Další a troufám si říci, že ne poslední liturgická poznámka na tomto blogu.
Jednou jsem byla svědkem kázání, které se týkalo mše svaté. Otázka zněla, která část mše svaté je nejdůležitější.
Budu citovat přímo ze Všeobecných pokynů k Římskému misálu. (IGMR Editio typica tertia 2002, č. 78)
"Eucharistická modlitba
Nyní začíná střed a vrchol celého slavení eucharistie, totiž vlastní eucharistická modlitba, tj. modlitba díkůvzdání a posvěcení. Kněz vybízí lid, aby pozvedl srdce k Pánu modlitbou s díkučiněním, a zahrnuje všechny do této modlitby, kterou vysílá jménem celého shromáždění skrze Ježíše Krista v Duchu svatém k Bohu Otci. smyslem této modlitby je spojení celého shromáždění věřících s Kristem ve vyznání velikých činů Božích a v podání oběti. Eucharistická modlitba si žádá, aby jí všichni s úctou a v tichosti naslouchali." (IGMR Editio Typica Tertia 2002)
Dále je v IGMR vypsáno, z jakých částí se celá eucharistická modlitba skládá. Celá eucharistická modlitba začíná díkůvzdáním, tzv. prefací. Následuje zpěv Sanctus, na který navazuje postsanctus, následuje epikleze, při které by se nejpozději mělo poklekat. Plynule navazují slova o ustanovení. Pak násleuje anamnéze, podání oběti, prosby a celá eucharistická modlitba končí závěrečnou velkou doxologií. Tuto doxologii všechen lid potvrdí společným zvoláním Amen.
Snad jsem trochu ujasnila, že eucharistická modlitba je důležitá celá a ne jen slova u ustanovení. Bez té "omáčky" pro některé to nejde.
Literatura:
Všeobecné pokyny k římskému misálu, Editio typica tertia 2002.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat