Opět po týdnu je tu neděle. Byl to strašně rychlý týden. Proč? Byla jsem v Želivi. Ale teď pěkně od pondělka.
V pondělí jsem byla ještě doma. Vyspala jsem se pěkně do půl deváté. Pak jsem balila a nakupovala. Odpoledne jsem jela s kolegyněmi na kafe. Kecaly jsme asi dvě hodiny. Možná to bylo víc jak dvě hodiny. Pak ještě do Tesca nakoupit zásoby a hurá domů.
V úterý jsem se těšila, že se ještě před školou pořádně vyspím. Nesplnilo se to. Vstávala jsem před sedmou, abych si mohla aspoň ohřát mlíko na kakao. Po sedmé totiž vypli elektriku. Takže jsem neměla ani teplý oběd. Dopoledne jsem se proběhla do obchodu a pak přemýšlela a četla. Přečetla jsem za dvě hodiny celou knížku. Nějaká krize zase. Koukla jsem aspoň chvíli na internet a pak jsem počítač sbalila.
Kolem druhé mě vyzvedla kamoška a společně jsme zamířily do Želivi. Cesta byla docela dobrá a i vtipná. Navigace nás stále táhla na dálnici, kam jsme nechtěly. Naštěstí jsme dojely. Za dvě hodiny.
Byly jsme ubytovány, prošly jsme si celý klášter a šly na večeři. Po večeři bylo krátké seznámení s organizací, průběhem a s lidmi. Následovala pívaná modlitba kompletáře v chóru baziliky. Na to jsem se těšila nejvíc.
Taky jsem tu potkala spoustu ludí z loňské školy a jednoho vyučujícího z fakulty.
Ve středu ráno zpívaná modlitba se čtením a ranní chvály. Nádhera. Užívala jsem si to. Následovala snídaně, dvě přednášky o svátostech a polední mše svatá. Zpívala jsem žalm, ačkoli jsem si říkala, že se do toho nepohrnu. Nevyhnula jsem se.Oslovil mě jeden ze zdejších kněží a už jsem to měla jisté. Jen tak pro zajímavost. Loni jsem také zpívala žalm na první mši svaté v rámci letní školy. Prostě osud. Já se tomu zpívání nevyhnu asi nikdy. Loni jsem se chtěla vyhnout zpívání na pouti do Francie, ale taky jsem se tomu nevyhla.
Po mši svaté oběd a po odpoledním klidu další dvě přednášky. Šla jsem na přednášku s názvem Praxe křtu v prvotní církvi a rituály očišťování a pak na přednášku Katechumenát ve středověku. Obě přednášky byly naprosto skvělé. Měl je můj vedoucí bakalářké práce.Takže jsem svým způsobem věděla, do čeho jdu.
Po přednáškách byly zpívané nešpory a večeře. A po večeři prohlídka kláštera. Na tu jsem tentokrát nešla. Místo toho jsem psala kousek tohoto článku.
Ve čtvrtek vstávání s vidinou krásného dne začínajícího modlitbou se čtením a ranními chválami. Nádherné zpívané. Následovaly dvě přednášky na téma Katechumenát a Křest. Polední mše svatá a odpočinek před dalšími přednáškami. Tentokrát jiný přednášející. Měl skvělé přednášky na téma Jak žít ze svého křtu a Iniciační svátosti a Kodex kanonického práva (tam jsem se toho moc nového nedozvěděla, asi proto, že CIC a křest jsem měla u zkoušky). Ale nelitovala jsem toho. Aspoň jsem si to zopakovala. Následovaly nešpory a večeře. Po večeři večer chval. Nádherné písně, krásné rozjímavé mluvené slovo, možnost ke svátosti smíření a udělování novokněžského požehnání.
V pátek opět ranní chvály a modlitba se čtením (obráceně, prvně je modlitba se čtením). Po snídani dvě kmenové přednášky na téma křest a biřmování. Mše svatá a oběd. Odpolední přednášky na téma Charismata a Co se mění v liturgii. Obě velmi zajímavé. V té první jsem se dozvěděla, že charisma, nějaké, má každý. Jen o tom třeba ani neví. A v té druhé jsem se dozvěděla, že se něco možná měnit bude a něco se měnit nebude. Jsem sama zvědavá, jak to dopadne. Jen je škoda, že se neuskutečnila přednáška o Liturgii oleje a Iniciace a eucharistická modlitba. Nešpory a večeře a taky večer otázek a odpovědí. Nakonec se otázek sešlo docela dost.
V sobotu byl poslední předáškový den. Po modlitbě a snídani byla přednáška o Prvním svaté přijímání a pak Iniciace a další svátosti, které byly po obědě následovány přednáškami dalších hostů. Já šla na přednášky na téma Úcta eucharistie mimo mše a Lidový jazyk v liturgii, které měla další z vyučujících z Cyrilometodějské teologické fakulty.
Následovaly nešpory a večer plný překvapení.
Prvním překvapením byla večeře venku pod širým nebem. Následně taková trochu bojová hra ve skupinách. Moje skupinka skončila jako třetí. Krásné. Vyhráli jsme ještě s dalšími dvěma skupinami láhev vína. Samozřejmě se spotřebovala. Večer pokračoval promítáním fotek ze školy a malým občerstvením. Víno, pokec, brambůrky a tak. Následně nám naši hostitelé a přednášející předvedli nádherný večerníček s tématem křtu dítěte. Nedá se to popsat, to se musí vidět. Nahrávku ovšem nemám. Radši jsem se dívala. Pak následoval kompletář a spánek.
V neděli opět modlitby, balení a krátké setkání. Následovala mše svatá v bazilice a oběd. A po obědě odjezd domů.
Byl to nádherný týden strávený na modlitbách se skvělými lidmi. Spoustu nových věcí jsem se naučila, potkala jsem další lidi z různých koutů země a užila jsem si to. Snad se dočkám dalšího ročníku Letní školy liturgiky.
A to bude pro dnešek asi všechno. Je dneska dost pozdě, takže se pomodlím to, co jsem ještě nestihla. Ta zpívaná společná modlitba mi bude chybět.
A to bude pro dnešek asi všechno. Je dneska dost pozdě, takže se pomodlím to, co jsem ještě nestihla. Ta zpívaná společná modlitba mi bude chybět.
Takže krásný další týden, poslední týden prázdnin roku 2019. Já už jdu zítra do práce a moc se mi nechce. Práci zdar.
Vaše duchovně povzbuzená Vanimaré
P.S.: Děkuji všem, kdo připravovali a kdo se zúčastnili letošní Letní školy liturgiky v Želivě. Bylo to super.
V.
Žádné komentáře:
Okomentovat