Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

5.5.19

29.4. - 5.5.2019

Opět je tu neděle. A co se dělo?
V pondělí práce a dosti velká nervozita. Dostala jsem totiž zprávu, kdy budu mít obhajobu. Hned jsem si šla zařídit volno. Jinak práce byla ubíjející. Odpoledne jsem odpočívala a šla si do knihovny pro knížky. Myslela jsem, že budou jen tři a ejhle, ono jich bylo rovnou pět. No, aspoň se nebudu nudit. I když se musím učit. V tuto chvíli už mám dvě přečtené. Jedná se o poslední dva díly ságy Pán hor. (Každá má něco málo kolem 500 stran.)
V úterý opět práce a odpoledne šerm. Na chvíli jsem vylezla ven a tančila s mečem. Vzala jsem si na to středověkou sukni. Pak jsem se vrhla na učení.
Ve středu jsem se trochu prospala. Dopoledne jsem byla doma a učila se a taky četla a na večer jsem jela do Ivančic na mši. Ještě přede mší jsem se prošla do Němčic ke škole, kde jsem měla mít ve čtvrtek seminář ohledně výuky matematiky.
Ve čtvrtek opět práce. Ten den volna byl super. Odpoledne jsem měla seminář. Byl velmi aktivní a zajímavý. A z takových seminářů si toho pamatuji většinou velmi málo. Tento nebyl výjimkou. Bohužel.
V pátek opět práce a odpoledne chvíle učení, mše svatá a orchestr. Tentokrát velmi dlouhý. Skoro celé dvě hodiny jsem hrála v kuse. Však mě potom pěkně bolela ruka.
V sobotu ráno jsem šla na mši. Byla mariánská a dostala jsem za úkol vybrat žalm. Samozřejmě jsem zvolila Magnifikat. Není krásnější zpěv.
Dopoledne jsem se snažila se učit, odpoledne chvíli taky. Dočetla jsem poslední díl Pána hor (a je mi z toho smutno, že už neexistují tak galantní a obětaví muži). Asi musím přestat číst ty slaďárny a vrátit se do normálního života. A začala jsem číst knihu Druhý břeh. Což je druhá historická romantiká sága od Hany Marie Körnerové. Velmi poutavě píše. Uvidím, jak tento příběh Hermíny a Stefanie skončí.
No, za sobotu jsem přečetla sdna 400 stran.
V neděli jsem šla na mši. Liturgie byla takvá, jak jsem si na ni už zvykla. Pak následovala návštěva sakristie, potřebovala jsem si zajistit intence mší, a pak hřbitov. Do poledne jsem dočetla knihu Druhý břeh a přečetla si spirituálku. Už abych tu zkoušku měla za sebou. Pak už jen zkoušky čtyři a obhajoba. Nejhorší na tom je, že nejsem schopná zatím nic dělat. Jen nevím proč tomu tak je. Chtěla jsem dělat práci do katechetiky, ale nedokázala jsem to. Chtěla jsem si vybrat jiný text do exegeze a taky to nešlo. Bojím se, že to nestihnu.
Odpoledne jsem si dala předsevzetí, že se budu učit. A.... překvapivě jsem se učila. Zvládla jsem třikapitoly z morálky. Což je asi osm stran psaných na počítači. Mezitím jsem přečetla (za odměnu) jednu kapitolu z knihy Dlouhá cesta. A pak se učila dál.
Večer jsem šla ještě na Májovou pobožnost. A byla zima. Aspoň venku pořádná. Zpívalo se, modlilo se, četlo se. Prostě od každého trochu. Tentokrát jsem nemusel zpívat loretánské litanie. Byly mi odebrány. Škoda.
A následně večeře a opět chvilkové učení.
A to bude pro tento týden asi všechno. Nějak nestíhám. O psaní radši vůbec nemluvím. Teď si budu chystat nový popisek na nový sešit na učení.
Takže krásný další týden velikonoční doby roku 2019.
Vaše Vanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené