Tak je tu opět neděle, další neděle tohoto roku. Konec se rychle blíží. A je to dneska přesně 30 let od sametové revoluce. A co se dělo uplynulý týden?
V pondělí práce. Klasika. Odpoledne výlet do Brna. Prošla jsem se kousek a pak strávila zbytek odpoledne v kavárně. Jen ta cesta do Brna byla otřesná. Bylo mi zle, ale autobus jsem nestavěla. Vydržela jsem to.
V úterý opět práce, knihovna a odpoledne posezení na kafi s kolegyní. Daly jsme si i zákusek a celkově jsme si to užily. Večer jsem šla do šermu. Rozběhání, rozcvička, hutututu hra a scénický šerm. Naučila jsem se další kroky a byla jsem spokojená. Užívala jsem si to.
Ve středu opět práce. Odpoledne jsem se znovu prošla do knihovny. V úterý jsem mamce půjčila knihu, ale nenavazovala na tu předchozí. Tak jsem to šla vyměnit. Sama jsem si půjčila knihu v úterý. No, tu jsem ve čtvrtek dočetla. Byla tenká a jednalo se o Hraničářova učně, první díl. Četlo se to samo.
Ve čtvrtek dlouhý den. Dopoledne práce, odpoledne porada a třídní schůzky. V rámci možností to všechno proběhlo v pohodě a přátelské atmosféře. Domů jsem došla ve čtvrt na sedm večer. Takže skoro dvanáct hodin v práci. No, přežila jsem.
V pátek opět práce. Na jednu stranu lehčí, ale některé situace byly horší.Každopádně jsem opět přežila.
Odpoledne jsem se těšila na kafe s mamkou, mši svatou a orchestr. Tam jsem se konečně trochu dostala z hrozné nálady. Zasmála jsem se a ta nálada mi vydržela celý večer.
V sobotu jsem spinkala dlouho. Do devíti. Dopoledne jsem pomáhala doma a odpočívala. Odpoledne jsem vytáhla meč a šla si procvičit nové prvky ve scénice. Taky jsem si zacvičila a dala si kafe. Koukla jsem aké na poslední vysílaný díl trabanta a pak jsem narazila na Grand Prix z Ruska v krasobruslení. Večer jsem se místo florbalu dívala na film Smím prosit.
V neděli jsem byla ráno na mši svaté. Psychicky jsem se celou sobotu připravovala, že bude hrát někdo jiný, než jsem zvyklá, ale celkově to bylo dobré. Zvládla jsem to.
Dopoledne jsem pomáhala v kuchyni a odpoledne odpočívala. Většinu času jsem si četla Pád Gondolinu. Ten jsem dočetla. Tak jsem se vrhla na další knížku. Tentokrát od autorky, od které jsem ještě nic nečetla. Jmenuje se Cassandra Clare. A kniha se jmenuje Paní půlnoci. Jsem zvědavá. Snad to bude dobře čitelné.
No, abych jen neležela v knížkách, tak jsem vytáhla paty z domu na zahradu, sesbírala nějaký ten přírodní materiál a pak jsem tvořila. Vytvořila jsem dva svícny. Mezitím jsem si dala kafe a oplatky s rodinou.
Tak první svícen, je trochu vánočně laděn, ale to nevadí.
Druhý svícen je takový obyčejný.
A to bude pro tento týden asi všechno. Na flétny jsem hrála myslím jen ve středu, v sobotu jsem vytáhla meč a šermovala jsem.
Takže krásný další týden roku 2019. Už se pomalu, ale jistě, blíží jeho konec.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat