Tak je tu třetí neděle adventní, zvaná gaudete. A co se dělo druhý adventní týden? Bylo toho dost.
V pondělí práce. Klasika. Odpoledne chvilkov odpočinek a pak mše svatá. A dočkala jsem se Římského kánonu. HURÁ!!!! Děkuji moc. Jinak jsem zpívala, klasicky. Jen žalm jsem měla sama. A začínám cítit, že to s klasivkama není nejlepší. Bohužel. Potřebovala bych odpočinek, ale to nejde. Když už skončí práce na dva týdny, tak ty dva týdny zaplním zpěvem. Takže odpočinek nebude.
V úterý opět práce. Naštěstí jsem měla jednu hodinu volno. Pak to bylo celkem dobré. Odpoledne posezení s kolegy a poslední zkouška na koncert. Naštěstí jsem nemusela hrát. Jen jsem ubírala a přidávala rejstříky na varhanách. Večer jsem šla do šermu. Znovu byl bojovej, ale nevadilo mi to. Překvapivě jsem si to i užívala. A nedostala jsem žádný bolestivý zásah. Na facebooku je z toho i video.
No, ve středu opět práce. A dosti náročná, ale zvládla jsem to. Musela jsem. Ráno jsem byla ještě na mši svaté. Byla rorátní a taky byl Římský kánon. Děkuji... Odpoledne jsem si dala kafe s mamkou a pak jsem jela na koncert. Na první ze dvou adventních. V kostele byla zima. Jednu chvíli jsem se v té lehčí skladbě vysekala. Dohrála jsem ale dobře a se všemi. Naštěstí jsem se dobře oblékla. Doma jsem se pak půl hodiny vyslíkala. Ale bylo mi teplo a to pro mě bylo důležité.
Ve čtvrtek opět práce. Rozhodně lepší a klidnější než ve středu. Aspoň mi neruply nervy. Byla jsem víc v klidu. Odpoledne ještě posezení u kafe s kolegyní a pak rychlí odchod na koncert. Druhý ze dvou adventích.
U nás se mi hrálo lépe. Více jsem slyšela první housle. Celkově atmosféra byla lepší než na prvním koncertě. A tehdy jsem cvakala rejstříky. Možná jsem se i trefovala, každopádně paní varhanice byla spokojená. Tudíž já také.
Pak jsem hrála s orchestrem. To jsem si užívala. A překvapivě jsem se ani jednou nevysekala. Hurá, Vanimaré se lepší. Víc se snaží. Na koncertě jsem ještě zpívala se sborem. Byly to písně, které jsem d sboru přinesla já z letní školy liturgiky v Želivě. Jednu jsem si spíš zahrála, než zazpívala, ale nevadilo mi to. Hlavně Nitida Stella je krásná. Solis praevia je taková jiná. Tu jsem hrála. Pak jsem zpívala ještě jednu italskou. Tu mám taky ráda a chtěla bych si ji jednou i zahrát. Bohužel se mi to asi nesplní. Budu ji jen zpívat. No co.
Večer jsem se podívala na jeden díl Stargate a začala psát článek. Přečetla jsem si jeden rozhovor s fotografkou Lucii Amulett. Má úžasné fotky. Můžete si je vlastně i prohlédnout na internetu na stránkách:
Jednou bych si taky chtěla zkusit takové fantasy focení. Jednou se obléknout a učesat jako Ari. Vzít do ruky luk, k pasu si připnout meč, mít dlouhé černé vlasy... A být o dvě desítky centimetrů menší. Což se mi asi nesplní. Škoda.
V pátek opět práce. Překvapivě byla nějaká klidnější. Díky Bohu. Odpoledne jsem byla jen na mši a pak doma. Musela jsem se stejně nachystat na cestu do Olomouce.
V sobotu jsem vstávala jako do práce. Nemusela jsem vstávat ve čtyři, jak bylo původně v plánu. Do Brna i do Olomouce jsem se vezla autem. Kolegové ze třeťáku mě vzali. Jsou hodní.
Ve škole jsem měla jen dva předměty. Jednalo se o Ekumenickou teologii a mezináboženský dialog a pak Úvod do hagiografie. U obou předmětů je škoda, že byla malá časová dotace.
Cesta domů už proběhla hromadnou dopravou. Stihla jsem překvapivě i dřívější autobus. Cestu jsem celou prospala. Seděla jsem úplně na zaďáku. Pak rychle na vlak a na další autobus. Při druhém přestupu jsem se trochu sklouzla po ledě, ale ustála jsem to. Neskončila jsem na zadku.
V neděli jsem byla na mši svaté a prošla jsem se s obětními dary. Hurá. Přispěla jsem k liturgii. Pak jsem kolegovi z teologie předala knihu Nové cesty pastorální teologie a dostala za to naučit se etiku. Dopoledne jsem pomohla s obědem a zkoušela vypracovat úkoly do školy. Moc to nešlo. Po deseti minutách strávených v Kompendiu sociální nauky církve jsem to vzdala. Prostě se mi nechce.
Přede mší i po mši jsem se jednou sklouzla po ledu. Naštěstí jsem to ustála. Sletět před třemi jednotkami hasičů.... To by byla ostuda. Ale třeba by mi pomohli zpátky na nohy?
Odpoledne jsem se dívala na Stargate a taky na film Vánoční koleda. Dost mě to překvapilo. Naštěstí to dobře dopadlo.
V podvečer po kafi jsem pekla cukroví. Upekla jsem s mamkou mocca a pak išelské.
Kdykoli to šlo, šla jsem šermovat a hrála jsem na flétnu, což bylo asi jen v pondělí a ve čtvrtek. Aspoň něco. A ve čtvrtek tu krásně sněžilo. Když jsem na zahradě šermovala, měla jsem z toho takovou radost. Škoda, že mě nikdo nefotil. Už mi to totiž začíná jít. (Pouze můj subjektivní pohled.)
A to bude pro tento týden asi všechno. Zítra zasse do práce, ale těší mě, že už to bude poslední týden tohoto roku. Pak už nastanou prázdniny.
Krásný třetí adventní týden roku 2019.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat