dobře. Práce mě bavila. Aspoň první půlku září. Pak už se mi v práci tak moc nelíbilo. Hned na začátku jsem si udělala drobnou radost a koupila jsem si Lórienský lístek plus další věci. Druhý víkend byly slavnosti. Byla jsem se podívat na šermíře a začala jsem silně uvažovat, že budu chodit na šerm. Historický šerm. Třetí týden jsem šla na první trénink. Trochu víc jsem se zapotila, ale bylo to fajn. Druhý den jsem málem nevstala z postele.

Na fakultě jsem si vyzvedla svůj první bakalářský a druhý vysokoškolský diplom.

Září se překulilo v říjen a mě začala škola. V říjnu jsem se dotkal pravého meče. Byl to zážitek. Lepší, než se mlátit klacky. I když u těch jsem doteď. Během října jsem četla celou sérii Zaklínače. A zkusila jsem střílet z luku. Ten jsem si mimochodem taky koupila. Jen už nevím, kdy.

V listopadu jsem zveřejnila jednu práci ze střední školy. Jinak se nic zvláštního neudálo. Aspoň o tom nevím. Listopad velmi rychle utekl. Jezdila jsem do Olomouce, ale nebyla jsem schopná se začít učit nebo zpracovávat úkoly. Doteď nemám ani jeden odevzdaný. Ostudo!

K Vánocům jsem zveřejnila celý dodatek k Ari (Dodatek? - vliv Tolkiena) Berovo zmizení. Advent velmi rychle utekl. Adventní věnec jsem klasicky dělala, ale už v listopadu. V prosinci jsem začala shánět dárky. Nejhorší bylo vymyslet, co komu dám. Naštěstí jsem do rychle vyřešila.

Pak byly Vánoce ve škole a místo učení besídka s dětmi. Vyrobili jsme si sněhuláka z ponožky.

Přes svátky jsem se dívala na pohádky, pojídala cukroví a začala se konečně učit Exegezi Nového zákona a Ekumenu.

No, tak už to zkrátím.

Celý rok byl dlouhý, ale mě neskutečně rychle utekl. Pravou lásku jsem nenašla, zato jsem poznala spoustu nový věcí a míst. A taky lidí. Hlavně na dovolené. Ráda vzpomínám na delegátku Marušku ze Sutomore. Myslím na ni každý den a přemýšlím, že za ní ještě jednou pojedu.

Během roku jsem se odhodala udělat několik věcí. Dokončit bakaláře, začít se šermem, pravidelně (relativně řečeno) hrát na flétny, střílet z luku a přečíst několik (desítek) knih. Seznam už si bohužel nedělám. Ale asi začnu, protože by mě zajímalo, kolik knih přečtu za rok. Snad začnu.

Takže konec.

Vaše Vanimaré