A někdy dost....
Sama to teď velmi silně pociťuji, jaké to je. Neopětovaná láska. Bohužel už v tom mám jasno. Možná Bohudík. Ale bolí to...
Asi je třeba vrátit se ze snů do reality všedního dne. Bez lásky. Začínám mít strach se zamilovat. Milovala jsem liturgii, musela jsem ji opustit. Milovala jsem tolik věcí, a většina je nenávratně pryč.
Nesmím si hned myslet, jak krásné to bude. Jak se všechno bude dařit. Vani, přestaň snít a žij svůj život. I kdyby to měl být velmi osamocený život. Máš přece děti ve škole. Mysli na ně. Buď stále veselá, usmívej se. Třeba se něco změní. Věnuj se tomu, co Ti zůstalo. Neexistuje nedokáži, jen nechci. Heslo cyklomaratonu K24.
Zdroj uveden na obrázku.
V.
Žádné komentáře:
Okomentovat