Tak, mám za sebou druhou návštěvu výstavy TITANIC.
28.1.19
Další překvapení...
Původně jsem nic psát nechtěla, ale nakonec jsem neodolala.
V pondělí jsem se ocitla na hlavní stránce Blog.cz. Zprvu jsem tomu nevěřila, ale pak jsem si to uvědomila.
Takže tímto bych chtěla všem poděkovat, i když přesně nevím komu. To nevadí. Díky.
Stalo se to poprvé po skoro jedenácti letech blogování.
Vaše Vanimaré
27.1.19
Tvrdohlavost
Ari se zranila. Ber se ji snažil přesvědčit, aby s tím šla za Acou, ale Ari odmítá. Nakonec stejně musí. Je to vážnější, než se zdá. Dál už to nechám na Berovi.
Vanimaré
Hned po probuzení jsem šel za Ari. Ještě spala, když jsem vstoupil do pokoje. Nebudil jsem ji. Usadil jsem se u její hlavy a chytil ji za ruku. Hleděl jsem jí do tváře. Byla tak krásná. A zranitelná. Dokázal bych se na ni dívat celé hodiny. A být s ní celé dny a roky.
Pohnula se. Ve tváři se na chvíli objevil výraz bolesti. Pak otevřela své oči.
"Mára arin." zašeptal jsem.
"Mára arin." odpověděla mi. Vypadala unaveně. Namáhavě se posadila.
21.1. - 27.1.2019
Opět je tu neděle. A chtěla jsem dneska padnout do hrobu. Proč? Až příští týden. Pokud mě ta myšlenka úplně nerozloží. A co se vlastně dělo minulý týden?
20.1.19
14.1. - 20.1.2019
Opět je tu neděle, druhá neděle v mezidobí. Týden byl docela zajímavý. A co se dělo?
V nebezpečí
Ber má své povinnosti a snaží se je plnit. Při jedné z nich se setká s Ari. A nebude jednoduché z toho vyváznout. Zbytek prozradí Ber.
Vanimaré
Jsem na hlídce na východ od Esgorenu. V patrole je nás asi deset. Je s námi i Ori, Keyr a Rdane. Bavíme se s Elain o plánech do budoucna. Jsme docela dost daleko od města. Přicházíme na mýtinu, kde odpočívá Jek a Melin. Na chvíli jsem se zastavil a vzpomněl si na společně strávené chvíle.
Najednou jsem ji spatřil. Trávili jsme spolu poslední dobou hodně času. Za dva dny jsme se měli vzít. Vykukovala zpoza stromu. Nikdo kromě mě si jí nevšiml. Odběhl jsem za ní.
13.1.19
Žádost
Pokračování. Ber požádal Ari o ruku a ona přijala. Teď je třeba zařídit vše ostatní. Hlavně souhlas jediného Ariina příbuzného.
Dál už vypráví Ber.
Vanimaré
"Kdy půjdeš za Fronem?"
"Chtělo by to co nejdřív."
"Ano, ale…"
"Ari, nemáš poslední dobou moc často nějaké ale?" usmál jsem se.
6.1.19
Smrt je blízko
Po Nové roce další pokračování pohledu Bera. Teď už to nechám na něm, ale máte se na co těšit. Jsou tam i pasáže, které jsem z pohledu Ari nepsala.
Tak snad se bude líbit. Teď už bude vyprávět Ber.
Vanimaré
Konečně se Fron rozhoupal a rozhodl se, že se ožení. Po smrti jeho matky a bratra se konečně vyslovil. Myslím, že i Jarin na to dlouhou dobu čekala. Pomáhal jsem s přípravami.
Den před svatbou jsem doprovázel Ari. Izupa ji všechno vysvětlil. Užíval jsem si ty chvíle, protože jsem mohl být Ari nablízku.
Nastal dlouho očekávaný den. Spolu s Narykelem a Velinem jsem seděl ve velkém sále Izupova domu v Esgorenu. Seděl jsem vedle Narykela.
"Meren nepřijela? Myslím, že by ji Ari ráda viděla."
"Nepřijela, nemůže cestovat. Čekáme spolu dítě." usmíval se a rozhlédl se po sále. "Ari už jde." řekl mi.
"Kde? Aha." podíval jsem se směrem, který mi Narykel ukázal. Spatřil jsem Frona s Ari.
Láska bolí
A někdy dost....
Sama to teď velmi silně pociťuji, jaké to je. Neopětovaná láska. Bohužel už v tom mám jasno. Možná Bohudík. Ale bolí to...
Asi je třeba vrátit se ze snů do reality všedního dne. Bez lásky. Začínám mít strach se zamilovat. Milovala jsem liturgii, musela jsem ji opustit. Milovala jsem tolik věcí, a většina je nenávratně pryč.
Nesmím si hned myslet, jak krásné to bude. Jak se všechno bude dařit. Vani, přestaň snít a žij svůj život. I kdyby to měl být velmi osamocený život. Máš přece děti ve škole. Mysli na ně. Buď stále veselá, usmívej se. Třeba se něco změní. Věnuj se tomu, co Ti zůstalo. Neexistuje nedokáži, jen nechci. Heslo cyklomaratonu K24.
Zdroj uveden na obrázku.
V.
31.12.2018 - 6.1.2019
Tak je tu první neděle roku 2019. Přelomový týden je za námi. A byl docela nabytý událostmi. A co se dělo?
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)