Opět je tu neděle a docela zvláštní. To už jsem předesílala minulý týden. Teď trochu podrobněji.
V pondělí práce. Velmi náročná. Děti zlobily, jak to umí. Bohužel. Odpoledne jsem šla s kolegyní na kávičku. Aspoň to bylo na tom dni krásné. Kávička a zákuseček.
V úterý opět práce. A odpoledne učení. Už se několik dní učím na zkoušku z dogmatiky. Mám z ní strach. Doslova. Někdo tvrdil, že je to lehké a někdo tvrdí, že to je dost hustý. Uvidím. No, ale snažit se musím. A taky CHCI!!!7Ve středu výlet na Titanic. Podruhé. Tentokrát s dětmi. A jaké to bylo je popsáno v článku ze středy. Odpoledne jsem jela na mši do jiné farnosti. Zase jsem tam byla sama. No, užila jsem si to. Přečetla si čtení, zazpívala žalm a aleluja a taky jsem četla přímluvy.
Ve čtvrtek bylo vysvědčení. Tři hodiny výuky a pak ta sláva. A po té slávě kávička a zákusek.
Na večer jsem jela zase do další farnosti. Tentokrát byla docela dlouhá cesta. Mše byla pěkná, pro děti. A pak cesta domů. Naštěstí jsem si vyhledala jiný spoj, tak jsem přijela ještě v dobrou dobu. Nebylo to až o půl deváté. A brácha pro mě jel jen asi čtyři kilometry daleko.
V pátek jsem měla volno od práce. Došla jsem si pro oběd a učila se. U toho jsem neodolala a dívala se na dva díly Letopisů Narnie. Prostě se mi ty filmy líbí. Učila jsem se dogmatiku. Zvládla jsem zpracovat už všechny iniciační svátostia teď mi zbývá eschatologie.
Večer jsem byla na mši svaté a nestačila jsem se divit. Liturgie úplně překopaná. Místo mezidobí byl svátek Uvedení Páně do chrámu. Co mohu pochválit tak je výběr písně. Ale ten zbytek. Vnímám to trochu jako nepochopení liturgického roku.
No, co, stalo se.
V sobotu jsem musela vstávat. Vyrazila jsem do Olomouce na konzulaci ohledně mé diplomky. A překvapivě nebude z liturgiky. Tam jsem neviděla žádnou cestu dál. Tak jsem skončila na církevních dějinách.
A těšila jsem se, že si dám s našima kávičku, ale nevyšlo to. Konzultace měly začít před desátou a končit před jedenáctou. Na řadu jsem se dostala až kkolem té jedenácté. Takže vlak jsem nestihla. Měla jsem ale objednaný autobus o půl jedné. Ten jsem taky nestihla. Takže další, již třetí možnost. Vlak v jednu... Iluze, přání. Smůla. Nakonec jsem vyjela až 14:20...
A dojela. Naštěstí. Nechtěla jsem se někde zaseknout jako posledně. Stačilo mi, že jsem konzultovala asi hodinu, pak půl hodiny bojovala s počítačem a tiskárnou v knihovně a pak čekala na podpis. Pak jsem utíkala na nádraží koupit si aspoň něco k jídlu. Neměla jsem s sebou skoro nic a to nic jsem snědla. Tak jsem si dala pizzu a krosan.
Po cestě do Brna mi jednu chvíli nebylo nejlépe, ale zaspala jsem to. Ani nevím, kdy stevardka nabízela kafe a čaj. Probudila jsem se až v Brně. Snad jsem nechrápala.
Cesta z Brna byla v pohodě. Ve vlaku jsem četla katehismus a pak se kochala přírodou. I když bez sněhu byla dost smutná.
Do večera jsem odpočívala a jedla. Měla jsem hlad.
V neděli jsem byla na mši svaté a bohužel se stalo to, co jsem čekala. Celá mše svatá byla ze svátku Uvedení Páně do chrámu. A Mariánská písnička k tomu. Nebudu se ale dlouze rozepisovat, protože bych se už potřetí opakovala. Navíc jsem asi trochu vychladla, protože jsem něco podobného zažila v pátek večer. Liturgie neprobíhala tak, jak měla. Kdo se chce vzdělat trochu v liturgice výše jmenovaného svátku, nechť se podívá ZDE a ZDE.
Odpoledne jsem odpočívala a učila se. Samozřejmě nesmělo chybět kafíčko se zmrzlinou.
No jo. Dogmatika mi dává pěkně zabrat.
Tak to bude pro dnešek a celý uplnulý týden všechno. Přeji krásný další týden roku 2019.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat