Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

17.2.19

11.2. - 17.2.2019

Jsem opět zde. Po celém volném a krátkém týdnu. Já vím, všechny týdny jsou stejně dlouhé, ale tenhle nějak rychle utekl a už je tu neděle.
A co se dělo?
Byly prázdniny. Tudíš jsem nemusela do práce.
V pondělí jsem relaxovala. Nic pořádného jsem nedělala. Jen jsem si chtěla ušít sukni, ale pak jsem si střihla krátký pruh na pas a tam jsem to zatím vzdala. Do opravy se mi nechtělo. Koukala jsem u toho na Hobita. Jen už nevím, jestli jsem stihla jen jeden nebo dva díly. Každopádně jsem se neučila ani se nechystala do práce. Večer jsem pak jela na mši svatou.
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Kněz sloužil mši svatou mimo hlavní oltář. Dost mě to překvapilo. No... Nevím, co k tomu říct. Prostě zvláštní.
Překvapivě jsem stihla vlak do Tetčic a nemusel pro mě nikdo jet. Cestou jsem si pěkně pokecala s panem řidičem.
V úterý jsem dopoledne byla doma. Odpoledne jsem jela za kolegyní do Brna. Užily jsme si krásný společný den. Navštívily jsme jednu jídelnu, pak dvě expozice Moravského zemského muzea. Jednou mi paní chtěla prodat studentskou vstupenku. Tak jsem odporovala, že už student nejsem. Ale slevu jsem měla díky dopravci. Měla jsem jízdenku IDS JMK. Ještě, že jezdím autobusem. Po prohlídkách jsme si zašly na kafe a pak ještě do kapucínské hrobky. Pak jsem se vydala do knihkupectví Barvič a Novotný. A tam už jsem teda utrácela. Koupila jsem si svůj vlastní ekumenický překlad Bible. (No konečně, Vani, skoro po čtyřech letech studa teologie máš svou vlastní ekumenickou Bibli.)
A taky jsem do ruky vzala jednu knihu od mého idolu, od genia J. R. R. Tolkiena. Artušův pád.
Jsem zvědavá. Zatím jsem ji jen podepsala. A zběžně nahlédla. Společný den jsme zakončily mší svatou.
Ve středu jsem měla domluvenou schůzku ohledně diplomky. Všechno proběhlo, jak mělo a dostala jsem i nějakou literaturu. Což je super. Teď ještě dokončit bakalářku a můžu rovnou začít psát diplomku. Docela se těším. Snad to zvládnu. Odpoledne jsem se začala učit a zapsala se na dějiny křesťanského umění na kolokvium. Podruhé. Poprvé se nějak nezadařilo, a já to nedala. Je to vlastně dlouhý telefonní seznam měst a kostelů. Některá města jsou v každém slohu, jen kostel je zasvěcený někomu jinému. A teď si to všechno pamatujte. Ale já to dám. Večer jsem jela na mši svatou. Cesta byla v klidu. Málem jsem ale zabloudila, protože cestu ke kostelu si pamatuji po tmě a najednou jsem šla za světla. To je aspoň rozdíl.
Liturgie probíhala celkem dobře. Nebudu to zde rozvádět, protože k tomu mám bakalářku.
Ve čtvrtek jsem koukala na LOTRa Návrat krále. Předchozí díly Hobita i Pána prstenů jsem zkoukla během týdne. A to mám prodloužené verze. Pán prstenů je občas i v angličtině. Ještěže existují titulky. A u toho jsem se učila ten telefonní seznam. Přečetla jsem ho tak pětkrát. Odpoledne jsem si dala s mamkou kávičku a zákusek. A pak už jsem se věnovala svým věcem.
Po dlouhé době (asi měsíc, naposledy jsem to dělala v lednu) jsem chytla do ruky tužku a kreslila ilustraci. Teď ji musím ještě naskenovat a uložit si k ostatním ilustracím. A chvíli jsem i psala. Bera. Ale tu část nezveřejním, protože bych se vracela v čase do minulosti. A to se mi zatím nechce.
V pátek kromě procházky pro oběd jsem šla do zámku. Po dlouhých měsících. A nelitovala jsem času stráveného s lidmi, kteří milují kraj a historii. Brzy se k nim zařadím také. Svou diplomovou prací. Kvůli nim ji nechám vytisknout vícekrát.
Ještě ji napsat. Ale prvně dokončit bakalářku.
Tak jsem si udělala pár fotek a domluvila návštěvu se třídou. Uvidíme, jak se výstava bude llíbit dětem. Mě se prostě líbí. Po obědě jsem se chvíli učila, ale už mě ten telefonní seznam nebaví. A hlavně si z něj nic mepamatuju. To je na tom to nejhorší. A v sobotu jdu na ostro. Prostě to dám.
Večer jsem jela na mši svatou. Ta proběhla relativně dobře. Byla jsem tam taky naposledy. Příští týden zase někam jinam. Cesta zpátky proběhla v rozhovoru se známým řidičem. Pěkně jsme si pokecali.
Pak už jsem se chystala na dlouhou cestu do Olomouce. A ještě jednou jsem si přečetla telefonní seznam a pak si četla Artušův pád a poslouchala u toho písničky.
V sobotu jsem vstávala relativně brzy. Jela jsem totiž do Olomouce do školy. Jela jsem s kolegou s druhého ročníku a celou cestu z Brna do Olomouce mě zkoušel. Pak jsme se rozloučili, šla jsem si něco koupit a pak na přednášku Základů exegeze Starého zákona. Celkem pěkné, jen je škoda, že jsem během toho musela odejít na zkoušku. Psala jsem test z dějin umění. Učila jsem se to dva dny. A stejně jsem toho spoustu zapomněla. Hlavně jsem zapomněla dokumenty, které se týkají sakrálního umění (v poznámkách z přednášek mám uvedené jen Sacrosanctum Concilium). Tak z toho mám napsat seminární práci. Jako bych neměla co psát, že?
Pak jsem ještě měla přednášky z morální teologie. Celkem to šlo, jen toho bylo moc. Snažila jsem se dělat si poznámky, ale ve druhé půlce jsem to vzdala. Napsala jsem si jen pár bodů.
Pak jsem čekala na dva kolegy z druháku, kteří mě vezli do Brna. Bylo to velmi pohodlné, pěkně autem. Domů jsem dojela dříve než vlakem. Tak jsem snědla své první teplé jídlo, šla se trochu osvěžit do horké vany a spát.
V neděli jsem byla na mši svaté. Liturgie probíhala tak, jako vždycky. Jen jsem si všimla, že jeden ministrant neměl límec. Ale aspoň měl černý kabát, ale bylo to poznat.
Pak jsem šla k babičcce zalít orchideje.
Odpoledne jsem si chvíli četla. Dočetla jsem poslední píseň o Artušovi a koukla se na film Sněhurka a lovec. Celkem to bylo pěkné. Pak jsem si dala kávičku a pokračovala v učení se církevního práva. Uvidíme, jestli se to za čtrnáct dní naučím.
A to bude pro dnešek asi všechno. Jdu se psychicky připravit na zítřejší práci.
Takže krásný další týden roku 2019.
Vaše Vanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené