Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

15.10.15

Další kapitola mého života u konce

Ta studentská... Takové malé zamyšlení.
Rok 2015 byl pro mě absolventský. Přežila jsem souvislou praxi, podívala jsem se na Kriváň, u toho všeho jsem se musela učit. Ještě před odjezdem na Slovensko jsem skládala státní závěrečné zkoušky. Půlku jsem dala už v květnu. Zbylou půlku jsem skládala v září, jak pravidelní čtenáři ví. Zkoušky jsem nakonec zvládla a mohla jsem se těšit na promoci a na dobu, kdy v rukou budu mít diplom.
Promoce se odehrála včera. Měla jsem z toho trochu strach. Co mi o promoci říkala kolegyně, tak jsem se na ni ani moc netěšila. Původně jsem ji ani nechtěla, ale nakonec jsem ráda, že jsem šla.
Probíhalo to celkem zajímavě. Na místě jsem byla půl hodiny před začátkem. V té půlhodině jsme si vybrali taláry. Vybrala jsem si relativně dobře. Byl dlouhý až ke kotníkům, tak jak měl být. Trochu větší problém jsem měla s čepicí, ale i tak jsem všechno zvládla. Pak už nastala hodina promoce.
Začínala jsem se těšit. Nastoupili jsme pěkně podle seznamu a pak už se šlo. Bylo nám v rychlosti vysvětleno, jak celá ceremonie bude probíhat. Byla jsem hrdá na to, že jsem to dostudovala. Cítila jsem se jako když jsem mohla po dlouhé době ministrovat. Nastoupili jsme ke zdi, všichni ve stejném postoji, pomalu, klidným krokem. Cítila jsem se nepopsatelně. Jako při dokonalé liturgii, která probíhá tak, jak má. Byl to nezapomenutelný zážitek....
Aspoň tři fotečky květin a darů a také květin a diplomu aspoň z venku.
Prvně květiny. Bohužel foceno pouze mobilem.
Teď kytky a důvod kytek.
A taky jeden dárkový balíček.
Tak to bude asi pro dnešek všechno.
Takže přeji pěkný zbytek dně a celého týdne.
Vaše promovaná Vanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené