První školní týden za námi. Toto letí, co? A co se dělo? Nevím, asi nic moc, ale to posuďte sami.
V pondělí jsem už byla v práci s dětmi. Bylo to setkání před školou, kde jsme se přivítali, krátce popovídali a šli domů. Teda domů šly děti. Já šla s kolegyněmi na kafe. Bylo to moc krásné a veselé setkání. Jen škoda, že jsem musela docela brzy domů. Co se dá dělat.
V úterý bylo setkání s dětmi delší. Měla jsem s nimi čtyři hodiny. Podepisovaly jsme sešity, seznámily se se školním řádem, povídaly si o prázdninách. Bohužel jsem musela taky mluvit. Mluvit o tom, jak jsem přišla o zuby, jak jsem letěla letadlem po čtyřech letech, jak jsem byla v liturgické škole. Ale většinu času mluvily děti a já jen poslouchala. A pak hurá domů. Odpoledne jsem si vyzvedla balíček s Lórienským lístkem, elfskýma ušima a třičtvrtěkolovým černým pláštěm. Plášť i Lórienský lístek jsem hned vyzkoušela. Na uši nedošlo. Snad to brzy napravím.
Ve středu už jsem měla pět hodin. Naštěstí jsem neměla výtvarku, ale místo toho byla hudebka. To se ještě dá. Odpoledne jsem si na poště vyzvedla balíček, ve kterém jsem měla luk a šípy. Hned jsem to musela vyzkoušet. V balíčku jsem měla ještě kolovou sukni, hnědý živůtek a lukostřelecký nátepník. Jen škoda, že je přírodní barvy. Víc by se mi líbil černý. Ale já to překousnu.
Podvečer jsem byla na mši svaté. Zpívala jsem a pak jsem pokecala s kamarády.
Ve čtvrtek opět práce. A taky nervičky. Brácha letěl za prací. Naštěstí na první letiště dorazil i s letadlem v pořádku. Hned bych taky někam letěla. Bohužel až za rok. Dá-li Pán.
Večer jsem byla na zkoušce sboru a hned jsem navrhla dvě nové písničky. Uvidíme, jestli se moje písničky uchytí.
V pátek opět práce. Trochu náročnější, ale měla jsem jednu volnou hodinu, tak jsem si trochu odpočinula a nachystala na pondělí. Jen jsem zapomněla na páťáky. Tak v pondělí ráno. Jen nezapomenout.
Odpoledne jsem si dala kafe s mamkou a trochu doma uklízela. Mají přijet příbuzní. Taky jsem nervovala kvůli bráchovi, který odletěl za prací. Naštěstí bezpečně doletěl.
Vysála jsem spodní patro a pak jsem šla na mši. Přede mší jsem myslela, že usnu. Modlil se Růženec, což by mi nevadilo, protože kvůli němu jsem šla dříve, ale najednou jsem byla tak strašně moc unavená, že jsem většinu Zdrávasů prozívala. Ze mše jsem šla s knězem k faře, tak jsme si povídali. Poprosila jsem ho o modlitby za bráchu, nepřímo.
Po mši svaté byla ještě adorace a požehnání s litaniemi.
Doma jsem se znovu vrhla do úklidu. Vysála jsem horní patro a dojedla svůj oběd. K tomu kafi totiž ve škole byl i zákusek. Tudíž jsem moc nejedla. Jen trochu polívky.
Do večera jsem se dívala na Stargate. Příbuzní přijeli ve čtvrt na dvanáct. Tak jsem šla rychle spát.
V sobotu jsem vstávala asi v šest. Pomodlila jsem se a ještě na půl hodinky zavřela oči. Proč jsem vstávala tak brzy? Byl první pátek v měsíci a šla jsem na Růženec, mši svatou a adoraci. Zazpívala jsem si Magnifikat a byla jsem spokojená. Dopoledne jsem šla ještě na slavnosti. Podívala jsem se na jednu historickou hru a potěžkala si jeden a půl ruční meč. Zvládla bych se s ním ohánět, aspoň chvíli. O moc těžší než katana nebyl. Po obědě nám tu krásně pršelo, tak se průvod krále Přemysla Otakara posunul o dvě hodiny. Na ten jsem se šla podívat. V aleji bylo dobové tržiště. Večer jsem s rodinou slavila. A nenechala jsem si ujít ohňostroj.
V neděli jsem vstala na mši svatou. Zpívala jsem. Liturgii jsem nějak nesledovala. Všimla jsem si druhé eucharistické modlitby.
Po mši jsem šla na zámek podívat se do spolku. Na turistický den šlo z důvodu nepříznivého počasí docela málo lidí.
Odpoledne mě přemohl spánek. Pustila jsem si jeden díl Stargate a málem u něho usnula. Tak jsem se na další díl nedívala a opravdu to zalomila. Vynechala jsem koncert Slzy. Ale nevadí mi to. Byla jsem pěkně v teplíčku pod peřinkou.
Následovalo kafe a zákusek. Pak už příbuzní vyrazili na dlouhou cestu domů.
A to bude pro dnešek asi všechno. Takže krásný další školní týden roku 2019.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat