...umřít.
Ne, vážně nemyslím na sebevraždu, ale dneska jsem se tak při mši svaté cítila. Proč?
Dneska jsem zažila po dlouhé době šok. Už jsem si myslela, že mě nic nepřekvapí, ale pokaždé si ten někdo dá pořádnou práci a chce mě doslova liturgicky zabít.
Ještěže studuji tu teologii. Aspoň tam mě to velice těší a baví a hlavně se těším na latinu pro liturgii a na samotnou liturgiku. Ale k té se musím nejdříve dostat ve druhém ročníku. Taky bych chtěla z liturgiky psát bakalářskou a následně, když se na škole udržím, tak i diplomovou práci.
Ale teď zpět k mému umírání.
Dneska jsem šla na mši. Nevadilo by mi až tak moc, že se začínalo o akademickou čtvrthodinku později. (Na zpovídání je potřeba trochu času, ale když se přijde pozdě i na to, tak se nedá nic dělat. Radši se posune celá liturgie, ta přece není důležitá.) Spíš mě vadilo, jak byla mše svatá zpočatá.
Ministrant zazvonil na zvonky u sakristie. Následně se spolu s dalšími ministranty dostavil k oltáři také kněz. To by taky ještě šlo, ale nešlo by to, že ten kněz šel bez štoly a ornátu. Myslela jsem, že mě budou křísit. Už od začátku jsem tušila, že se bude žehnat ornát a štola. Taky se tak stalo, ale to neopravňuje kněze aby zahajoval mši svatou bez řádného liturgického roucha. I mém oblíbeném IGMR se píše, že přede mší se pro kněze přichystá alba, štola a ornát. Nezažila jsem, že by si kněz žehnal ornát při mši svaté a následně si jej oblékl. Proč? Protože ornáty a jiná bohoslužebná roucha se žehnají na konci mše svaté, stejně jako všechno ostatní, kromě vody, adventních věnců a hromniček. Možná ještě něco, ale momentálně si nevzpomenu, co.
A ještě druhá věc, která mě dorazila. Hnedka třetí mši svatou, kterou jsem byla doma, jsem viděla nový misál, ačkoli jsem ho vůbec neočekávala, ale na druhou stranu jsem se nedočkala nových Obřadů žehnání. Nový misál bude povinnný až od první neděle adventní, ale Obřady žehnání jsou povinné už skoro dva roky. Tak kde zase ta knížka byla???
Jsem upřímně zvědavá, jak dlouho jim vydrží nadšení z reedice misálu.
Zřejmě u nás jde opět všechno, i to nemožné. Hlavně máme poslouchat autority a dodržovat všechno, co si řeknou, a na druhou stranu je máme poslouchat kriticky. To, kdybych udělala minulý rok na druhou neděli adventní. Vsadila bych se, kdyby mi někdo přišel nadávat, proč jsem nehrála Gloria, když je patrocinium. (Gloria samozřejmě být neměllo, protože nemělo být ani to patrocinium.) Nejspíš se mám připravit na to, že letos druhá neděle adventní opět nebude...
Tak jsem se z toho dnešního šoku vypsala. Je mi jedno, kdo si to přečte, je mi jedno, jak moc mě po tomto článku bude kdo nenávidět, ale já tímto prostě trpím a těm lidem, co doslova "przní" liturgii to zřejmě nevadí, že já tímto umírám, že mě to ničí na duši.
Tak to bude asi dneska všechno.
Přeji všem krásnější večer, než mám já, protože zprzněná liturgie mi dokáže zkazit celý týden. Napravit to může pouze krásná a dokonalá liturgie, které snad budu brzy přítomna.
Vaše Vanimaré
Tuto problematiku jsem řešila už jako ministrant, když jsem byla nucena přecházet na čtení nebo na žalm. Neměla jsem to ráda a po pravdě by se něco takového ani dít při liturgii nemělo. Aspoň ministrant by neměl přecházet. Kněze v tuto chvíli z mého textu vynechám. Ten prostě a jednoduše při mši svaté přecházet musí, pokud není ambon na stejné straně jako sedes. I to už jsem někde viděla, jen nevím kde. A není to nic špatného. Hlavně, když tam obě jmenovaná místa jsou.
