... Den po tom, co jsem přišla o další tři zuby. Bohu díky za to.
Před dvěma lety jsem psala Den po té, co jsem byla na zákroku s tříslem. Teď se článek bude týkat osmiček.
Před rokem jsem šla k novému zubaři a ten mi hned doporučil, abych se těch zbývajících osmiček zbavila. Moc se mi do toho nechtělo. Říká se jim zuby moudrosti, ale u mě byly zuby moudrosti jen dva, ty horní osmičky. Těm dalších dvěma budu říkat zuby bolesti, protože mě opravdu často pobolívaly. Teď už mají smůlu.
Včera jsem vyrazila do Brna na Stomatologické centrum. Byla jsem tam skoro o půl hodiny dříve. V tomhle jsem strašná. Už jsem to chtěla mít za sebou. Byla jsem objednána na osmou. Do ordinace jsem šla něco málo po osmé. Dostala jsem jasné instrukce, jak to bude probíhat a co potom.
Dostala jsem tři včeličky do dásní a pomalu jsem přicházela o možnost normálně mluvit. O jídle radši ani nemluvím. Seděla jsem na tom křesle a čekala, co se bude dít. Doktor se ještě jednou ujistil, že chci všechny zaráz.
A pak to začalo. Zvuky okolo toho všeho byly strašný. Skřípění, praskání a lupání... Ještě teď je mi z toho špatně, jen si na to vzpomenu. Fuj.
Ani nevím, za jak dlouho jsem měla pryč první zub. Pak nastoupil druhý zub. První dva byly celkem v pohodě. Až na ty zvuky... Pak šla pryč poslední osmička dole. Měla zahnuté kořeny. Naštěstí jsem se nedočkala vysekávání. Nebylo to příjemné. Mozek se v tu chvíli přepne na jiný program a vy na křesle jen slabě kvílíte. Hrůza.
V ruce jsem měla růženec a snažila se pomodlit aspoň jeden desátek. Nepovedlo se mi to. Nestihla jsem ho. Tak to bylo rychlé.
Pak ještě následovala domluva na prášky proti bolesti a hurá domů. Spíš na autobus.
Cesta domů proběhla za neustálého utírání pusy. Měla jsem pocit, že stále sliním a krvácím.
Doma jsem zalezla do postele a pokusila se spát. Kolem poledne jsem zjistila, že stále krvácím (čtyři hodiny po zákroku). Volala jsem tedy svému zubaři, co mám dělat. Zkousla jsem dva kapesníky a trochu se to upravilo, ale i tak jsem sedla znovu do zubařského křesla. Naštěstí to nic nebylo.
A to je asi konec. Beru prášky na bolest, takže zatím zabírají. Leduju tak, že skoro necítím tvář, jak je zmrzlá. Horní díry po zákroku mě moc nebolí, spíš cítím tupou bolest v dolní čelisti.
Snad se to nezhorší.
Nelituji toho, že jsem chtěla všechny tři zaráz. Nemusím tam jet znovu. Ušetřím peníze a taky svoje nervy.
Stomatologické centrum v Brně doporučuji, pokud se chcete zbavit zubů "moudrosti a bolesti".
Vaše Vanimaré
P. S.: Zase si musím upravit Bilbovu hádanku na zuby. Už to není 32, ani 30 běloušů, ale jen 28.
V.
Žádné komentáře:
Okomentovat