Meče

Tak jsem se dočkala.... Čeho?

Dotkla jsem se železného meče. Jupí..... Sice jen chvíli, ale dotkla. A ťukla si se spolubojovnicí. Dostaly jsme do ruky asi jedenapůlručák. Šermovaly jsme opatrně, zkoušely jsme klasický trojúhelník - rameno, hlava, rameno - a později i průseky. Juchů.

Bylo to po chvíli dost těžké. Jsem sice zvyklá na železný meč, ale katana je přece jen pozdější výtvor a taky je lehčená. Pěkně to zvonilo.

Pak jsem dostala do ruky štít a učila se jej držet. Budu mít na rameni modřinu a pěknou. Až si budu šít prošívanici, tak si to rameno více vycpu. Aby to tak nebolelo. Protože tam to bolelo asi nejvíc, když si vedoucí a spolubojovnice kopli.

Opět jsem si to užila. A už se těším na příští týden.

Vaše trochu domlácená, ale nadmíru spokojená Vanimaré