Tak je tu opět neděle. Celý týden po pololetí je za námi. Teď nás některé čekají zasloužené jarní prázdniny. A co se dělo?
V pondělí práce. Dosti náročná. Pět hodin ale uteklo jako voda. I když jsem potila krev. Odpoledne jsem šla s kolegyní na kafe a zákusek. Ještě dodatečně oslavot narozeniny. Bylo to velmi příjemné.
V úterý opět práce. Odpoledne odpočinek doma a učení se na dogmatiku. Zkouška se pomalu, ale jistě blížila a dost mě děsila. Učila jsem se až do večera.
Ve středu opět práce a pak odpočinek. Učila jsem se také. Prostě jsem chtěla. (A musela). Večer jsem jela do jiné farnosti. Už naposledy a můžu si tam dát jinou farnost.
Ve čtvrtek opět práce a měla jsem pocit, že čím dál víc těžší. Nevím proč. Uvidíme po prázdninách. Odpoledne jsem dodatečně opět slavila. S kolegyněmi a kamrádkami. Až mi ujel autobus do Brna. Tak jsem míst mše svaté šla do sboru. Zahrála jsem si a zazpívala.
V pátek konečně poslední pracovní den před prázdninami. Hurá, dočkala jsem se a přežila relativně ve zdraví. Odpoledne jsem si dala kávičku s mamkou a pak jsem šla na mši. Po mši jsem si šla zahrát do orchestru. A zahrála jsem si celkem dobře. Užila jsem si to. Taky jsem se učila. Stejně jako celý týden. Ta dogmatika. Bylo to pro mě docela těžké. Těžké nebyly ty svátosti, na tom mě snad nemůže nachytat, ale horší byla ta eschatologie. Kdysi dávno jsem četla knížku Eschatologie od emeritního papeže Benedikta XVI., ale to už si nepamatuju. A po druhé se mi to číst nějak nechtělo. Tak jsem se spolehla na své zápisky, které dost do podrobna rozšířil kolega R. Dala jsem do toho všechno, co jsem mohla.
A v sobotu jsem šla na zkoušku. Prvně jsem se tam musela dopravit. Měla jsem štěstí, jel i kolega M. z Brna a vzal mě s sebou. Cestou jsme se trochu zkoušeli a smáli se tomu, že to nejspíš nedáme. Teda já se smála, že se naučím lítat. Místo titulu z teologie budu mít pilotní průkaz.
Dojeli jsme včas. Strategie byla, že půjdu mezi prvními. To se mi nezadařilo. Bylo nás tam asi deset. Šla jsem pátá. Vyučující se ptal na všechno. Na svátosti, ex opere operato, ex opere operantis.... (To jsem se snažila pochopit v autě.) Na všechny iniciační svátosti, a taky na eschatologii. Něco jsem tam řekla. Ani toho moc nemusel doplňovat. Tak jsem odešla s.... B.
Poděkovala jsem a celá šťastná jsem opustila jeho pracovnu. Na chodbě jsem dala najevo svou radost, několikrát jsem si poskočila. Kolegové se trochu divili. A hned mě zpovídali, na co se ptal. Jako vždy.
Pak jsem čekala na kolegu M. a společně jsme jeli zpátky do Brna. V Brně jsem si sedla do čekárny a najedla se. Dojedla jsem svůj oběd. Pak jsem nasedla do vlaku a z vlaku na autobus a dojela domů.
Do večera jsem se flákala a představovala si, jak strávím celý volný týden. Kromě toho, že budu jezdit na mše.
V neděli jsem byla ráno na mši. Hned na začátku jsem byla překvapena, že kněz stojí u oltáře. Což může, když nemá přisluhující. Liturgie probíhala relativně normálně. Až na tu druhou eucharistickou modlitbu. Na konci mše jsem se dozvěděla důvod, a nebyl to liturgický důvod. Byl čistě světský.
Odpoledne jsem začala porcovat oříšky a želé a ovoce v čokoládě a jogurtu. Víc jak polovina zmizela. Pak následovalo kafíčko a četba. Dočetla jsem Húrinovy děti. Škoda, že je ta knížka tak tenká. Ale to jsem prohlásila i o knize Pán prstenů: Dvě věže... Kdysi dávno, ale pamatuji si to.
A pak jsem se věnovala odpočinku. A celý týden se budu věnovat odpočinku. A chci si to užít.
Takže krásný další týden roku 2019. Já mám prázdniny. Jen nejedu lyžovat.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat